Změní světovou energetiku reaktory ukryté hluboko pod zemí?
Shutterstock.com (ilustrace)
Konec drahých megaprojektů?
Reaktor kilometr pod zemí. Startup slibuje zlevnění jádra až o 80 %
Takzvaný gravitační reaktor využívá přirozený tlak hornin a vody místo drahých povrchových konstrukcí. Pokud se koncept osvědčí, mohl by změnit ekonomiku jaderné energetiky i přístup k ukládání odpadu.
tmn
Jaderná energetika zažívá celosvětový návrat. Prudce rostoucí poptávka po elektřině – poháněná mimo jiné rozvojem umělé inteligence a datových center – nutí vlády i firmy hledat stabilní, nízkoemisní zdroje. Vedle větru a slunce se znovu dostává do popředí i štěpení jádra. Klíčovou překážkou ale zůstává cena, připomíná ekonomický web Oilprice.com.
Klasické velké reaktory jsou kapitálově extrémně náročné a projekty často provázejí zpoždění. Symbolickým příkladem je americká elektrárna Vogtle v Georgii, jejíž výstavba se vyšplhala na zhruba 35 miliard dolarů (skoro tři čtvrtě bilionu korun). Právě vysoké náklady a složitá výstavba dlouho brzdily jadernou renesanci.
Řešením mají být malé modulární reaktory (SMR) a mikroreaktory. Ty slibují rychlejší výstavbu, nižší investice a větší flexibilitu. Americký startup Deep Fission však přichází s ještě radikálnějším konceptem: umístit reaktor hluboko pod zem.
Čínský experiment přepisuje jaderné dějiny. Vědci poprvé přeměnili thorium na uran
Firma vyvíjí takzvaný „gravitační reaktor“ – tlakovodní jednotku o výkonu 15 MW, která by byla instalována na dně zhruba 1,6 kilometru hlubokého vrtu. Podle společnosti může tento přístup snížit stavební náklady o 70 až 80 procent oproti tradičním jaderným elektrárnám.
Princip je jednoduchý: v hloubce jedné míle (zhruba 1,6 km) vytváří sloupec vody přirozený tlak kolem 160 atmosfér, což odpovídá požadavkům na provoz tlakovodního reaktoru. Odpadá tak potřeba masivních a drahých tlakových nádob na povrchu. Geologie sama plní část bezpečnostní i konstrukční funkce.
Svět mění přístup k jádru
Další výhodou má být nakládání s vyhořelým palivem. Stejná technologie vrtání by umožnila jeho ukládání hluboko pod zem přímo v místě provozu.
To je významné zejména v kontextu obav, že některé návrhy malých modulárních reaktorů mohou objem jaderného odpadu dokonce zvýšit. Modulární hlubinné ukládání by tak mohlo nabídnout částečné řešení dlouhodobého problému, podotýká Oilprice.com.
Deep Fission nedávno získal nové financování ve výši 80 milionů dolarů. Společnost argumentuje, že její technologie může být ideální pro napájení energeticky náročných datových center, jejichž spotřeba rychle roste. Právě AI sektor dnes patří k hlavním tahounům nového zájmu o jádro.
Jaderná politika se mezitím mění i na úrovni států. Některé evropské země, které dříve plánovaly odklon od jádra, přehodnocují své postoje. V USA vláda deklaruje ambici obnovit globální lídrovství v jaderné energetice a zjednodušit regulační procesy. Podobné debaty probíhají i v Asii.
Hlubinné reaktory zatím existují jen na papíře a čeká je náročná cesta licencování i ověřování bezpečnosti. Pokud by se však slibované snížení nákladů potvrdilo, mohly by zásadně změnit ekonomiku jaderné energetiky – a tím i podobu budoucího energetického mixu.
