Evropa řeší účet za 49 bilionů. Němci chtějí škrtat, Česko peníze pro regiony
Shutterstock.com
Brusel řeší obří účet. Berlín chce škrtat, Praha nechce přijít o evropské peníze
O příští sedmiletý rozpočet Evropské unie se rozjíždí tvrdý střet. Šestice zemí vedená Německem požaduje proti návrhu Komise škrty v řádu stovek miliard eur. Berlín podle dřívějších informací míří až na 400 miliard eur, téměř 9,8 bilionu korun. Ursula von der Leyenová před tak hlubokými řezy varuje. Česko stojí mezi zeměmi, které chtějí ochránit peníze na kohezi a zemědělství.
šéfredaktor
vropská komise navrhla pro roky 2028 až 2034 rozpočet ve výši téměř dvou bilionů eur, tedy zhruba 1,26 procenta průměrného hrubého národního důchodu EU. V přepočtu jde přibližně o 49 bilionů korun.
Proti velikosti rozpočtu se ale postavila skupina vedená Německem. Berlín společně s Dánskem, Nizozemskem, Rakouskem, Finskem a Švédskem požaduje, aby byl návrh Komise snížen o několik stovek miliard eur. Země argumentují tím, že když členské státy konsolidují vlastní veřejné finance, nemůže podle nich stát stranou ani rozpočet Evropské unie.
„EU musí dělat jasná rozhodnutí a měnit priority v rámci rozpočtu stejně jako my doma,“ stojí v jejich společném stanovisku. Šestice zároveň odmítá nové společné zadlužování Unie a chce, aby se na úsporách podílely všechny části evropského rozpočtu.
Von der Leyenová: Tak hluboké škrty by zasáhly evropské priority
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před masivním krácením varovala. Podle ní Evropa zároveň potřebuje více investovat do energetické infrastruktury, obrany, umělé inteligence, konkurenceschopnosti, migrace nebo přípravy na další krize.
„Chtěla bych varovat před velkými škrty,“ uvedla podle Rapporteuru při vystoupení v Evropském parlamentu. Podle ní by příliš hluboké snížení rozpočtu mohlo zasáhnout právě priority, na kterých se členské země samy shodly.
Spor přitom není pouze o celkovou částku. Ještě důležitější může být otázka, odkud se bude škrtat a kam se peníze naopak přesunou.
Německo a jeho spojenci chtějí, aby rozpočet více odpovídal novým strategickým prioritám Unie. Ve společném stanovisku mezi ně řadí bezpečnost a obranu, konkurenceschopnost, migraci a evropskou suverenitu.
Česko stojí mezi obránci koheze
Proti výraznému oslabení tradičních evropských politik stojí skupina Přátel koheze, jejíž společnou deklaraci podepsalo také Česko.
Praha spolu se Španělskem, Polskem, Itálií, Slovenskem a dalšími zeměmi požaduje, aby příští rozpočet zachoval dostatečné financování kohezní politiky, společné zemědělské politiky a podpory rybolovu.
Přátelé koheze upozorňují, že právě kohezní politika a zemědělství mají být v návrhu Komise jedinými velkými politikami, které v reálném vyjádření čelí poklesu prostředků, přestože celkový evropský rozpočet roste.
Pro Česko je to zásadní téma. Peníze z koheze financují například dopravní infrastrukturu, životní prostředí, regionální rozvoj, školy nebo podnikatelské projekty.
Česká vláda se zároveň snaží koordinovat svou pozici s dalšími zeměmi regionu. Premiér Andrej Babiš v září vyzval partnery z Visegrádské skupiny k užší spolupráci při vyjednávání rozpočtu EU na roky 2028 až 2034.
Skoro polovina rozpočtu má stále mířit do regionů
Obraz, že Komise chce kohezi z evropského rozpočtu odstranit, by byl příliš zjednodušující. Její současný návrh stále počítá s tím, že 865 miliard eur má prostřednictvím národních a regionálních plánů pomáhat mimo jiné s vyrovnáváním rozdílů mezi evropskými regiony. Dalších 409 miliard eur má mířit na posilování evropské konkurenceschopnosti.
Právě kolem poměru mezi tradičními a novými prioritami se ale vede hlavní spor.
Na jedné straně stojí země, podle nichž není možné vedle zemědělství a regionální podpory jednoduše přidávat stovky miliard na obranu, technologie nebo bezpečnost.
Na druhé státy, podle kterých by se nová geopolitická realita neměla zaplatit tím, že výrazně méně peněz dostanou evropské regiony a zemědělci.