Čisté technologie
Shutterstock.com
Šance na úspěch
Ropná krize mění svět. Čisté technologie rostou a Česko z nich může výrazně těžit
Clean tech se stává jedním z klíčových investičních a průmyslových trendů. Evropa, Čína i Indie do něj masivně investují – a Česko má v tomto odvětví překvapivě silnou výchozí pozici díky exportu technologií od elektromobility po energetickou infrastrukturu.
Lucie Beránková
Od chvíle, kdy na konci února vypukl konflikt na Blízkém východě, nezačaly růst jen ceny ropy, ale i nejistota majitelů aut. Ceny na pumpách přesáhly v Evropě místy i 70 korun za litr.
A tak řada řidičů udělala to, co je přirozenou reakcí na cenový šok – začali uvažovat o alternativě, která je na ceně paliv nezávislá. Začali přemýšlet o změně technologie.
A do hry vstoupily elektromobily. Bez státních kampaní. Jako výsledek racionálních úvah o nákladech a nejistotách.
Jednou ze zemí, kde byla změna vidět velmi rychle, byla Velké Británie. Podle prodejců aut se počet poptávek po nových elektromobilech zvýšil jen mezi únorem a březnem o 28 %.
A v Německu, kde ceny dieselu stouply ještě dramatičtěji, zaznamenali prodejci růst zájmu o elektroauta, nová i ojetá, dokonce o 50 %.
To je ale jen malý kousek obrovské psychologické změny, která se nyní zdaleka neodehrává jen v hlavách evropských řidičů, ale i v přemýšlení velkých investorů a vlád.
Každá další krize kolem ropy a plynu totiž všem těm, kdo rozhodují o energiích pro své domácnosti, firmy, ale i celé státy, znovu připomíná, jak drahé je být závislý na energii, která přichází z geopoliticky složitých regionů.
Není náhodou, že největším investorem do obnovitelných zdrojů a clean technologií je Čína a v závěsu za ní roste podobný trh v Indii.
A právě v tu chvíli vstupují do úvahy čisté či šetrné technologie, tzv. clean tech, a začínají dávat smysl i těm, kteří rozhodně nepatří mezi tradiční ideologické fanoušky zelené politiky. Velkým světovým investorům, finančním analytikům i zeleným skeptikům.
V americkém Wall Street Journal před nedávnem vyšel článek, který označil clean tech odvětví, konkrétně firmy budující obnovitelné zdroje energie, za nový „býčí trh“ v Evropě.
Firmy, které díky schopnosti stavět nezávislé energetické zdroje a infrastrukturu pomůžou Evropě vymanit se z vlivu nestabilních cen energií, se podle deníku stanou novým investičním hitem, podobně jako aktiva zaměřená na obranyschopnost.
O jaké firmy jde? Clean tech je velmi rozmanitá oblast, která sahá od komponent pro výrobu větrných či solárních elektráren přes prvky posilující elektrické sítě až po elektromobily, elektrické vlaky, chemikálie do nových bateriových systémů či zateplení domů.
Technologie jsou to sice různorodé, všechny mají ale jedno společné – snižují spotřebu surovin a energie a zejména spotřebu uhlíkatých paliv.
A kromě ochrany klimatu se tím právě snižuje závislost na dovozu fosilních paliv a na globálních cenových šocích.
Není náhodou, že největším investorem do obnovitelných zdrojů a clean technologií je Čína a v závěsu za ní roste podobný trh v Indii. Spolu s Evropou jde totiž o země, které jsou na dovozu uhlíkatých paliv nejvíce závislé.
Čistý dovoz fosilních paliv tvoří podle energetických analýz společnosti EMBER v Německu 67 % celkové energetické spotřeby, v Indii 37 %, v Číně 24 % a třeba v Turecku, Japonsku či Koreji 70 a více procent. Čisté technologie jsou řešením této závislosti.
Zbavit se nutnosti dovážet paliva ve velkém znamená v první řadě investice do energetických úspor a hned vzápětí elektrifikaci. Ta je klíčová.
