Na levný plyn zapomeňte. Poptávka poroste, Němci potřebují nové plynové elektrárny

Prognózy energetických firem počítají v příštích letech s masivní poptávkou po LNG, do roku 2040 by to mělo být o 50 procent. I proto bude cena zkapalněného plynu růst. V případě evropského trhu bude zásadní, kolik nových plynových zdrojů zprovozní Německo.

Prognózy energetických firem počítají v příštích letech s masivní poptávkou po LNG, do roku 2040 by to mělo být o 50 procent. I proto bude cena zkapalněného plynu růst. V případě evropského trhu bude zásadní, kolik nových plynových zdrojů zprovozní Německo.

Celý článek
0

V kauze ukrajinských úplatků pro Bidena stojí Kreml, řekl „práskač“ FBI

Ruská rozvědka se angažovala v případě šíření dezinformací, že Joe Biden a jeho syn Hunter brali úplatky od ukrajinské firmy Burisma Holdings. Řekl to bývalý informátor FBI Alexander Smirnov.

Ruská rozvědka se angažovala v případě šíření dezinformací, že Joe Biden a jeho syn Hunter brali úplatky od ukrajinské firmy Burisma Holdings. Řekl to bývalý informátor FBI Alexander Smirnov.

Celý článek
0

Dlouhé fixace, a ještě k tomu nízké sazby u hypoték? Zapomeňte!

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Banky reagují na vývoj omezením nabídky hypoték s delší fixací. Do jejich cen si navíc promítají tzv. opční prémii, tedy přirážku, která jim má kompenzovat ztráty vzniklé předčasným splácením hypoték.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Proč Izrael nedokáže rozložit finanční systém Hamásu

Krycí firmy v zahraničí, přízeň turecké vlády, dary z Íránu a podpora mnoha lidí na Blízkém východě. To jsou důvody, proč se Izraeli nedaří porazit Hamás ekonomicky.

Proč Izrael nedokáže rozložit finanční systém Hamásu
Izraelští představitelé odhadují, že Hamás získává ze zahraničních zdrojů přibližně 750 milionů dolarů ročně a jedná se o hlavní zdroj financování zbraní a paliva. | foto Anas-Mohammed / Shutterstock.com

Při pohledu z jedné z nejluxusnějších istanbulských restaurací vypadá Bospor vznešeně. V těchto prostorách se pravidelně schází široké spektrum hostů – od obchodníků přes méně důležité celebrity až po finančníky Hamásu. 

Právě tady sedí muž, na kterého Amerika uvalila sankce kvůli financování zmíněné islamistické skupiny, a popisuje své různé pozice ve správní radě. „Je to směšné,“ říká o americkém obvinění. Nakonec však opatrně přiznává: „Jestli se ptáte, co naši zaměstnanci dělají se svými vlastními penězi, copak já vím?“ 

Hamás má tři zdroje moci: fyzickou sílu přítomnou v Gaze, svou ideologii a finanční prostředky. Od útoku Hamásu ze 7. října zabil Izrael v Gaze – ve snaze zničit první z nich – více než dvanáct tisíc Palestinců. Ovšem deklarovaný cíl Izraele, kterým je úplné zničení Hamásu, vyžaduje, aby byla zničena i jeho finanční základna. A ta je v Gaze přítomna jen z menší části.

Najdeme ji za hranicemi ve spřátelených zemích. Finanční impérium Hamásu, které zahrnuje pračky peněz, těžební společnosti a mnoho dalších subjektů, vydělává odhadem více než miliardu dolarů ročně. Jelikož však bylo pečlivě vytvořeno tak, aby se vyhnulo západním sankcím, může být pro Izrael a jeho spojence nedostupné.

Peníze musejí proudit

Příjmy Hamásu financují vše: od platů učitelů až po rakety. Přibližně 360 milionů dolarů ročně pochází z dovozních daní za zboží importované do Gazy ze Západního břehu Jordánu nebo z Egypta. To je zdroj peněz, který může Izrael přiškrtit nejsnadněji. Poté, co se z Pásma v roce 2005 stáhl, přísně omezil pohyb zboží a osob přes hranice. Nyní tak nepustí ani většinu základních potřeb, jako jsou potraviny a pohonné hmoty.

Mnohem větší příjem však pochází ze zahraničí. Izraelští představitelé odhadují, že jde přibližně o částku 750 milionů dolarů ročně a jedná se o hlavní zdroj financování zbraní a paliva pro Hamás. Část peněz pochází od spřátelených vlád, z nichž největším dárcem je Írán. Amerika odhaduje, že ajatolláhové poskytují palestinským islamistickým skupinám sto milionů dolarů ročně, především ve formě vojenské pomoci. 

Úkolem finančníků Hamásu je, aby byl zajištěn oběh těchto peněz, aniž by na ně dopadly americké sankce. Dodejme, že jen za poslední měsíc zavedli američtí představitelé tři kola restrikcí namířených vůči lidem a společnostem za financování Hamásu.

Kryptoburzy a investice

Vyhnout se americkým sankcím vyžaduje určitou vynalézavost. Miliony dolarů proudí do rukou Hamásu přes kryptografické trhy. „Asi byste byli překvapeni, jak velká část aktivit na trhu se vrací zpět (Hamásu),“ říká Firuze Segzin, ekonom z turecké Univerzity Bilkent.

