Deklarované strategické partnerství už není vztahem dvou rovnocenných mocností
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Cena za podporu
Putin ztrácí vliv. Čína diktuje Rusku podmínky a získává levnou energii i moc
Ještě před několika lety vystupovaly Moskva a Peking jako téměř rovnocenní strategičtí partneři. Dnes se však poměr sil výrazně změnil. Čína využívá oslabené pozice Ruska k získávání levných energií, technologických výhod i většího geopolitického vlivu. Zatímco Kreml potřebuje čínskou podporu více než kdy dříve, Peking si může stále častěji diktovat vlastní podmínky.
editor
Květnové setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina přineslo tradiční prohlášení o spolupráci v ekonomice, vědě nebo technologiích. Za diplomatickými frázemi se však skrývala podstatná skutečnost: Rusko od summitu očekávalo více, než nakonec dostalo.
Největší pozornost budila energetika. Moskva dlouhodobě usiluje o výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2, který by jí pomohl nahradit část ztraceného evropského trhu. Dohoda ale ani tentokrát nepřišla. Jednání uvízla na cenách, financování i dalších podmínkách.
To dobře ilustruje proměnu vztahu mezi oběma zeměmi. Když Rusko v roce 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu, mnozí předpokládali, že Čína bude stát po jeho boku. Peking sice Moskvu ekonomicky neopustil, zároveň si však zachoval odstup a pečlivě hájí vlastní zájmy.
Dnes je navíc poměr sil výrazně jiný. Čínská ekonomika je několikanásobně větší než ruská a význam Ruska pro čínský zahraniční obchod zůstává relativně omezený, píše web Oilprice.com.
Opačně to však neplatí. Pro Moskvu se Čína stala klíčovým obchodním partnerem a jedním z hlavních zdrojů technologií, které Rusko kvůli západním sankcím obtížně získává jinde.
Podle řady odhadů pochází většina sankcionovaných technologií dovážených do Ruska právě z Číny. Jde o elektronické součástky, čipy i další vybavení využitelné v průmyslu a vojenské výrobě.
Levná energie jako výhra pro Peking
Ještě důležitější je energetika. Čína dnes nakupuje ruskou ropu a plyn s výraznými slevami. Analytici odhadují, že ropa Urals se prodává přibližně o desítky dolarů levněji než některé světové benchmarky a také ceny plynu jsou pro Peking velmi výhodné.
Pro Čínu je to ideální situace. Získává stabilní dodávky energií za ceny, které by za běžných okolností jen těžko vyjednala. Rusko naopak nemá mnoho alternativních odběratelů a jeho vyjednávací pozice se postupně zhoršuje.
Právě proto se vlečou i jednání o novém plynovodu. Peking podle dostupných informací požaduje podmínky, které jsou pro Moskvu jen obtížně přijatelné. Čína ví, že čas hraje v její prospěch.
Partnerství, které je stále méně rovnocenné
Současný vývoj ukazuje, že deklarované strategické partnerství už není vztahem dvou rovnocenných mocností. Čína získává levné suroviny, nové obchodní příležitosti a rostoucí geopolitický vliv. Rusko na oplátku dostává ekonomickou oporu, bez níž by se pod tlakem sankcí dostávalo do ještě větších problémů.
Někteří analytici navíc upozorňují na rostoucí čínský ekonomický vliv na ruském Dálném východě. Spekulace o případných budoucích územních ambicích Pekingu však zůstávají hypotetické a nejsou podloženy oficiální politikou čínské vlády.
Jisté je něco jiného. Vztah, který byl ještě před několika lety prezentován jako spojenectví bez hranic, se stále více mění v pragmatické uspořádání, z něhož těží především jedna strana. A tou je Čína.
