Ruský prezident Vladimir Putin
Shutterstock.com
Obří projekt
16 miliard dolarů nejistoty. Rosatom má stavět v Kazachstánu. Klíčová otázka: odkud přijdou peníze?
Rusko a Kazachstán oznámily posun v projektu výstavby jaderné elektrárny na břehu jezera Balchaš. Přestože Rosatom má financovat většinu investice formou státem garantovaného úvěru, zásadní otázky kolem financování zůstávají otevřené. Projekt tak vyvolává debaty o reálné proveditelnosti i geopolitických rizicích v regionu.
editor
Rusko a Kazachstán formálně posunuly vpřed plán výstavby první kazachstánské jaderné elektrárny na břehu jezera Balchaš.
Přestože byla podepsána dohoda o „základních principech a podmínkách spolupráce“, samotný projekt zůstává v zásadní věci neuzavřený – ve financování.
Podle agentury Interfax se celkové náklady budou pohybovat kolem 16,4 miliardy dolarů (přes 340 miliard korun) včetně infrastruktury.
Ruská strana by prostřednictvím státního Rosatomu měla pokrýt přibližně 80 až 85 procent nákladů formou státem garantovaného exportního úvěru. Detailní podmínky ani splátkový kalendář ale nebyly zveřejněny.
Šéf Rosatomu Alexej Lichačev uvedl, že ruské financování pokryje „většinu investic, ale ne vše“. Zbytek má nést Kazachstán. Právě tato nejasnost vyvolává otázky o reálné proveditelnosti celého projektu.
Zatímco Moskva projekt prezentuje jako důkaz technologické a energetické síly, její ekonomická situace je stále složitější.
Ruská vláda snížila odhad růstu HDP pro rok 2026 na pouhých 0,4 procenta a čelí rostoucím nákladům války na Ukrajině. Státní rezervy slábnou a vláda hledá nové zdroje příjmů – mimo jiné i díky prodeji zlata na světových trzích.
Kazachstán se tak ocitá v citlivé rovnováze mezi ekonomickou spoluprací s Moskvou a obavou z přílišné závislosti na sousedovi, který sám čelí finančním tlakům.
Prezident Kasym-Žomart Tokajev přesto projekt označil za motor budoucí vědecké a průmyslové spolupráce v regionu.
Během společného vystoupení s Vladimirem Putinem Tokajev zdůraznil, že jaderná elektrárna „posílí rozvoj nových odvětví energetiky a průmyslu“.
Zároveň nešetřil diplomatickými projevy podpory ruskému prezidentovi, kterého označil za „výjimečného státníka globálního významu“ a lídra v období „přetváření světového řádu“.
Tokajev zároveň připomněl, že Kazachstán a Rusko sdílejí „nejdelší pozemní hranici na světě“, což podle něj činí stabilní vztahy nutností, nikoliv volbou.
„Věčné přátelství a stabilní sousedství nejsou propagandistická hesla, ale podstata mírového soužití našich národů,“ uvedl.
Právě tato geografická a ekonomická provázanost dává Moskvě silnou vyjednávací pozici – a Kazachstánu omezený prostor pro manévrování.
Pokud by se vztahy zhoršily, Rusko má řadu možností, jak ovlivňovat hospodářskou a sociální stabilitu svého souseda.
Projekt jaderné elektrárny tak stále budí otázky. Na papíře jde o strategickou dohodu v hodnotě miliard dolarů. V praxi však stále chybí to nejdůležitější – jistota, kdo a za jakých podmínek ji skutečně zaplatí.
