Prezident USA Donald Trump
Shutterstock.com
Ropa po Trumpově oznámení zlevňuje. Trhy sledují možné uklidnění konfliktu s Íránem
Napětí kolem možného dalšího vývoje konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem dnes ovlivnilo světové trhy s ropou. Ceny suroviny po oznámení Donalda Trumpa o odložení plánovaných útoků zamířily dolů.
čtk
Ceny ropy dnes klesají poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že na žádost Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty odložil útoky na Írán původně plánované na dnešek. Cena severomořské ropy Brent po 7:00 SELČ klesala o 2,1 procenta na 109,78 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu odepisovala 1,54 procenta na 106,99 dolaru za barel.
Trump v pondělí pozdě večer SELČ uvedl, že nyní probíhají „vážná jednání“. Dodal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice. Podle Trumpa se katarský emír Tamím bin Hamad Sání, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán a prezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zajd Nahaján domnívají, že vznikne dohoda přijatelná pro USA i státy Perského zálivu.
„Ačkoli Trumpův signál poněkud zmírnil bezprostřední tlak, základní rizika přetrvávají,“ uvedl analytik Tim Waterer ze společnosti KCM Trade. Podle něj nyní trh sleduje, zda Trumpovy výroky znamenají skutečný posun směrem k uklidnění situace, nebo pouze taktickou pauzu. Klíčovým faktorem pro další vývoj cen ropy podle analytiků zůstává reakce Íránu a situace kolem tankerové dopravy v Hormuzský průliv.
Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán na konci února s deklarovaným cílem zabránit Teheránu získat jaderné zbraně. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně mírový charakter. Boje zatím zastavilo příměří, které trvá déle než měsíc, dosavadní vyjádření Washingtonu i Teheránu však podle Reuters nenaznačují rychlé mírové řešení.
Spornými body zůstávají mimo jiné americké sankce vůči Íránu, situace kolem Hormuzského průlivu nebo otázka íránského obohacování uranu. Teherán po americko-izraelském útoku prakticky zablokoval dopravu Hormuzským průlivem, kterým za běžných okolností prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a významná část přepravy LNG či zemědělských hnojiv.
