Návrh mrakodrapu v pražských Nových Butovicích s plastikou vraku lodi od výtvarníka Davida Černého a architekta Tomáše Císaře
Vizualizace: Trigema (oficiální PR)
Proměněné panorama
Praha povolí mrakodrapy: až 100metrové věže změní tvář města
Nový Metropolitní plán určí v Praze konkrétní lokality, kde mohou vyrůst až stometrové budovy. Cílem je předejít sporům a lépe chránit historické panorama města.
editor
Připravovaný Metropolitní plán Prahy poprvé jasně vymezí místa, kde mohou vznikat výškové budovy. Až stometrové věže budou podle návrhu možné například na Roztylech, Chodově, Bohdalci, ve Vysočanech nebo v Nových Butovicích. Dokument by měli zastupitelé schvalovat na konci května.
Hlavním cílem nové regulace je předejít sporům, které v minulosti vznikaly kvůli nejasným pravidlům. Současný územní plán z roku 1999 totiž výšku budov přímo nestanovuje, což podle náměstka primátora Petra Hlaváčka vedlo k častým konfliktům. „Bez výškové regulace se to překlopí do kulturního boje,“ uvedl.
Nový plán proto zavádí systém, který pokrývá celé město sítí čtverců o velikosti 100 metrů. Pro každý z nich určuje rozmezí povolené výšky. Maximální hranice je nastavena na 100 metrů, kterou nebude možné bez změny plánu překročit.
Výškové stavby se mají soustředit především do méně citlivých částí města, zejména na jeho jihovýchodě. Naproti tomu v oblastech s historickou hodnotou budou limity nižší. Například na pankrácké pláni, kde už dnes stojí několik věží, se po dohodě s památkáři počítá s maximální výškou 60 až 70 metrů.
Další lokality, jako jsou Budějovická, Nové Dvory nebo Žižkov, umožní stavby kolem 80 metrů. V některých částech města, například na Opatově či v Holešovicích, bude limit zhruba 70 metrů.
Metropolitní plán zároveň reaguje na dlouhodobé debaty o ochraně pražského panoramatu. Výškové stavby v minulosti kritizovali nejen občané, ale i památkáři či UNESCO, na jehož seznamu je historické centrum Prahy zapsáno od roku 1992.
Podle Hlaváčka však výškové budovy samy o sobě nevyřeší bytovou situaci v metropoli. Klíčová je podle něj celková hustota zástavby. Praha má totiž stále velké množství nízkopodlažních budov – více než polovina má jen dvě patra.
Město krátkých vzdáleností
Město proto chce podporovat spíše středně vysokou zástavbu a koncept „města krátkých vzdáleností“, kde jsou služby dostupné v docházkové vzdálenosti. Výškové budovy tak mají být jen doplňkem, nikoli hlavním řešením.
Po schválení plánu chce vedení Prahy prosadit i další pravidla, například povinné architektonické soutěže pro stavby vyšší než zhruba 40 metrů. Inspirací je například Kodaň.
Metropolitní plán se připravuje už více než deset let a prošel několika koly připomínek. Pokud ho zastupitelé schválí, stane se základním dokumentem pro další rozvoj města.
S využitím ČTK
