Vybraní rizikoví zaměstnanci mají nárok na čtyři procenta vyměřovacího základu na penzijko. Příspěvek ale musejí aktivně uplatnit.
Shutterstock.com
Rizikoví zaměstnanci mají nárok na čtyři procenta mzdy na penzijko. Musejí si ale říct
Lidé pracující ve vybraných rizikových podmínkách mají od začátku roku 2026 nárok na povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Firma jim musí odvádět čtyři procenta z měsíčního vyměřovacího základu, nárok se ale nespustí automaticky. Zaměstnanec musí mít penzijní produkt, oznámit zaměstnavateli potřebné údaje a během měsíce odpracovat alespoň tři směny uznané rizikové práce.
šéfredaktor
Nové pravidlo zavedl od 1. ledna 2026 zákon č. 324/2025 Sb.. Zaměstnavatel podle něj posílá peníze na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření zaměstnance. Příspěvek nelze převést na dlouhodobý investiční produkt, životní pojištění, běžný investiční účet ani jinou formu spoření.
Nárok se však netýká každého, kdo svou práci považuje za fyzicky náročnou, nebezpečnou nebo zdraví škodlivou. Rozhodující je oficiální zařazení konkrétní práce do třetí kategorie rizikovosti pro některý ze čtyř přesně vymezených faktorů: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž při dynamické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. O zařazení práce rozhoduje krajská hygienická stanice.
Hluk, prach ani noční směna samy o sobě nestačí
Samotný název povolání zaměstnanci nárok nezaručuje. Může jej získat například pracovník v mrazírně, zaměstnanec dlouhodobě vystavený vysokým teplotám, člověk používající vibrující pracovní nástroje nebo pracovník vykonávající zákonem vymezenou těžkou fyzickou práci. Vždy ale záleží na konkrétním pracovišti, naměřené intenzitě rizika a rozhodnutí hygienické stanice.
Naopak hluk, prach, chemické látky, psychická zátěž nebo práce v noci do čtveřice faktorů zakládajících tento příspěvek nepatří. Svářeč, truhlář, lakýrník ani noční recepční proto nemá nárok automaticky jen kvůli názvu profese nebo prostředí, v němž pracuje. Musí vykonávat práci zařazenou do třetí kategorie právě kvůli některému ze čtyř faktorů uvedených v zákoně.
Další podmínkou jsou nejméně tři směny rizikové práce za kalendářní měsíc. Za rizikovou se počítá směna, během níž zaměstnanec vykonával danou práci po převážnou část pracovní doby. U směn kratších nebo delších než osm hodin se každá započatá hodina započítává jako jedna osmina směny.
Při základu 40 tisíc jde o 1600 korun
Povinný příspěvek činí čtyři procenta z vyměřovacího základu zaměstnance pro sociální zabezpečení. Nejde tedy úplně přesně o čtyři procenta základní mzdy ani vždy o čtyři procenta částky, kterou zaměstnanec běžně označuje jako hrubou mzdu.
Při měsíčním vyměřovacím základu 40 tisíc korun činí příspěvek přesně 1600 korun. Při základu 50 tisíc korun jde o dva tisíce korun. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru a zaměstnavatel ji musí poslat nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Výše příspěvku nezávisí na tom, kolik si zaměstnanec ukládá sám.
Povinný příspěvek se zároveň započítává do společného ročního limitu 50 tisíc korun pro daňově osvobozené příspěvky zaměstnavatele na podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče. Překročení limitu může být důležité zejména u lidí, kterým firma vedle zákonné částky poskytuje také vysoký dobrovolný příspěvek.
Nárok musí zaměstnanec aktivně uplatnit
Zaměstnavatel musí pracovníka před zahájením rizikové práce písemně informovat, že může příspěvek získat, a vysvětlit mu způsob uplatnění. Zaměstnanec ale následně musí sám oznámit, že právo využívá. Součástí oznámení je název penzijní společnosti, číslo jejího účtu a další údaje potřebné k přiřazení platby ke konkrétní smlouvě. Oznámení se standardně podává písemně, firma však může umožnit i elektronický nebo jiný postup.
Prvním obdobím, za které může příspěvek získat, je až kalendářní měsíc následující po oznámení. Kdo zaměstnavatele informuje například 15. srpna, může poprvé získat příspěvek za září, pokud v něm odpracuje potřebný počet rizikových směn. Peníze za dobu před uplatněním práva se běžným postupem zpětně nedoplácejí.
Praktický formulář pro oznámení zaměstnavateli zveřejnila například KB Penzijní společnost na stránce věnované rizikovým profesím. Zaměstnanec ale nemusí mít smlouvu právě u této společnosti a může využívat penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření u kterékoliv penzijní společnosti.
Jestliže už zaměstnavatel přispívá na penzijní spoření dobrovolně, může se tato platba započítat i na splnění zákonné povinnosti. Celkový příspěvek však musí dosáhnout alespoň čtyř procent vyměřovacího základu a firma musí být schopna odlišit zákonnou a případnou dobrovolnou část platby. Podrobný postup shrnuje metodika Ministerstva práce a sociálních věcí.
Firmě hrozí pokuta až dva miliony
Zaměstnavatel musí evidovat rizikové směny, uplatněná práva zaměstnanců a zaplacené příspěvky. Po první platbě musí pracovníkovi vydat potvrzení. Kontrolu vykonávají územní správy sociálního zabezpečení.
Za nezaplacení povinného příspěvku může firma dostat pokutu až dva miliony korun. Za porušení informační povinnosti nebo nevydání potvrzení hrozí až 200 tisíc korun a za nedostatky v evidenci až 50 tisíc korun.
Systém tak kombinuje zákonnou odpovědnost zaměstnavatele s aktivním krokem zaměstnance. Firma musí pracovníka poučit a při splnění podmínek platit. Zaměstnanec si ale musí ověřit, zda je jeho práce zařazena do správné rizikové kategorie, mít odpovídající penzijní produkt a předat údaje mzdové účtárně. Bez oznámení mu ani při práci v náročných podmínkách příspěvek nezačne automaticky přicházet.
