Řecko zpřísňuje pravidla pro spotřebitelské úvěry. Reaguje na vysoké sazby
Shutterstock.com
Řecko chce zkrotit drahé půjčky. Vláda plánuje limit na splátky úvěrů
Řecká vláda připravuje legislativu, která má posílit ochranu klientů na trhu spotřebitelských úvěrů. Nová pravidla mají zastropovat celkovou částku, kterou lidé u půjček do 100 tisíc eur zaplatí. Opatření se bude týkat především nezajištěných spotřebitelských úvěrů a dluhů na kreditních kartách, tedy segmentů, kde se dlouhodobě objevují vysoké úrokové sazby a složité poplatkové struktury.
msk
Premiér Kyriakos Mitsotakis plán představil v rámci pravidelného týdenního přehledu práce vlády. Podle něj je cílem omezit zneužívající praktiky a nepřehledné podmínky ukryté v úvěrových smlouvách. „Jde o regulace, které podle mě vytvářejí jasnější a spravedlivější rámec pro všechny,“ uvedl Mitsotakis ve svém příspěvku na Facebooku.
Podle návrhu by celková částka, kterou klient vrátí — včetně úroků a poplatků — nesměla překročit jistinu o více než 30 až 50 procent. Premiér uvedl, že podobná úroveň odpovídá průměrné praxi v dalších evropských zemích. Součástí návrhu je také čtrnáctidenní lhůta od podpisu smlouvy, během níž si může klient úvěr rozmyslet. Vláda tím chce posílit transparentnost i práva spotřebitelů.
Návrat spotřebitelských úvěrů
Zásah přichází v době, kdy se řecký trh spotřebitelských půjček postupně zotavuje po letech útlumu způsobeného dluhovou krizí. Od roku 2022 roste poptávka po úvěrech, náklady na půjčky ale zůstávají vysoké. Úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů často přesahují deset procent, u revolvingových produktů, například kreditních karet, mohou překročit i 14 procent.
Právě kombinace rostoucí poptávky a drahého financování podle vlády zvyšuje riziko nadměrného zadlužení domácností, zejména těch ekonomicky nejzranitelnějších. Nová regulace proto míří hlavně na produkty, u nichž jsou klienti nejvíce vystaveni vysokým nákladům a nepřehledným smluvním podmínkám.
Banky pod tlakem
Nová iniciativa zapadá do širšího tlaku řecké vlády na bankovní sektor. V posledních letech se pod drobnohled dostaly například poplatky a smluvní podmínky, kterým klienti obtížně rozumějí, ale také vysoké ceny základních bankovních služeb včetně převodů nebo vedení účtů. Kritika se týkala i omezené konkurence v retailovém bankovnictví.
Kabinet zároveň v minulosti tlačil na banky, aby rychleji promítaly růst úrokových sazeb do výnosů pro střadatele. Podle vlády byly finanční domy příliš pomalé v přenášení výhod vyšších sazeb na spořicí produkty.
Řecké banky se přitom v posledních letech vrátily ke stabilní ziskovosti po rozsáhlé konsolidaci sektoru a snížení objemu nesplácených úvěrů. Vláda nyní naznačuje, že vedle stability systému chce více řešit i postavení běžných klientů.
