Dluží půl miliardy, ale stát mu ještě platí „vězení“. Případ, který dráždí Rakousko
Shutterstock.com
Rakouský exministr dluží půl miliardy. Stát mu platí luxusní domácí vězení
Rakousko čelí případu, který ilustruje napětí mezi trestní odpovědností politických elit a praktickými limity vymáhání škod způsobených korupcí. Karl Heinz Grasser, bývalý ministr financí za Svobodné (FPÖ) z let 2000 až 2007, si odpykává čtyřletý trest v domácím vězení, zatímco stát po něm vymáhá více než 23 milionů eur. Výsledkem je situace, v níž veřejný sektor současně vystupuje jako věřitel i plátce části nákladů spojených s výkonem trestu.
šéfredaktor
Grasser byl pravomocně odsouzen v dovolacím řízení, přičemž soud snížil původní osmiletý trest na polovinu. Obžaloba jej vinila ze zpronevěry, korupce a falšování důkazů, zejména v souvislosti s privatizací 60 tisíc bytů státní společnosti Buwog. Podle žalobce měl přes prostředníky přijmout úplatek od jednoho z účastníků výběrového řízení. Rozsah obvinění vedl v Rakousku k označení případu za největší korupční aféru od druhé světové války, což podtrhuje i jeho politickou citlivost.
Omezené výnosy z insolvence
Vedle trestního řízení čelí bývalý ministr osobnímu bankrotu. Jeho závazky vůči věřitelům dosahují 23,1 milionu eur, z čehož 12,9 milionu eur představuje náhrada škody způsobené manipulacemi při prodeji státních bytů a zhruba 10 milionů eur nároky finančního úřadu. Dosavadní průběh insolvenčního řízení však ukazuje na omezenou schopnost tyto prostředky reálně získat.
Insolvenční správce zatím vymohl pouze 200 tisíc eur, včetně výnosů z likvidace životní pojistky, prodeje osobního majetku a zrušených bankovních účtů. Ve vztahu k celkové výši dluhu jde o marginální částku. Správce zároveň upozorňuje na podezření, že část prostředků může být uložena na účtech v Lichtenštejnsku, jejichž výplata je však aktuálně blokována soudním příkazem. To dále komplikuje proces uspokojení věřitelů.
Grasser navrhuje řešení prostřednictvím oddlužení. Věřitelům nabízí okamžité splacení tří procent závazků z „prostředků třetích stran“ a následné splátky. V současnosti pracuje na dálku jako administrativní pracovník s průměrným příjmem. O jeho návrhu má rozhodnout další věřitelská schůze, jejíž výsledek bude zásadní pro další vývoj případu.
Náklady na domácí dohled
Specifickou dimenzi představuje forma výkonu trestu. Grasser si jej odpykává v domácím vězení ve svém domě v Kitzbühelu, kde žije se svou manželkou Fionou Swarovski. Elektronický dohled, který tento režim umožňuje, generuje náklady v průměru 50,7 eura denně. Vězni mají povinnost se na těchto nákladech podílet, avšak skutečná výše jejich příspěvků je omezená.
V loňském roce činil průměrný denní příspěvek 8,05 eura, zatímco zbývajících přibližně 42,65 eura hradil stát. V kontextu Grassera, který současně čelí vysokým závazkům vůči veřejným institucím, tak vzniká situace, kdy veřejné finance nesou nejen náklady spojené s jeho minulým jednáním, ale i s aktuálním výkonem trestu.
Strukturální otázky
Případ otevírá širší otázky týkající se efektivity vymáhání škod z ekonomické kriminality i nastavení sankčních mechanismů vůči vysoce postaveným představitelům. Rakousko se ocitá v situaci, kdy bývalý ministr odsouzený za korupci zůstává významným dlužníkem státu, zatímco zároveň využívá režim, jehož náklady jsou částečně socializovány.
Rozhodnutí o případném oddlužení tak nebude mít pouze individuální dopad na Grassera, ale může sloužit i jako indikátor toho, jak systém vyvažuje mezi právem na nový začátek a ochranou veřejných prostředků.
