Mzdy nejrychleji rostly v oblasti nemovitostí, administrativních činnostech a stavebnictví.
Shutterstock.com
Průměrná mzda překročila 50 tisíc. Reálně vzrostla o 6,4 procenta
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Po započtení inflace činil reálný růst 6,4 procenta. Podle Radovana Hauka z Moore Czech Republic ale může ve druhé polovině roku přijít zlom: mzdy zpomalí a inflace začne znovu více ukrajovat z příjmů domácností.
šéfredaktor
České mzdy vstoupily do letošního roku mnohem silněji, než se čekalo. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,1 procenta na 50 282 korun. Proti stejnému období loňského roku si zaměstnanci nominálně polepšili o 3789 korun. Po započtení inflace, která v prvních třech měsících roku činila pouze 1,6 procenta, se reálná mzda zvýšila o 6,4 procenta.
To je číslo, které vypadá velmi dobře. Zvlášť po období, kdy vysoká inflace více než dva roky ukrajovala z kupní síly domácností. Reálné mzdy v Česku rostou od začátku roku 2024 a první kvartál letošního roku naznačuje, že část ztracené životní úrovně se zaměstnancům dál vrací.
Tak silný růst nečekala většina trhu a ekonomové zároveň upozorňují, že nemusí jít o trend, který vydrží po celý rok.
Podle Terezy Krček z Raiffeisenbank byl růst reálných mezd v prvním čtvrtletí výrazně nad očekáváním. Reálné mzdy vzrostly o 6,4 procenta, nominální o 8,1 procenta. Takový výsledek podle ní v analytické obci nepředpokládal nikdo; nejblíže byl odhad 5,5 procenta.
Vyšší mzdovou dynamiku přitom už předem naznačovala data z národních účtů. Po zveřejnění zpřesněného odhadu HDP ukázala na růst celkového objemu mezd o 8,9 procenta, zatímco počet zaměstnanců se zvýšil jen o 0,6 procenta. Jinými slovy: růst nebyl tažen hlavně větším počtem pracovníků, ale vyššími výdělky.
Pomohla nízká inflace i růst minimální mzdy
Výsledek prvního čtvrtletí podpořilo několik faktorů najednou. Důležitá byla především nízká inflace. Pokud ceny rostou pomalu, promítá se nominální růst výdělků do reálné kupní síly mnohem výrazněji.
Druhým faktorem bylo zvýšení minimální mzdy k 1. lednu. Spolu s ní vzrostly také zaručené mzdy o 7,7 procenta, což se propsalo do části mzdové struktury. Tento efekt se týkal zejména nižších a středních výdělkových pásem, kde jsou mzdy na zákonné nebo zaručené úrovně navázané silněji.
Do výsledků se naopak zatím nepromítlo zvýšení platů ve veřejném sektoru. Vyšší platy byly navýšeny až v dubnu po skončení rozpočtového provizoria, tedy po konci prvního čtvrtletí. To znamená, že další kvartály mohou být z tohoto pohledu ovlivněny ještě dodatečným impulzem.
Celkový objem mezd v Česku podle Českého statistického úřadu meziročně vzrostl o 8,8 procenta. Počet zaměstnanců se zvýšil o 0,6 procenta. Reálná mzda tak rostla nejen díky nízké inflaci, ale i díky poměrně silnému nominálnímu růstu napříč částí ekonomiky.
Nejsilnější růst: reality, administrativa, stavebnictví
Průměr za celou ekonomiku ale zakrývá výrazné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Nejrychleji rostly mzdy v oblasti nemovitostí. Tam se zvýšily o 22,1 procenta na 49 165 korun.
Dává to ekonomickou logiku. V realitním sektoru roste poptávka po specialistech, ceny nemovitostí zůstávají vysoké a provizní systém odměňování znamená, že vyšší ceny transakcí se mohou rychleji promítnout i do mezd a odměn makléřů.
Silný růst zaznamenaly také administrativní a podpůrné činnosti, kde mzdy vzrostly o 18,8 procenta na 40 877 korun. Ve stavebnictví se zvýšily o 12,6 procenta na 44 671 korun. Právě stavebnictví dlouhodobě trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, což tlačí mzdy vzhůru bez ohledu na širší stav ekonomiky.
Více než jedenáctiprocentní růst mezd zaznamenaly také ubytovací služby, vědecké a technické činnosti a zemědělství.
Na opačném konci stojí odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam mzdy meziročně vzrostly jen o 2,1 procenta. Jejich úroveň je ovšem dál vysoko nad celkovým průměrem: dosahuje 87 404 korun.
Nejvyšší průměrná mzda byla v prvním čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech, kde činila 98 776 korun. Následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s 89 091 korunami. Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, kde průměr dosáhl 30 688 korun.
Průměrná mzda není mzda typického zaměstnance
Silná data o průměrné mzdě je třeba číst opatrně. Průměr zvyšují vysoké výdělky v dobře placených oborech a regionech. Proto nemusí odpovídat zkušenosti většiny lidí.
Na tento problém upozorňuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. Podle něj se za celorepublikovým průměrem ztrácí trend rozevírání nůžek v odměňování.
„Zatímco za celou republiku dosahuje medián mezd zhruba 87 procent průměrné mzdy, například v Praze je to jen kolem 75 procent. Druhý největší rozdíl je pak v Jihomoravském kraji,“ říká Hauk.
Medián je mzda prostředního zaměstnance: polovina lidí bere méně a polovina více. Pokud je medián výrazně pod průměrem, znamená to, že průměr táhne nahoru menší skupina lidí s vysokými příjmy.