Americké ministerstvo financí tvrdí, že Hamás propašoval více než dvacet milionů dolarů prostřednictvím směnárny Redin, kterou najdeme zastrčenou mezi turistickými obchody ve zchátralé istanbulské čtvrti Fatih. Ministerstvo také tvrdí, že Binance, podle objemu obchodů největší kryptoburza na světě, umožnila svým uživatelům provádět transakce s Hamásem.

Obrovská část peněz pro Hamás (podle izraelských představitelů se jedná nejméně o 500 milionů dolarů ročně) však pochází z jeho investic, z nichž některé jsou registrovány v zemích Blízkého východu. Řídí je investiční úřad Hamásu, v němž pracují jeho členové. Američtí představitelé říkají, že tyto firmy přispívají charitativním organizacím, které následně převádějí finanční prostředky Hamásu (turečtí představitelé tvrdí, že zisky jsou někdy inkasovány přímo).

Zahraniční úkryty

Rozplést tyto zdroje příjmů je pro západní regulační orgány složité. Jedna taková firma postavila Afra Mall, první súdánské nákupní centrum, zatímco jiná vlastní doly poblíž hlavního města země Chartúmu. Třetí vybudovala mrakodrapy v Šardžá ve Spojených arabských emirátech (SAE). Mnohé z těchto společností se chlubí svými obchodními transakcemi, ale popírají jakoukoli spojitost s Hamásem.

Lze vůbec zastavit toky příjmů, které stále proudí do pokladny Hamásu? To záleží na zemích, přes které procházejí. Od roku 1989, kdy Izrael zatkl několik nejvyšších představitelů Hamásu v Gaze a na Západním břehu Jordánu, žijí jeho bankéři v zahraničí. Postupem času je však geopolitické změny donutily k dalšímu stěhování. Hamás pod tlakem Ameriky opustil své první finanční centrum v Ammánu, hlavním městě Jordánska.

Zatímco politici Hamásu dnes upřednostňují katarské hlavní město Dauhá a jím řízené společnosti sahají od Alžírska a Súdánu až po SAE, jeho finančníci žijí v Istanbulu. Sídlí zde třeba Záhir Džabarin, obviněný Izraelem z řízení financí Hamásu (což popírá), stejně jako několik dalších osob, na které Amerika uvalila sankce za financování organizace. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, který chce získat regionální vliv podporou palestinské věci, zase nabízí útočiště. Izrael tvrdí, že turecká vláda vydává zájemcům pasy (ta to odmítá) a umožňuje Hamásu mít v zemi kancelář.

Turecká stopa

Turecký bankovní systém mezitím pomáhá Hamásu vyhýbat se americkým sankcím tím, že mu umožňuje provádět složité transakce po celém světě. Rozvíjející se a málo regulovaný trh s kryptoměnami to celé ještě více usnadňuje. 

Mnoho největších tureckých bank, včetně Kuveyt Türk, bylo Izraelem a Amerikou obviněno z vědomého ukládání hotovosti Hamásu. Říká se, že to Erdoğan tiše schvaluje. V roce 2021 zařadila Financial Action Task Force (kontrolní orgán skupiny G7) Turecko na „šedý seznam“ zemí, které dělají příliš málo pro zmrazení aktiv teroristů.

Nejvíce z toho profitují právě obchodníci Hamásu. Tichý souhlas turecké vlády jim „otevírá dveře a usnadňuje podnikání“, říká jeden ze zaměstnanců finanční skupiny. Trend GYO, firma kotovaná v Istanbulu, na kterou Amerika uvalila sankce za to, že převáděla finanční prostředky Hamásu, získala oficiální zakázku na stavbu Istanbulské obchodní univerzity.

Stavební společnosti, které mají v portfoliu Hamásu významné postavení, mohou v tichosti polykat obrovské balíky peněz a často dostávají vysoké půjčky. To vše umožňuje tureckým představitelům tvrdit, že přímo nenaplňují kapsy Hamásu.

Předáci Hamásu si dál pochutnávají na humrech

Hamás se zatím zdá být finančně neprůstřelný. Izraeli se dosud podařilo jeho příjmům a úsporám způsobit jen malé škody; turecké banky nespolupracují. Četné americké sankce jsou méně účinné, pokud jejich cíl může držet hotovost mimo americký bankovní systém. A Hamás své společnosti dobře skrývá. 

„Pokaždé, když si myslíte, že máte velkou rybu, přejmenuje se,“ říká jeden bývalý úředník amerického ministerstva financí.

Ve skutečnosti hrozí, že se finanční situace Hamásu spíše zlepší. S tím, jak Izrael přitvrzuje ve svých útocích na Gazu, mohou země s propalestinsky smýšlejícím obyvatelstvem bankéřům Hamásu ještě více usnadnit život. Již několik měsíců kolují zvěsti, že někteří úředníci Erdoğanova ministerstva hospodářství koordinují své kroky s finančním úřadem Hamásu.

Pro Izrael vyhlídka na to, že Hamás navzdory válce zbohatne, znamená příslib hořkého neúspěchu. S nedotčeným bohatstvím a finančními kořeny by Hamás – nebo nějaká podobná organizace – mohl po zničení znovu vzniknout a znovu vzkvétat. Zatímco obyvatelé Gazy byli uvrženi do tragédie, peníze Hamásu jsou bezpečně uloženy jinde – a jeho finančníci si mohou pochutnávat na humrech s výhledem na Bospor.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.