Babiš čeká schodek rozpočtu 2027 pod 400 miliardami
Michal Čížek, Hrot24
Státní rozpočet 2027: Babiš čeká schodek výrazně pod 400 miliardami korun
Vláda poprvé stanovila alespoň politickou horní hranici schodku státního rozpočtu na rok 2027. Premiér Andrej Babiš očekává deficit „významně pod“ 400 miliardami korun, konkrétní částku ale kabinet oznámí až po nové makroekonomické prognóze. Už nyní je zřejmé, že tlak na výdaje poroste kvůli obraně, zdravotnictví a dopravním investicím.
msk, čtk
,
Babiš před jednáním s ministryní financí Alenou Schillerovou uvedl, že chce jednotlivé resorty přimět ke snižování provozních nákladů, současně však odmítá brzdit veřejné investice. Stát má letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Formulace „významně pod 400 miliardami“ tak stále připouští, že deficit v roce 2027 bude vyšší než letošní plán. Přesné příjmy, výdaje ani výsledný schodek vláda dosud nezveřejnila.
Strukturální schodek má vzrůst na 2,9 procenta HDP
Kabinet ve svém fiskálně-strukturálním plánu na roky 2027 až 2030 počítá se strukturálním schodkem 2,9 procenta HDP v roce 2027, zatímco letos ministerstvo očekává 2,4 procenta. Celkový deficit sektoru vládních institucí, do něhož kromě státního rozpočtu vstupují také obce, kraje, státní fondy a zdravotní pojišťovny, má podle stejného dokumentu činit 2,8 procenta HDP. Jde tedy o dva různé ukazatele, které nelze přímo převést na konkrétní schodek státního rozpočtu v korunách.
První konkrétnější podobu rozpočtu chce Schillerová zveřejnit koncem srpna. Ministerstvo financí předtím aktualizuje odhad hospodářského růstu, inflace, mezd a daňových příjmů. Právě tato čísla určí, kolik může stát příští rok vybrat a jak vysoké výdajové limity dostanou jednotlivé kapitoly. Čtyři největší resorty už dříve požadovaly proti letošku dohromady více než sto miliard korun navíc.
Obrana, nemocnice i dálnice zvýší tlak na výdaje
Vláda chce příští rok navýšit obranný rozpočet přibližně o 36 miliard korun a poprvé dosáhnout výdajů odpovídajících dvěma procentům HDP. Babiš zároveň zmínil investice do psychiatrických nemocnic, chirurgických pavilonů, onkologických center, dálnic a městských obchvatů. Vyšší výdaje na zdravotnictví už vláda částečně potvrdila návrhem zvýšit platby za státní pojištěnce o 24 miliard korun.
Na příjmové straně kabinet spoléhá především na návrat elektronické evidence tržeb, důslednější kontroly šedé ekonomiky a tvrdší postup proti nelegálnímu zaměstnávání. Nová EET má podle vládního plánu začít fungovat v lednu 2027. Kabinet však současně připravuje daňové úlevy a zatím nezveřejnil konečný výpočet, kolik peněz tato opatření do rozpočtu čistě přinesou. Stejně neurčité zůstávají provozní úspory: premiér oznámil jejich hledání, konkrétní částky ani seznam škrtů ale zatím nepředstavil.
Rozpočet se spojí se sporem o fiskální pravidla
Příprava rozpočtu se zároveň propojila se sporem o změnu pravidel rozpočtové odpovědnosti. Prezident Petr Pavel novelu 22. července vetoval s tím, že může ohrozit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Koalice chce veto přehlasovat a Sněmovna má novelu projednat 25. srpna. K přehlasování prezidenta potřebuje nejméně 101 hlasů; vládní strany jich mají 108.
Do konce srpna tak musí vláda doložit, zda dokáže spojit vyšší investice a obranné výdaje s věrohodnými příjmy a skutečnými provozními úsporami. Teprve poté bude možné posoudit, zda se výsledný schodek přiblíží dříve zvažovaným 330 až 350 miliardám korun, nebo zamíří výše.
