Nový film s Tomem Hollandem sází na vztahy, humor a samotného Petera Parkera místo nekonečné přehlídky akčních scén
Zdroj: Falcon
Marvel konečně zpomalil. Jenže multiverse dál brzdí Spider-Mana
Po velkolepém Spider-Man: Bez domova přichází mnohem komornější pokračování. Nový film s Tomem Hollandem sází na vztahy, humor a samotného Petera Parkera místo nekonečné přehlídky akčních scén. Jenže Marvel se znovu nedokázal vzdát multivesmíru a právě ten je největší slabinou jinak povedeného filmu.
Redaktor
Po událostech filmu Spider-Man: Bez domova žije Peter Parker úplně sám. Nikdo si nepamatuje, kdo je, a on se naplno může věnovat ochraně New Yorku. I přes ikonickou scenérii Velkého jablka působí nový Spider-Man po několika letech komornějším dojmem a filmu to svědčí.
Nečekejte dvě hodiny nepřetržitých výbuchů a soubojů. Režisér Destin Daniel Cretton nechává mnohem více prostoru samotným postavám. Fungují dialogy, které jsou přirozeně vtipné, chemie mezi Peterem Parkerem a MJ i celková atmosféra filmu. Spider-Man je konečně hlavně o dobrém sousedovi z New Yorku, který se snaží dělat správnou věc, a ne o tom, kdo zrovna zachraňuje celý vesmír.
Velmi dobře funguje také Punisher v podání Jona Bernthala. Nepůsobí jako povinný fanservice, ale jako postava, která do příběhu přirozeně zapadá a dodává mu trochu drsnější tón.
Jenže pak přichází problém, který Marvel recykluje už několik let. Děj se opět podřizuje marvelovskému multiversu. Místo silného příběhu z Peterova světa, který má stále dost nevyužitého potenciálu třeba v ikonických záporácích, se znovu objeví postava z paralelní reality. Tentokrát jde o mutantku Jean Grey z X-Menů, již ztvárnila oblíbená Sadie Sink, známá ze série Stranger Things. Postava nejprve pátrá po pravdě o pokusech na své sestře a následně se vydává na cestu pomsty.
Nový film s Tomem Hollandem sází na vztahy, humor a samotného Petera Parkera místo nekonečné přehlídky akčních scén
Zdroj: Falcon
Právě tady film podle mě ztrácí dech. Po ultimátní bitvě tří Spider-Manů v Bez domova působí finální střet v newyorské budově až překvapivě obyčejně. Čekal jsem větší gradaci a silnější finále a epičtějšího záporáka.
Stejně rozpačitě působí i některé scénáristické zkratky. Asi nejvíc mě zarazila konfrontace MJ s Peterem. Ve chvíli, kdy hrdinka najde důležitý dopis s Petrovou minulostí, jsem si celou dobu říkal: „Jak mu to sakra může tak rychle uvěřit?“ Film prostě přeskočí několik důležitých kroků a očekává, že divák tuhle změnu přijme bez větších otázek. Na snímek, který jinak staví hlavně na vztazích mezi postavami, je to zbytečně uspěchané.
Nejvíc mě navnadila až potitulková scéna. Ta totiž naznačuje návrat jednoho z největších Spider-Manových padouchů. A upřímně? Přesně tímhle směrem bych se vydal raději než další variací na multivesmír. Pokud Marvel opravdu vrátí klasické protivníky, může být příští Spider-Man mnohem zajímavější, než akcí přecpané souboje plné hrdinů z katalogu Marvel.
Spider-Man: Zbrusu nový den je pořád povedený film. Má výborně natočenou akci, sympatické postavy, fungující humor i jednu z nejlepších romantických linek, jakou Tom Holland a Zendaya zatím dostali. Jenže zároveň je ukázkou toho, že Marvel se stále nedokáže odpoutat od multivesmíru. Z původně skvělého nápadu se stala scenáristická berlička, která místo překvapení často jen komplikuje děj.
Kdyby se studio soustředilo čistě na Petera Parkera, New York a jeho ikonické padouchy, mohl být Zbrusu nový den jedním z nejlepších Spider-Manů posledních let. Takhle je to „jen“ dobrý film, který si budu pamatovat spíš kvůli postavám a tomu, co slibuje v potitulkové scéně, než kvůli hlavnímu příběhu.
