Zatímco ve většině sledovaných zemí OECD meziroční růst reálných mezd na začátku roku 2026 zpomaloval, v Česku naopak zrychlil
Shutterstock.com
Drahé energie ukrojí Evropanům z výplat. Německo má jako jediné z velkých zemí růst
Dražší energie a inflační tlaky mohou Evropanům ukrojit z kupní síly. Podle výhledu OECD mají reálné mzdy v Itálii, Španělsku, Francii a Británii v roce 2026 klesat. Německo naopak čeká růst, který by měl do konce roku 2027 dosáhnout 1,7 procenta.
Reálné mzdy, tedy výdělky očištěné o inflaci, mají v Itálii, Španělsku, Francii a Británii v průběhu roku 2026 klesat. Německo naopak čeká růst, který by měl do konce roku 2027 dosáhnout 1,7 procenta. Vyplývá to z výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Rozdíly souvisejí především s vývojem cen energií, inflací, situací na trhu práce a tempem růstu mezd.
OECD předpokládá, že geopolitická nejistota a dočasné zdražení energií zvýší inflační tlaky a oslabí trh práce. Její prognóza přitom počítá s tím, že dopady konfliktu na Blízkém východě budou výrazné, ale časově omezené. Pokud by krize trvala déle, vývoj mezd by se mohl změnit.
Itálie čeká největší propad. Ve třetím čtvrtletí 2026 mají reálné mzdy klesnout o 1,9 procenta proti začátku roku. Do konce roku 2027 se sice ztráta zmenší, ale výdělky zůstanou o 0,6 procenta níže než v prvním čtvrtletí 2026. Podle OECD zemi škodí vysoké náklady na energie a závislost na dovozu ropy a plynu. Oživení navíc brzdí slabší trh práce a menší počet kolektivních smluv, u nichž se v roce 2027 očekává vyjednávání o mzdách.
Ve Španělsku bude pokles mírnější, ale vytrvalejší. Reálné mzdy mají ve druhé polovině roku 2026 ztratit až 0,7 procenta a na této úrovni zůstat po celý rok 2027. Přestože země očekává silnou tvorbu pracovních míst, růst cen energií udržuje inflaci vysoko.
Británie má zažít prudký pokles, po němž přijde rychlejší obrat. Ve čtvrtém čtvrtletí 2026 mají být reálné mzdy o 1,6 procenta níže než na začátku roku. Do konce roku 2027 se ale mají dostat o jedno procento výše. Podle britského institutu CIPD zaměstnavatele při zvyšování mezd omezují vyšší náklady na zaměstnávání, růst minimální mzdy i dražší vstupy. Británie je navíc citlivá na výkyvy cen energií.
Ve Francii má být propad nejmírnější. Reálné mzdy se mají vrátit na úroveň začátku roku 2026 ve druhém čtvrtletí 2027 a do konce roku stoupnout o 0,1 procenta. Relativně nízkou inflaci podporuje podle OECD využívání jaderné energie, růst mezd však brzdí zhoršující se situace na trhu práce.
Německo jako jediná z pětice poroste po celé sledované období. Do konce roku 2026 mají reálné mzdy vzrůst o 0,5 procenta a o rok později už o 1,7 procenta. Pomáhá tomu nedostatek kvalifikovaných pracovníků, lepší výhled zaměstnanosti i rozpočtové výdaje financované dluhem.
Podle německého odborníka Enza Webera se zároveň postupně projevuje dohánění předchozího propadu kupní síly. Minimální mzda v Německu na začátku roku 2026 vzrostla o 8,4 procenta a v roce 2027 má stoupnout o dalších pět procent.
Česko mezitím stále dohání ztráty z předchozí inflační vlny. Podle OECD byly reálné hodinové mzdy v prvním čtvrtletí 2026 stále o více než dvě procenta nižší než ve stejném období roku 2021, tedy před prudkým zdražováním, které následovalo po pandemii.
Česká republika tak patří mezi země, kde zaměstnanci dosud plně neobnovili svou tehdejší kupní sílu. Vývoj má ale i příznivější stránku. Zatímco ve většině sledovaných zemí OECD meziroční růst reálných mezd na začátku roku 2026 zpomaloval, v Česku naopak zrychlil.
Spolu se Švédskem patřilo mezi pouhé dvě výjimky ze skupiny zemí, jejichž mzdy stále zaostávaly o více než dvě procenta za úrovní roku 2021. Další zdražování energií však může pokračující zotavování kupní síly ohrozit.
V eurozóně jako celku mají reálné mzdy v polovině roku 2026 klesnout o 0,4 procenta, ale do prvního čtvrtletí 2027 se vrátit na výchozí úroveň. Do konce roku 2027 se očekává jejich růst o 0,7 procenta.