Zástupci průmyslové, finanční a akademické sféry dnes kritizovali takzvaný Akt o průmyslovém akcelerátoru
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Průmysl kritizuje nový plán Bruselu. Cíle jsou správné, tempo ale nereálné
Evropská komise chce výrazně posílit výrobu v EU a snížit závislost na dovozu. Zástupci českého průmyslu, akademické sféry i státní správy však varují, že navrhovaná pravidla počítají s příliš rychlou transformací a narážejí na současné možnosti evropské ekonomiky.
čtk
Zástupci průmyslové, finanční a akademické sféry dnes kritizovali takzvaný Akt o průmyslovém akcelerátoru, kterým chce Evropská komise posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou. Opatření má podle nich ambiciózní cíle, ale nastavuje nereálné požadavky na rychlost jejich plnění, uvedli dnes v diskusi o průmyslové a hospodářské transformaci v Praze.
Opatření, které vstoupí v platnost až po schválení Evropským parlamentem a Radou EU, chce zvýšit podíl výrobního průmyslu na HDP Evropské unie o téměř šest procentních bodů na pětinu do roku 2035. Omezil by se tím i dovoz produktů mimo EU.
„Ne cíle, ale jejich tempo se má zrevidovat,“ řekl v diskusi Eduard Muřický z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Podle něho je problematický například požadavek normy na to, aby ve veřejných zakázkách a jiné veřejné podpoře byly požadovány takové produkty, které jsou vyrobeny v Evropě. „Řadu věcí si ale v Evropě ještě neumíme vyrobit,“ podotkl.
Opatření chce posílit evropskou nezávislost zejména ve třech strategických odvětví: těžké průmyslové výrobky, jako je nízkouhlíková ocel, cement a hliník, čisté technologie a automobilový průmysl. Právě na dovozu čipů a polovodičů, které jsou nutné pro výrobu moderních technologií, je ale Evropa do velké míry závislá. „Také zcela nedokážeme vyrábět účinné látky v lécích, a proto je dovážíme z Číny nebo Indie,“ doplnil Muřický.
Předseda Hospodářské komise ČR Zdeněk Zajíček (ODS) vidí problém v přílišné regulaci. „Některé věci se mají ponechat trhu a zároveň u těch věcí, které jsou přípustné k regulaci, je velká byrokracie,“ uvedl. V takovém znění by podle něj norma neměla být přijata.
Evropa dostatečně nevyužívá ani svůj potenciál v používání umělé inteligence, domnívá se vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT) Vladimír Mařík. „Musíme si uvědomit, že EU se zatím opírá o systémy, které jsou mimo ni,“ řekl. Je podle něj jen otázkou času, kdy tyto systémy budou zcela zpoplatněny. Náklady na její používání tak podle něho do budoucna významně porostou.
Evropa by podle Maříka měla budovat vlastní AI, která je energeticky méně náročná, čehož může být dosaženo za použití menších jazykových modelů. „My nepotřebujeme velké jazykové modely na řízení krajské nebo místní správy,“ uvedl. Dodal, že důležité je, aby data zůstala v Evropě.
Účastníci diskuse se také shodli v tom, že Česko je málo úspěšné ve využívání peněz z EU a neumí si ani o tyto peníze dostatečně říkat. Připomněli, že zatímco v minulosti cílila EK zejména na podporu malých a středních podniků, s Aktem průmyslového akcelerátoru chce posílit zejména velké hráče evropského průmyslu.