Právě v Praze je tento rozdíl nejviditelnější. Koncentrace vysoce placených pozic v IT, financích, poradenství, managementu nebo technologických firmách zvedá průměrnou mzdu výrazně nad úroveň, kterou pobírá typický zaměstnanec.
„Čím vyšší je v daném regionu koncentrace nadprůměrně placených pozic, tím více průměr odtahuje od mzdy, kterou skutečně pobírá typický zaměstnanec. Rozdíl mezi tím, co říká průměr, a co realita většiny lidí, se bude dále prohlubovat,“ dodává Hauk.
Český statistický úřad tentokrát medián nezveřejnil. Důvodem je konec datového zdroje, který tyto údaje modeloval; nový zatím nebyl zprovozněn. Tím spíš je průměrná mzda jako hlavní ukazatel omezená.
Dobrá čísla, nerovná realita
Makroekonomicky vypadají údaje velmi příznivě. Reálné mzdy rostou, inflace byla v prvním čtvrtletí nízká a část domácností si po letech zhoršování kupní síly skutečně polepšila.
Jenže růst není rovnoměrný. Zaměstnanec v realitách, stavebnictví nebo některých odborných službách může zažívat úplně jiný vývoj než pracovník v gastronomii, maloobchodu nebo části veřejných služeb.
To je důvod, proč se titulky o růstu průměrné mzdy mohou míjet s pocitem části veřejnosti. Pokud člověk pracuje v odvětví s nižší mzdovou dynamikou, nebo žije v regionu, kde průměr zvyšuje úzká skupina dobře placených profesí, nemusí se v údajích o silném růstu vůbec poznávat.
Růst reálných mezd o 6,4 procenta proto neznamená, že se stejným tempem zlepšila životní úroveň všech zaměstnanců. Znamená, že průměrná mzda po očištění o inflaci výrazně vzrostla. Rozdělení tohoto růstu je ale nerovné.
Ve druhé polovině roku může přijít zlom
Opatrnost je na místě i kvůli výhledu. Podle Radovana Hauka vstupuje česká ekonomika do dalších měsíců s méně příznivou kombinací faktorů.
„Data za první čtvrtletí roku potvrzují pokračující růst mezd nad ještě stále přijatelnou mírou inflace. Do dalších měsíců ale vstupujeme s opatrnějším výhledem,“ říká Hauk.
Tempo růstu mezd podle něj začne postupně zpomalovat. Současně se má začít projevovat rostoucí inflace související s válkou v Íránu. Kombinace obou jevů může vést k tomu, že po fázi návratu k růstu reálných mezd nastane období, kdy reálné příjmy budou spíše stagnovat.
„Tento zlom očekávám zhruba ve druhé polovině roku,“ dodává Hauk.
Pro domácnosti by to znamenalo, že aktuální zlepšení kupní síly nemusí pokračovat stejným tempem. Pro ekonomiku by to byl důležitý signál, protože růst reálných příjmů podporuje spotřebu. Pokud se reálné mzdy zastaví, může být opatrnější i chování domácností.
Firmy čeká tlak na produktivitu
Pro zaměstnavatele jsou současná data dvojsečná. Vyšší mzdy podporují poptávku domácností, ale zároveň zvyšují náklady. V odvětvích, kde je nedostatek pracovníků, se tlak na odměny může udržet i v případě slabší poptávky.
Stavebnictví je typickým příkladem. Nedostatek kvalifikovaných lidí tlačí mzdy nahoru, což se následně promítá do nákladů stavebních firem, cen zakázek i veřejných investic. Podobná logika platí v technických profesích, specializovaných službách nebo některých částech průmyslu.
Firmy tak budou stále více řešit produktivitu. Pokud mzdy rostou rychleji než výkon ekonomiky, zvyšuje se tlak na marže. Řešením není jen brzdit mzdy, ale zvyšovat efektivitu, automatizovat, lépe řídit práci a investovat do technologií.
To je dlouhodobě zásadní téma české ekonomiky. Růst mezd je žádoucí, pokud je opřený o vyšší produktivitu. Pokud je tažen hlavně nedostatkem lidí, regulací nebo jednorázovými impulzy, může se rychle proměnit v problém konkurenceschopnosti.
Návrat kupní síly ještě není vyhraný
První čtvrtletí přineslo pro zaměstnance velmi dobrou zprávu. Reálné mzdy rostly rychleji, než čekali analytici, a průměrná mzda překročila hranici 50 tisíc korun. Po letech inflačního tlaku jde o důležité zlepšení.
Zároveň ale nejde o definitivní vítězství nad ztrátou kupní síly z minulých let. Část růstu stojí na nízké inflaci v prvním čtvrtletí, část na jednorázových úpravách minimální a zaručené mzdy a část na silném vývoji ve specifických sektorech.
Tereza Krček z Raiffeisenbank vysvětluje, proč byl první kvartál mimořádně silný. Radovan Hauk z Moore Czech Republic připomíná, proč se z něj nemá dělat trvalý trend.
Oba pohledy se nevylučují. Českým zaměstnancům se na začátku roku reálně ulevilo. Ve druhé polovině roku se ale ukáže, zda šlo o začátek stabilnějšího zlepšování životní úrovně, nebo jen o silný kvartál před návratem k opatrnější realitě.
Nejdůležitější otázka tak nezní jen, o kolik vzrostla průměrná mzda. Stále důležitější bude, komu mzdy rostou, zda jejich růst udrží krok s inflací — a jestli se průměrná čísla nepřestanou stále více rozcházet s tím, co pobírá typický zaměstnanec.
