Martin Hejl je jednatelem české společnosti THIMM

Martin Hejl je jednatelem české společnosti THIMM

Foto: archiv Martina Hejla / Topic PR

Obalový trh čeká legislativní revoluce. Kdo nenaskočil na trend udržitelnosti, je pozadu

Evropský obalový průmysl procházel v první polovině roku 2026 intenzivní fází příprav na implementaci nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), jehož první vlna opatření vstoupí v platnost již v srpnu. Firmy tak postupně čekají investice do nových strojů, úpravy složení výrobků a další kroky.

Martin Hejl

Nařízení PPWR je největší změnou na obalovém trhu za poslední dvě dekády a reakce trhu tomu odpovídá. Zvykli jsme si na to, že se v této oblasti žádné velké změny tak často nedějí, vše jde postupně a v menších dávkách.

Po příchodu tohoto nařízení je však vidět rozdíl mezi těmi, kteří řeší udržitelnost již léta z vlastní iniciativy a nemusí tak nyní na poslední chvíli přistupovat ke změnám a investicím, a těmi, kteří to dosud neřešili.

Cíle PPWR jsou totiž primárně v oblasti udržitelnosti – redukce obalového odpadu, minimalizace prázdného prostoru v transportních baleních a absolutní recyklovatelnost materiálů.

Tyto kroky pro část firem představují technologické i logistické komplikace, zejména v oblasti sledovatelnosti šarží a prokazování uhlíkové stopy. Pro nás však nařízení komplikací není, naopak jej vítáme.

Na principech udržitelnosti, cirkulární ekonomiky a masivních investic do digitalizace a Průmyslu 4.0 totiž stavíme již řadu let, a proto již velkou část standardů, které PPWR nařizuje, splňujeme. Udržitelnost pro nás není jen pojem, ale přístup, který prolínáme napříč celou výrobou.

Máme navíc výhodu materiálu – vlnité lepenky – která je sama o sobě udržitelná, nemusíme tak řešit například podíl recyklátu, který patří mezi největší změny pro výrobce obalů z plastu.

Nové povinnosti však přinesou na všechny vyšší nároky v oblasti evidence, reportingu a dokumentace. Pro některé firmy mohou znamenat potřebu úprav konstrukcí nebo materiálového složení obalů, případně doplnění související dokumentace.

Z našeho pohledu je ale důležité zdůraznit, že PPWR nevnímáme pouze jako nový regulatorní požadavek, ale také jako příležitost k dalšímu zefektivnění obalových řešení a podpoře principů cirkulární ekonomiky.

Mýtus o plošném zdražování obalů je třeba vyvrátit, protože cena samotného materiálu se bude i nadále odvíjet od cen energií a vstupních surovin, nikoliv od regulace jako takové.

Co však vidíme jako problém je absence některých pravidel a metodiky, která by veškeré informace sdružovala a dávala jasné mantinely.

Nejsou stanovené sankce, chybí stanovené přechodné období, což ve výsledku bude mít přímý důsledek na to, jak rychle se PPWR zvládne implementovat.

Nařízení začíná platit v řádu několika dnů a přesto o spoustě věcí stále probíhají jednání a nejsou jasné informace, podle kterých by obaláři mohli nastavit své interní procesy a úpravy. Předpokládáme tak, že samotná implementace se protáhne.

V souvislosti s PPWR a velkými investicemi do úprav materiálů a strojů se také otevírá otázka zdražení koncových produktů a na trhu ohledně toho panuje poněkud hysterie.

Tento mýtus o plošném zdražování obalů je však třeba vyvrátit, protože cena samotného materiálu se bude i nadále odvíjet od cen energií a vstupních surovin, nikoliv od regulace jako takové.

Tlak na snižování gramáže papíru a ekonomickou efektivitu v našem oboru fungoval dávno před novou legislativou, přičemž přechod na konstrukce přesně na míru navíc spotřebu materiálu prokazatelně šetří.

Co se však výrobcům potravin a spotřebního zboží reálně prodraží, je administrativní náročnost a případné vyvolané investice do úprav a automatizace balicích linek.

Budoucnost oboru jednoznačně patří průmyslové racionalitě, pokročilé automatizaci a technologické vyspělosti.

Právě tato počáteční technologická transformace na straně firem se pak může promítnout do konečné ceny některých produktů pro spotřebitele.

Nová evropská pravidla tak sice přinesou krátkodobý implementační chaos a zvýšené nároky na byznys, ale ve výsledku znamenají obrovskou příležitost k celkovému zefektivnění dodavatelských řetězců.

Klíčem k úspěchu v obalovém průmyslu už nebude pouhé plnění regulatorních tabulek, ale skutečné hledání chytrých, funkčních a materiálově úsporných řešení, která dávají ekonomický i ekologický smysl zákazníkům i výrobcům.

Budoucnost oboru jednoznačně patří průmyslové racionalitě, pokročilé automatizaci a technologické vyspělosti, které nám umožní vyrábět ekologicky a zároveň udržet vysokou konkurenceschopnost českého průmyslu v Evropě.

Autor je jednatel české společnosti THIMM