Trump útočí na ropné firmy kvůli cenám benzinu. Ty čekají rekordní zisky
Shutterstock.com
Válka zdražila ropu, ropné giganty čekají miliardové zisky. Politici zuří
Největší světové ropné společnosti míří k mimořádně silným výsledkům. Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zvýšil ceny ropy, plynu i pohonných hmot a výrazně zlepšil marže těžařů i rafinerií.
msk
Podle odhadů analytiků by ExxonMobil mohl za druhé čtvrtletí vykázat zisk mezi 15,9 a 19 miliardami dolarů. U Chevronu se očekává přibližně deset miliard dolarů. V obou případech by šlo o více než trojnásobek výsledku z prvních tří měsíců roku.
Silné čtvrtletí čeká také rafinerie. Společnost Marathon Petroleum by podle projekcí mohla vykázat nejvyšší zisk za čtyři roky. Výrazné zlepšení se očekává i u společnosti Valero.
Válka změnila ropný trh
Ceny energií prudce vzrostly poté, co americké a izraelské útoky na Írán vyvolaly omezení dopravy přes Hormuzský průliv. Trasa je klíčová pro export ropy a zkapalněného zemního plynu z Perského zálivu.
Cena ropy Brent se během největšího napětí dostala nad 100 dolarů za barel. Benzin ve Spojených státech zdražil nad čtyři dolary za galon, což začalo zvyšovat obavy z dopadu dražších energií na spotřebu domácností a celou ekonomiku.
Aktuálně se ropa obchoduje níže, ceny u čerpacích stanic ale reagují se zpožděním. Neodvíjejí se pouze od ceny surové ropy, ale také od rafinérských kapacit, zásob, dopravy a nabídky jednotlivých paliv.
Situaci komplikuje také omezená nabídka nafty a leteckého paliva. Útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie přispěly k nedostatku některých produktů a americké rafinerie přesunuly část výroby od benzinu právě k naftě a kerosinu. Menší produkce benzinu pak pomáhá držet jeho cenu výše.
Trump obviňuje firmy ze zdražování
Americký prezident Donald Trump přesto obrátil pozornost na ropné společnosti a prodejce pohonných hmot. Tvrdí, že ceny benzinu neklesají stejně rychle jako cena ropy, a nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby se zabývalo možným zneužíváním trhu.
Trump zároveň vyzval prodejce, aby cenu benzinu snížili přibližně k 2,50 dolaru za galon.
Ropný sektor tato obvinění odmítá. Firmy tvrdí, že cenu pohonných hmot neurčují samy a že hlavním důvodem zdražení byly geopolitické výpadky, napjatý trh s palivy a omezené rafinérské kapacity.
„Investoři uvidí výnosy, vlády uvidí rudě,“ shrnul situaci Kevin Book ze společnosti ClearView Energy Partners. Podle něj ceny nevzrostly kvůli rozhodnutí firem, ale kvůli válce.
Kritika sílí i v Evropě
Ropné společnosti čelí politickému tlaku také v Evropské unii. Skupina zelených europoslanců požaduje, aby největší producenti fosilních paliv přispěli na ochranu budov a domácností před vlnami veder.
Podle jejich návrhu by mimořádné zisky ropného sektoru mohly financovat klimatizaci, úpravy veřejných budov a další opatření, která mají Evropu připravit na častější extrémní teploty.
Debata připomíná období po energetickém šoku v roce 2022, kdy evropské země zaváděly odvody z mimořádných zisků energetických společností.
Rekordní zisky, nebo válečná prémie?
Ropné firmy se dostávají do politicky obtížné situace. Z vysokých cen těží, samy je ale podle vlastní argumentace nevyvolaly. Zisky rostou především proto, že prodávají stejnou surovinu za vyšší cenu a těží z napjatých rafinérských marží.
Pro vlády je však energetický sektor snadným cílem. Dražší pohonné hmoty se rychle promítají do nálady voličů, inflace i cen dopravy. Miliardové zisky ropných společností proto působí provokativně ve chvíli, kdy domácnosti platí více za benzin, naftu a energie.
Druhé čtvrtletí tak může přinést jedny z nejsilnějších výsledků ropného průmyslu za poslední roky. Současně ale znovu otevře spor o to, zda jsou vysoké zisky pouze důsledkem geopolitické krize, nebo zda by se o ně firmy měly podělit se státy a spotřebiteli.
