Papperger apeluje na to, aby Německo výrazně navýšilo výrobu raket
Shutterstock.com
Armádní zakázky
Německo má zoufale málo bojových raket. Rheinmetall masivně zvyšuje výrobu
Německé zásoby bojových raket jsou podle šéfa Rheinmetallu Armina Pappergera „znepokojivě nízké“. Výrobu brzdí nedostatek motorů a bojových hlavic. Zbrojní koncern proto masivně rozšiřuje kapacity a během šesti let chce investovat 30 miliard eur, zhruba 730 miliard korun.
editor
Německé zásoby raket zůstávají podle šéfa zbrojařského koncernu Rheinmetall Armina Pappergera „znepokojivě nízké“. Výrobu podle něj brzdí nedostatek raketových motorů a bojových hlavic. Firma proto společně s dalšími výrobci masivně investuje do rozšíření kapacit.
„Jednoduše nemůžete vyrábět rakety tak rychle,“ řekl Papperger v rozhovoru pro Euronews. Podle něj je nutné výrazně zrychlit výrobu, aby se Německo, Evropa a NATO dostaly na zásoby odpovídající případné bezpečnostní hrozbě. Rheinmetall proto spouští rozsáhlý investiční program, podobně jako další výrobci.
Významnou součástí německého posilování protivzdušné obrany má být systém Skyranger. První sériové dodávky má Rheinmetall podle smlouvy zahájit v roce 2027. Firma nyní počítá jen s minimálním zpožděním a současně rozšiřuje výrobní kapacity.
Od konce příštího roku chce být podle Pappergera schopna vyrábět až 400 systémů ročně. Skyranger kombinuje radar, kanonovou výzbroj a rakety a podle šéfa Rheinmetallu dokáže zasahovat i cíle letící rychlostí Mach 3.
Rheinmetall zároveň rozšiřuje své aktivity v oblasti zbraní dlouhého dosahu. Se společností Lockheed Martin připravuje spolupráci na munici pro raketové vojsko, s firmou Destinus pak na řízených střelách. Oba projekty jsou podle Pappergera těsně před podpisem a první objednávku na střely s plochou dráhou letu firma očekává na přelomu letošního a příštího roku.
Rheinmetall už výrazně zvýšil výrobu klasické munice. Produkce munice střední ráže podle Pappergera vzrostla z méně než milionu kusů na čtyři miliony ročně. U dělostřelecké munice se zvýšila ze 70 tisíc na 1,5 milionu kusů a u tankové munice z desítek tisíc na 240 tisíc. Firma chce zároveň více než zdvojnásobit výrobu logistických a taktických vozidel.
Papperger uvedl, že Rheinmetall plánuje během šesti let investovat 30 miliard eur, tedy zhruba 730 miliard korun. Podle něj je však problémem také nedostatek objednávek, které by umožnily kapacity dále rozšiřovat.
Koncern dnes zaměstnává kolem 34 tisíc lidí a podle Pappergera chce do roku 2030 dosáhnout 70 tisíc zaměstnanců. Jeho dodavatelský řetězec má podle firmy zaměstnávat dalších 210 tisíc lidí.
Do budoucích válek přitom podle Pappergera nebudou patřit jen rakety, tanky a dělostřelectvo. Rheinmetall investuje také do dronů, satelitů a zpracování satelitních dat. V Brémách firma provozuje výzkumné centrum zaměřené na humanoidní roboty. Sériové produkty zatím nemá, ale podle Pappergera do jejich vývoje výrazně investuje.
Budoucí armády tak podle šéfa Rheinmetallu nebudou stát na jednom typu zbraně. Rozhodující má být kombinace dělostřelectva, obrněné techniky, klasické munice, dronů a raket. Poměr jednotlivých systémů se přitom bude podle něj s vývojem technologií a hrozeb měnit.
