Dlouhodobý konflikt mezi Ruskem a Západem podle některých analytiků začal už po projevu Vladimira Putina v roce 2007
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Hybridní metody
Putin testuje Evropu jinak než tanky. Hrozbou jsou sabotáže energetiky
Evropa se podle bezpečnostních zdrojů dostává do nové fáze konfliktu s Ruskem. Moskva stále častěji testuje hranice sabotáží, kyberútoků a operací proti energetice.
editor
Evropská energetická infrastruktura se podle NATO a bezpečnostních expertů stává jedním z hlavních cílů ruské hybridní války. Rostou obavy z útoků na plynovody, elektrické kabely, offshore sítě i podmořskou infrastrukturu v Baltském a Severním moři.
Podle evropských bezpečnostních zdrojů jde o další fázi dlouhodobého konfliktu mezi Ruskem a Západem, který podle některých analytiků začal už po projevu Vladimira Putina v roce 2007, kdy ostře kritizoval rozšiřování NATO na východ.
Od té doby následovaly kyberútoky na Estonsko, válka v Gruzii, anexe Krymu i invaze na Ukrajinu. Nyní se podle expertů konflikt stále více přesouvá do oblasti energetiky a kritické infrastruktury.
„Evropa je dnes extrémně propojená sítí podmořských kabelů, plynovodů a elektrických propojení. To z ní zároveň dělá zranitelný cíl,“ uvedl zdroj webu Oilprice.com blízký evropským strukturám energetické bezpečnosti.
Obavy zesílily po sérii incidentů v Baltském moři. Finské úřady například zadržely loď Eagle S spojovanou s ruskou stínovou flotilou poté, co poškodila klíčový elektrický kabel EstLink 2 mezi Estonskem a Finskem. Vyšetřovatelé na lodi objevili speciální sledovací technologie.
Další ruské plavidlo bylo zadrženo poblíž finské jaderné elektrárny Olkiluoto kvůli podezření ze špionáže a provozu sledovacích dronů. Britské ministerstvo obrany navíc letos upozornilo na pohyb ruských ponorek mapujících podmořské plynovody a energetické kabely v Severním moři.
Podle expertů je cílem Moskvy vést takzvanou „šedou válku“ — tedy operace pod hranicí otevřeného vojenského konfliktu, které mají oslabovat Evropu, aniž by vyvolaly přímou reakci NATO podle článku 5.
Západní bezpečnostní zdroje se domnívají, že Rusko tlak stupňuje i proto, že válka na Ukrajině je pro Kreml stále náročnější ekonomicky i vojensky. Moskva podle nich čelí problémům s doplňováním vojáků i s financováním konfliktu.
Ruskou ekonomiku zároveň zasahují ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu uvnitř Ruska a nové evropské sankce zaměřené na export ropy a plynu. Evropská unie chce postupně ukončit dovoz ruského LNG, plynu i ropných produktů a zároveň omezit fungování ruské stínové flotily.
Evropa posiluje
Evropa navíc výrazně zvyšuje výdaje na obranu a urychluje přezbrojování. Nejistota kolem budoucí role Spojených států v NATO přiměla evropské státy investovat do vlastní bezpečnosti ve větším rozsahu než kdykoli od konce studené války.
Právě energetická infrastruktura se podle expertů stává novou frontovou linií. Moderní ekonomiky jsou totiž závislé na stabilních dodávkách elektřiny, plynu a datových spojení. Jakýkoli větší útok na propojené evropské sítě by mohl způsobit rozsáhlé výpadky a ekonomické škody napříč několika státy zároveň.
Evropské vlády proto posilují ochranu podmořských kabelů, terminálů LNG, elektrických propojení i digitálních systémů. Bezpečnostní služby ale upozorňují, že tlak Moskvy pravděpodobně nepoleví, dokud Kreml nezíská pocit, že další eskalace by už vyvolala tvrdou a jednotnou odpověď Západu.