Ať už elektrifikace dopravy, nebo vytápění budov či průmyslových postupů. A aby to celé fungovalo, je potřeba spolu s tím posilovat domácí výrobu elektřiny.
Vlastní výroba z obnovitelných zdrojů má své limity. Je závislá na počasí, vyžaduje větší investice do sítí a do úložišť a existenci dalších stabilních zdrojů v soustavě.
Pořád ale platí, že slunce ani vítr nepodléhají geopolitickým rizikům a dlouhodobým výpadkům. Nevyžadují neustálý přísun paliva.
A pokud se k tomu přidá dobrý mix dalších technologií, jako jsou jádro, vodní elektrárny včetně přečerpávacích, baterie, silnější sítě a lepší řízení spotřeby, vzniká systém, který je méně závislý na tom, co se právě děje na světových trzích s ropou a zemním plynem. To je ekonomická výhoda, ne ideologie.
Patříme mezi 10 největších světových vývozců technologií pro jaderné reaktory, vodní energetiku, elektrické sítě či zateplování budov.
To neznamená, že z každé ropné krize vyjde clean tech automaticky jako vítězná. Krátkodobě vidíme, že v řadě zemí může při výpadku dodávek zemního plynu naopak růst i spotřeba domácího uhlí.
Zejména v situaci, kdy státy hasí dlouhodobě neřešený problém s dostatkem jiných spolehlivých zdrojů. Také platí, že ne každá firma, která se označuje za zelenou, bude mít najednou skvělý byznys.
Dlouhodobější trend je ale zřetelný: s každou další krizí roste cena za zranitelnost, a tím i hodnota technologií, které ji umějí snížit.
A tady do světové hry vstupuje Česko. Proč? Proč by měl rostoucí zájem o čisté technologie v Indii, Turecku či v Británii zajímat zrovna nás?
Protože Česko se v celém tomto řetězci nachází nejen na straně zemí postižených kritickou závislostí na dovozu paliv, ale nachází se též v mimořádně dobrém postavení coby jeden z nejvýznamnějších dodavatelů technologií spojených s clean tech trendem.
Abychom byli konkrétní, vraťme se na začátek našeho článku – ke zprávě o tom, jak po ropném šoku skokově roste poptávka po elektromobilech.
Do této vlny totiž největší česká automobilka Škoda Auto naskakuje z velmi dobré pozice. Ve zmíněné Británii měla loni mezi deseti nejprodávanějšími elektromobily hned dva modely – Enyaq na 7. a Elroq na 9. místě.
V Německu je její postavení ještě silnější. Elroq tam byl v prvním čtvrtletí 2026 vůbec nejprodávanějším elektromobilem. A na výsledcích je to znát. Škoda Auto v prvním čtvrtletí zvýšila odbyt elektromobilů o mimořádných 92 %.
Válka v Íránu opět ukázala, jak ošemetná a riskantní je závislost na ropě a jejím dovozu.
Na silné globální postavení Česka nejen v elektromobilitě, ale celém clean tech odvětví upozorňuje projekt Druhé ekonomické transformace „Mapa příležitostí“.
Z něj vyplývá, že už dnes tvoří čisté technologie 23 % českého vývozu, jejich export roste 2,5× rychleji než zbytek zahraničního obchodu a do roku 2030 by mohly tvořit celou třetinu našeho vývozu.
Podrobná data pak ukazují například silné postavení Česka ve vývozu pro železniční dopravu. Mezi českými vývozci v této oblasti navíc často figurují firmy s domácími vlastníky jako DAKO či Bonatrans.
A nejde jen o dopravu. Patříme mezi 10 největších světových vývozců technologií pro jaderné reaktory, vodní energetiku, elektrické sítě či zateplování budov. To všechno jsou obory, v nichž se očekává globální růst poptávky.
Některé z clean tech oborů zcela určitě ovládne a už ovládá výrobní velmoc Čína, solární články či bateriové systémy jsou příkladem. Ale existuje řada odvětví, v nichž má Česko stále šanci. / Autorka je hlavní analytička Druhé ekonomické transformace
