Jednou z otázek, která se objevuje, je fakt, že cena nafty je vyšší než cena benzinu, přitom je to běžně naopak. Mluvčí společnosti Čepro Marek Roll pro Echo24 řekl, že cena je dána kotací burzy. „Vycházíme ale především z poptávky – nafta je mnohem více využívaná, je v agregátech nebo kamionové dopravě. Takže objem poptávky v mnohém převyšuje benzín,“ uvedl Roll.

„Úkolem Čepra jako součásti kritické infrastruktury je zajistit stabilitu českého trhu pohonných hmot. Již poslední čtyři roky významně zvyšujeme dovoz hmoty po železnici ze zahraničí. Jen v měsíci březnu dodáme pro naše zákazníky na trh v ČR více než 140 celovlakových dodávek ze zahraničí. Dodávky do našeho systému od napojených rafinérií jsou také standardní,“ dodal Roll.

Mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula pro Echo24 řekl, že rozdíl v cenách motorové nafty vůči automobilovému benzinu je ovlivněn několika faktory „V Evropě je vyšší poptávka i spotřeba motorové nafty. Evropa má podíl nafty 66 procent, v ČR podíl nafty 72 procent na rozdíl od automobilového benzinu. Podíl benzinu v ČR je pouze 27%, v Evropě cca 30%. Evropa musí dovážet motorovou naftu, to platí i pro ČR. Některé asijské země naopak export pohonných hmot zastavily včetně Ruska,“ poukázal Loula.

Řada odvětví v Evropě je také náročná na spotřebu motorové nafty. „Máme vysoký podíl tranzitní, nákladní, kamionové dopravy, zemědělství, stavebnictví jsou další odvětví náročná na spotřebu. Konflikt přišel v době rostoucí poptávky v uvedených sektorech. Začínají totiž jarní zemědělské práce, stavební práce a tak dále,“ dodal Loula s tím, že dieselové motory dominují v nákladní dopravě, LUV, zemědělství, stavebních strojích, vojenské technice, integrovaném záchranném systému s minimem náhrad alternativními pohony.

Mluvčí Správy státních hmotných rezerv Aneta Procházková pro Echo24 řekla, že Česká republika má k dispozici nouzové zásoby ropy a ropných produktů aktuálně na 88,5 dne průměrné denní domácí spotřeby. „Všechny tyto zásoby jsou ve vlastnictví státu a jsou uloženy v zásobnících na území České republiky. O jejich uvolnění by vždy rozhodovala vláda, a to podle konkrétní krizové situace,“ uvedla Procházková.

Připomněla, že platí zákon o nouzových zásobách ropy, který upravuje postupy při řešení stavu ropné nouze v ČR. „Ten vyhlašuje vláda svým nařízením při vážném nedostatku ropy, nebo ropných produktů, kdy zásobování trhu již nelze řešit běžnými tržními mechanismy. V takové situaci ale dnes nejsme,“ vysvětlila Procházková.

Současnou situaci podle ní Správa monitoruje a základem tohoto monitoringu jsou hlášení členů Národní organizace pro společný postup za stavu ropné nouze (NESO). „Zásobování domácího trhu pohonnými hmotami je v tuto chvíli stabilní. Distributoři pohonných hmot zajišťují dodávky na čerpací stanice v souladu se smlouvami. Samozřejmě, že pokud se situace vyvine tak, že bude potřeba z nějakých důvodů uvolnit nouzové zásoby ropy, nebo ropných produktů jsme připraveni okamžitě reagovat,“ dodala Procházková.

Také podle Václava Louly má Česko dostatek zásob pohonných hmot. „Petrolejářské společnosti zajištují plynulé zásobování trhu pohonnými hmotami. ČR je členem Mezinárodní energetické agentury a podle platné legislativy i jako členská země EU udržuje strategické zásoby ropy a pohonných hmot na 90 dnů. Jak tuzemské rafinerie, tak obchodníci vyrábějí a zásobují trh včetně dovozu v souladu s požadavky trhu a to i za současného vyššího zájmu spotřebitelů. Průměrná měsíční spotřeba motorové nafty v ČR je 542 milionů litrů a automobilových benzinů 202 milionů litrů,“ uvedl Loula.

Za současné složité tržní situace s dodávkami ropy kvůli válce v Perském zálivu včetně blokády Hormuzského průlivu dochází k výrazným dopadům na ceny ropy a pohonných hmot. Podle Louly je prioritou zajistit zdroje a plynulé zásobování českého trhu kvalitními pohonnými hmotami pro celé hospodářství. Dodávky ropy ropovodem TAL a IKL jsou plynule čerpány dle požadavků rafinerií v ČR. Kromě domácích zdrojů pokračuje i dovoz především motorové nafty, logistické trasy dovozu jsou plně funkční a doplňují tuzemské zdroje. Zatím nebylo nutné čerpat strategické zásoby,“ zdůraznil Loula.

Co se týče vlivu na státní rozpočet, platí podle ministerstva financí, že vyšší výdaje domácností na pohonné hmoty obecně vytěsňují jiné spotřebitelské výdaje a vliv na DPH je tak více méně neutrální. Navíc na trhu dochází i k fenoménu předzásobení, které bude mít v budoucnu logicky zase negativní dopad na rozpočet. Daňovou politiku vnímá MF jako strategický nástroj, který nemůže reagovat na denní oscilace burzy, proto zatím ke změnám sazeb ministerstvo, potažmo vláda nepřistupuje. Případná opatření musí být podle resortu Aleny Schillerová (ANO) systémová a komplexní, nikoliv ukvapená.