Náklady na bydlení dnes tvoří jednu z největších položek výdajů a spolu s drahými energiemi či potravinami výrazně snižují kupní sílu obyvatel
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Bytová krize
Bydlení v Praze drtí peněženky a je suverénně nejdražší v EU. Nájem spolkne 185 % minimální mzdy
Praha se stala evropským symbolem drahého bydlení. Průměrný nájem dvoupokojového bytu zde dosahuje přibližně 185 procent české minimální mzdy, což je nejhorší výsledek v celé Evropské unii.
editor
Praha má podle nové analýzy Evropské odborové konfederace (ETUC) nejméně dostupné nájemní bydlení v celé Evropské unii. Průměrný nájem dvoupokojového bytu zde dosahuje okolo 185 procent hrubé minimální mzdy.
V praxi to znamená, že člověk pracující za minimální mzdu by v Praze nezaplatil nájem, ani kdyby na něj padla celá jeho výplata. A stále by mu chyběly další (deseti)tisíce korun.
Průměrný nájem dvoupokojového bytu v české metropoli podle dat činí zhruba 1 710 eur měsíčně, tedy přibližně 42 tisíc korun, píše web Euronews, který o analýze informuje. Česká minimální mzda přitom pro letošek činí 22 400 korun.
Praha tak překonala i další evropské metropole, které dlouhodobě čelí bytové krizi. Za českou metropolí následuje Lisabon se 168 procenty, Budapešť se 159 procenty a Bratislava se 158 procenty.
Situace je paradoxně horší než v Paříži, Madridu nebo Dublinu. V Paříži představuje nájem 138 procent minimální mzdy, v Madridu 125 procent a v Dublinu 113 procent.
Praha v nelichotivém ukazateli překonala i další evropské metropole, které dlouhodobě čelí bytové krizi
Zdroj dat: European Trade Union Confederation (ETUC) / Graf: Hrot
Na opačném konci žebříčku stojí Brusel a Berlín. V belgické metropoli odpovídá nájem 70 procentům minimální mzdy, v Berlíně 76 procentům. Výrazně lépe než Praha vychází také Lucemburk nebo Nikósie.
Data zároveň ukazují výrazný rozdíl mezi západní a střední Evropou. Přestože jsou mzdy v západních zemích vyšší, poměr mezi příjmy a náklady na bydlení často vychází příznivěji než v Česku.
Pro české domácnosti to znamená stále větší tlak na rodinné rozpočty. Náklady na bydlení dnes tvoří jednu z největších položek výdajů a spolu s drahými energiemi či potravinami výrazně snižují kupní sílu obyvatel.
Nejtvrději situace dopadá právě na nízkopříjmové skupiny, mladé lidi nebo samoživitele. Řada z nich tak musí sdílet bydlení, dojíždět z širšího okolí hlavního města nebo sahat po úvěrech.
Evropská odborová konfederace upozorňuje, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Organizace vyzývá evropské vlády k vyšším investicím do dostupného a sociálního bydlení i ke zvyšování minimálních mezd.
Český problém však není jen otázkou výše platů. Odborníci dlouhodobě upozorňují také na pomalou výstavbu, komplikované povolovací procesy a nedostatek nových bytů v Praze.
Výsledkem je kombinace rychle rostoucích nájmů a příjmů, které růst cen bydlení nestíhají dohánět.
