Jenže celkový průměr znovu zakrývá to podstatné. Český mzdový příběh se totiž neodehrává rovnoměrně. Zatímco Praha dál odskočila zbytku země a přidávala nejrychleji, řada regionů se z drahé epizody posledních let vzpamatovává výrazně pomaleji. A právě tady se láme optimismus z makročísel.

Návrat kupní síly? Jen někde

Manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz Michal Španěl pro Hrot24 označuje loňský růst za dobrou zprávu po letech stagnace. Zároveň ale upozorňuje, že životní náklady nerostly všude stejně a nezasahovaly všechny domácnosti stejnou silou.

Zejména u nízkopříjmových domácností tvoří energie, bydlení a potraviny zhruba 45 až 55 procent výdajů. Právě tyto položky přitom zůstávají výrazně nad předkrizovou úrovní, i když celková inflace postupně klesla. Jinými slovy: statisticky se situace zlepšuje, ale v peněžence mnoha lidí je návrat k normálu stále neúplný.

Španěl připomíná, že energetická krize v letech 2022 až 2024 výrazně oslabila finanční rezervy nízkopříjmových domácností. Nominální úspory se sice podle něj vrátily na předkrizovou úroveň až v roce 2025, jejich reálná kupní síla však zůstává přibližně na dvou třetinách hodnoty z roku 2021. Rozpočty mnoha domácností se tak podle něj stále plně nezotavily.

HrotagonHrotagon

Růst mezd překvapil analytiky, reálné mzdy stouply o více než pět procent

Dvě země v jedné republice

Regionální rozdíly zůstávají mimořádně výrazné. Nad celostátním průměrem se loni držely jen Praha a Středočeský kraj. V hlavním městě dosáhla průměrná mzda 62 723 korun, ve Středočeském kraji 49 539 korun. Na opačném konci žebříčku skončil Karlovarský kraj s průměrem 42 049 korun.

Praha byla zároveň regionem s nejrychlejším růstem mezd, když přidala 7,9 procenta. Karlovarský kraj naopak patřil s růstem o 6,1 procenta mezi tři nejslabší regiony. Ještě méně dostali přidáno zaměstnanci v Libereckém kraji, kde průměrná mzda vzrostla o 5,8 procenta na 43 967 korun.

Podle Španěla je právě tady vidět, jak zavádějící může být pohled přes republikový průměr. Zatímco v Praze se průměrná mzda pohybuje zhruba mezi 61 a 68 tisíci korunami, v Karlovarském kraji zůstává kolem 41 až 42 tisíc. Inflační šok let 2022 až 2024 tak podle něj dopadl na regiony mimo metropole tvrději, protože vyšší relativní podíl výdajů na bydlení a energie tam vedl k hlubšímu reálnému propadu kupní síly.

Praha zkresluje, periferie platí účet

Agregovaný pohled z metropole tak podle něj zkresluje realitu v perifernějších krajích, jako jsou Karlovarský nebo Ústecký. Tam se totiž neřeší jen nižší mzdová základna, ale i slabší odolnost domácích rozpočtů vůči cenovým šokům. To je podstatný detail: stejná inflace nemá stejné důsledky v Praze a v regionech, kde lidé vydávají větší část příjmů na nezbytné položky.

Právě proto Španěl varuje před příliš jednoduchým čtením současných dat. Růst mezd je sice pozitivní, sám o sobě ale nestačí k tomu, aby se skutečně začaly mazat regionální rozdíly. Bez hlubších zásahů zůstane podle něj jen částečnou opravou škod, které způsobila kombinace inflace a energetické krize.

KomentářeKomentáře

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než se čekalo. Táhly ji mzdy, spotřeba i stavební investice

Co může růst znovu přibrzdit

Za klíčové označuje strukturální opatření: investice do regionů, dopravní infrastruktury a lepší dostupnosti pracovních příležitostí. Právě to by podle něj mohlo rozhodnout, zda se vyšší mzdy promění i v reálnější ekonomické sbližování jednotlivých částí země.

Do výhledu navíc vstupuje ještě jedno riziko. Španěl upozorňuje na možný návrat růstu energetických nákladů v souvislosti s eskalujícím íránským konfliktem. Ceny ropy a plynu už podle něj rostou a případné omezení dodávek přes Hormuzský průplav by mohlo reálný růst mezd znovu výrazně oslabit. Současné makroekonomické predikce s tímto scénářem podle něj zatím příliš nepočítají.

České mzdy se tedy po hubených letech zvedají. To samo o sobě není málo. Stejně důležité ale je, kde lidé žijí, kolik z příjmů spolknou základní výdaje a jak odolný je jejich domácí rozpočet vůči dalšímu otřesu. Právě v tom se ukazuje, že české oživení zatím není jeden příběh, ale hned několik velmi rozdílných kapitol.