Výrazným problémem v Česku zůstává také rozdíl v odměňování žen a mužů
Shutterstock.com
Rovné odměny
Konec tajných mezd se blíží. Firmy budou muset vysvětlit každý rozdíl v platech
Rozdíly ve mzdách mezi ženami a muži v Česku patří dlouhodobě k nejvyšším v EU. Nová evropská pravidla mají přinést větší transparentnost i tlak na férovější odměňování. Firmy se ale shodují, že změny znamenají také více administrativy a nutnost detailněji nastavit interní procesy.
editor
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování přináší zásadní změnu v tom, jak budou firmy vysvětlovat rozdíly ve mzdách svých zaměstnanců. Česká legislativa ji musí převést do praxe nejpozději do 7. června 2026, kdy se očekává novela zákoníku práce.
Podle advokáta Marka Němečka z advokátní kanceláře Valíček & Valíčková bude klíčové, aby zaměstnavatelé dokázali svůj systém odměňování obhájit pomocí konkrétních a předvídatelných pravidel. Rozdíly ve mzdách musejí vycházet například z náročnosti práce, odpovědnosti, kvalifikace nebo měřitelných výsledků.
„Pokud se u srovnatelných kategorií práce prokáže rozdíl v odměňování žen a mužů, zaměstnavatel má být schopen jej opřít o objektivní a hlavně genderově neutrální kritéria,“ upozorňuje Němeček v nedávném rozhovoru pro Hrot.
Nestačí tak obecné argumenty typu historického vývoje nebo individuální dohody při nástupu do práce. Klíčovou roli podle něj bude hrát kvalitní dokumentace, která rozdíly vysvětlí.
Směrnice přitom cílí na širší problém než jen základní mzdu. Firmy budou muset dokládat i logiku bonusů, benefitů nebo kariérních postupů.
Pokud rozdíl v odměňování mezi ženami a muži na srovnatelných pozicích přesáhne pět procent a nebude možné jej objektivně vysvětlit, bude muset zaměstnavatel přijmout nápravná opatření.
Firmy čeká malá revoluce
Podle společností, které redakce Hrotu oslovila a které se na změny už připravují, bude hlavní výzvou především nastavení jasných pravidel uvnitř organizací.
„Na směrnici o transparentnosti odměňování se již delší čas připravujeme. Budeme muset zavést vnitropodnikovou směrnici, kde všechny pozice rozdělíme podle zkušeností od juniorní po seniorní roli do různých mzdových kategorií,“ říká finanční ředitelka společnosti THIMM Jitka Knýřová.
Firma podle ní s transparentním odměňováním pracuje dlouhodobě, přesto bude implementace časově náročná. „Legislativa nám obecně dává smysl a vítáme ji, pojí se s ní však práce navíc,“ dodává.
Podobně změny vnímá také IT společnost Trask. „Směrnici bereme spíše jako příležitost ke zlepšení toho, co už jako velká firma dlouhodobě děláme. Prakticky to pro nás znamená hlavně revizi interních procesů a promyšlenou komunikaci směrem k zaměstnancům i kandidátům,“ říká pro redakci Hrotu HR manažerka Alice Růžičková.
Za hlavní přínos považuje větší férovost a důvěru na pracovním trhu. Rizikem ale podle ní může být nepochopení ze strany zaměstnanců, pokud nebudou rozdíly v odměňování dostatečně vysvětlené.
Mzdy rostou, rozdíly ale přetrvávají
Diskuse o férovém odměňování přichází v době, kdy mzdy v Česku opět rostou. Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná mzda v roce 2025 výše 49 215 korun, což je meziročně o 7,2 procenta více. Po započtení inflace se zvýšila o 4,6 procenta a přiblížila se úrovni před pandemií.
Ve čtvrtém čtvrtletí dokonce průměrná mzda poprvé překročila hranici 50 tisíc korun a dosáhla 52 283 korun. „Růst mezd v Česku překonal očekávání analytiků i centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který s redakcí Hrotu spolupracuje.
Mediánová mzda činila ve stejném období 45 523 korun a rostla rychleji než průměrná, což podle Kovandy naznačuje mírné zmenšování příjmových rozdílů. Přesto ale dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu stále nedosáhnou.
Vedle regionálních a profesních rozdílů zůstává výrazným problémem také rozdíl v odměňování žen a mužů. Podle dat Eurostatu činí v Česku v průměru 18,5 procenta, což patří k nejvyšším hodnotám v Evropské unii. Symbolicky to znamená, že ženy musejí pracovat zhruba o 69 dní déle, aby dosáhly stejného ročního výdělku jako muži.
Největší rozdíly se přitom objevují v managementu a specializovaných profesích. Výrazné jsou také ve věkové skupině 35 až 44 let, kdy se mnoho žen vrací na pracovní trh po rodičovské dovolené.
Nový standard? Transparentnost
Podle odborníků může větší transparentnost přispět nejen k férovějšímu odměňování, ale také k větší důvěře zaměstnanců.
Už dnes by například většina lidí uvítala, kdyby firmy uváděly mzdu přímo v pracovních inzerátech. Podle průzkumu společnosti Randstad ČR, z něhož cituje agentura ČTK, by to ocenilo téměř 93 procent zaměstnanců.
Právě podobné změny má evropská směrnice postupně zavést. Vedle reportování rozdílů v odměňování budou zaměstnavatelé muset u pracovních nabídek uvádět nástupní mzdu nebo její rozpětí.
Firmy tak čeká období přehodnocování mzdových systémů i interních pravidel. Jak upozorňují odborníci, nejde přitom jen o splnění legislativních povinností, ale také o budoucí konkurenceschopnost na pracovním trhu.
S využitím ČTK
