Novela přidá seniorům, valorizaci ale neřeší. Náklad má do roku 2060 prudce růst
Shutterstock.com
Stovky korun pro důchodce navíc každých pět let. Kdo si skutečně polepší?
Vláda schválila návrh, který kombinuje současnou slevu na odvodech pracujících důchodců s budoucím růstem jejich penze. Od osmdesáti let se mají rozšířit také věkové příplatky. Podle Michala Španěla z JenPráce.cz ale peněžní motivace nestačí, pokud stát nezlepší zdraví lidí před důchodem i po něm.
msk
Pracující důchodci by měli získat dvě souběžná zvýhodnění: vyšší čistý příjem během zaměstnání a pozdější zvýšení samotné penze. Vláda 20. července schválila novelu důchodového pojištění, která má zároveň rozšířit věkové příplatky pro lidi od osmdesáti let. Předloha nyní zamíří do Poslanecké sněmovny, takže navrhované změny ještě nejsou definitivní.
Zaměstnaným důchodcům se má za každých 365 dnů výdělečné činnosti zvýšit vyplácená procentní výměra penze o 1,5 procenta. Zvýšení za kratší dobu se vypočítá poměrně a u zaměstnanců má probíhat automaticky vždy při lednové valorizaci. Rozhodné období má začít nejdříve v září 2026, podle data přijetí zákona. První navýšení by proto přišlo v lednu 2028, uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí.
U člověka, jehož procentní výměra penze činí 20 tisíc korun, by celý odpracovaný rok znamenal navýšení o 300 korun měsíčně. Nejde přitom o procento z hrubé mzdy ani z celé penze, jejíž součástí je také základní výměra.
Vyšší příjem teď, vyšší důchod později
Nový bonus má fungovat vedle slevy na důchodovém pojištění zavedené od ledna 2025. Zaměstnaný starobní důchodce při splnění podmínek neodvádí 6,5 procenta svého vyměřovacího základu na důchodové pojištění. Při hrubé mzdě 30 tisíc korun mu tak zůstává o 1950 korun měsíčně více.
Stejná 6,5procentní sleva platí také pro podnikající seniory. Jejich celková sazba sociálního pojištění se díky ní snižuje z 29,2 na 22,7 procenta. Nové zvýšení penze ale u OSVČ nebude plně automatické: žádost mají moci spojit s každoročním přehledem o příjmech a výdajích. Současná pravidla slevy popisuje MPSV.
„Návrh navyšovat pracujícím důchodcům procentní výměru penze vždy od ledna dává z pohledu trhu práce smysl. Zaměstnancům se má navíc důchod zvyšovat automaticky. To je důležité, protože ani dobře míněné opatření by nemělo ztroskotat v administrativním bludišti,“ říká Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Podle něj vytváří zachování slevy spolu s budoucím růstem penze poměrně silnou kombinaci. Pracující senior získá peníze okamžitě ve výplatě a současně si zvyšuje budoucí měsíční důchod. Pro firmy jde o možnost udržet déle zkušené zaměstnance v situaci, kdy český pracovní trh zůstává napjatý.
Samotná finanční motivace však nemusí stačit. Ne každý, kdo dosáhne důchodového věku, má zaměstnání, které může vykonávat další roky, a zdravotní stav může být výrazně větší překážkou než nastavení penze.
Číslo 62 let neznamená konec zdraví
Česko podle posledních dostupných dat vykazovalo v roce 2023 zdravou délku života při narození 61,5 roku u mužů a 62,6 roku u žen. Ukazatel ale neříká, že lidé po dosažení tohoto věku automaticky onemocní. Vyjadřuje průměrný počet let života bez významnějšího omezení každodenních aktivit.
Pro práci ve vyšším věku je výstižnější údaj počítaný od 65 let. Pětašedesátiletý člověk měl v roce 2023 před sebou v průměru dalších 7,7 roku bez významnějšího zdravotního omezení, uvádí Český statistický úřad.
Ani tento průměr ale nezachycuje velké rozdíly mezi profesemi. Člověk pracující celý život v kanceláři má jiné možnosti než zaměstnanec ve stavebnictví, těžkém průmyslu, sociálních službách nebo provozu s nočními směnami. Pro část lidí proto nebude rozhodující výše bonusu, ale možnost přejít na méně fyzicky náročnou práci, zkrácený úvazek nebo pružnější režim.
„Ministerstvo práce by mělo mnohem intenzivněji spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví a připravit společná opatření zaměřená na zdravé stárnutí,“ tvrdí Španěl. Za klíčovou považuje prevenci kardiovaskulárních onemocnění, vysokého krevního tlaku a dalších chorob, které omezují pracovní schopnost ještě před dosažením důchodového věku.
Podpora prevence přitom nemůže stát pouze na apelu, aby lidé nekouřili, méně pili nebo lépe jedli. Rozhoduje také dostupnost praktických lékařů, preventivních vyšetření, rehabilitace, pracovnělékařské péče a možnost přizpůsobit zaměstnání stárnoucímu pracovníkovi.
Příplatek od osmdesáti je hlavně sociální opatření
Druhá část novely s pracovním trhem přímo nesouvisí. Od ledna 2027 má procentní výměra penze vzrůst o 500 korun při dosažení 80, 85, 90 a 95 let. Ve sto letech má následovat zvýšení o dalších 1000 korun.
Kumulativně by tedy důchod vzrostl o 500 korun od osmdesáti, o 1000 korun od pětaosmdesáti, o 1500 korun od devadesáti, o 2000 korun od pětadevadesáti a o 3000 korun po dosažení stovky.
U pětaosmdesátiletých a stoletých se konečný příplatek proti současným pravidlům nezmění. Polepší si lidé ve věku 80 až 84 let, senioři od devadesáti let o 500 korun a lidé od 95 let o 1000 korun měsíčně.
„Toto opatření nemotivuje k ekonomické aktivitě, ale představuje sociální podporu nejstarší generace. Takový cíl je legitimní, protože lidé starší 80 let patří mezi zranitelnější skupiny a zpravidla čelí vyšším výdajům na zdravotní a sociální péči,“ říká Španěl.
Otázkou podle něj zůstává dlouhodobé financování. Roční výdaje na věkové příplatky a zvýšení penzí pracujících důchodců mají podle nejmírnějšího scénáře vzrůst z 2,6 miliardy korun v roce 2027 na 60,8 miliardy korun v roce 2060. Nejde o součet nákladů za celé období, ale o odhad výdajů v jednotlivých letech.
Česko má pro rok 2026 schválený státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun, jak potvrzuje Poslanecká sněmovna. Přímé srovnání s výdajem plánovaným na rok 2060 je však pouze orientační. Za více než tři desetiletí se změní cenová hladina, mzdy, velikost ekonomiky i počet seniorů.
Z novely navíc vypadl návrat k vyšší pravidelné valorizaci, která by zohledňovala polovinu růstu reálných mezd místo současné třetiny. Ministerstvo financí požadovalo přesnější a systémovější výpočet dopadů. Podle původních odhadů by tato změna sama zvýšila roční výdaje v roce 2060 o 102 miliard korun. Součástí schválené předlohy není ani slibované zastropování důchodového věku na 65 letech.
Novela tak přináší dvě politicky srozumitelná opatření: odměnu za práci v důchodu a podporu nejstarších seniorů. První může části lidí prodloužit ekonomickou aktivitu, druhé zvýší příjem domácností s rostoucími výdaji na péči. Bez zdravotní politiky, úprav pracovních podmínek a důvěryhodného financování ale zůstane změna jen jednou částí mnohem širšího problému stárnutí české společnosti.
