Poslanci odložili rozhodnutí o novele, která má vrátit maximální státní kompenzaci pro Českou poštu na 1,5 miliardy korun ročně

Poslanci odložili rozhodnutí o novele, která má vrátit maximální státní kompenzaci pro Českou poštu na 1,5 miliardy korun ročně

Shutterstock.com

Pošta zatím neví, kolik peněz dostane. Výbor přerušil jednání o státní kompenzaci

Poslanci odložili rozhodnutí o novele, která má vrátit maximální státní kompenzaci pro Českou poštu na 1,5 miliardy korun ročně. Předkladatelé upozorňují, že bez úpravy hrozí komplikace s vyplácením podpory schválené Evropskou komisí.

čtk

Sněmovní správní výbor dnes přerušil projednávání poslanecké novely, která navrací státní úhradu čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou na nejvýše 1,5 miliardy korun ročně z nynějších až dvou miliard korun. Členové výboru nyní mohou předkládat pozměňovací návrhy, k předloze se vrátí patrně koncem června. Novela také posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy.

Snížení horní hranice státní úhrady pro Českou poštu zdůvodňují předkladatelé z řad poslanců ANO podmínkami veřejné podpory, jak je schválila Evropská komise. „V současné době je kompenzace od státu zcela zablokovaná,“ řekl za autory Hubert Lang. Záležitost se musí podle něho vyřešit co nejdříve, jinak hrozí, že by se Česká pošta mohla dostat do problémů. Lang předpokládá druhé sněmovní čtení novely v červenci.

Zvýšení mezní částky státní úhrady České poště o půl miliardy na dvě miliardy korun schválil Parlament spolu se změnami vyplácení náhrady loni s účinností od letoška. Nynější novela poslanců ANO navrací podle zdůvodnění předchozí stav, aby se podle důvodové zprávy odstranil nesoulad s rozhodnutím Evropské komise o mechanismu podpory včetně výše kompenzace z loňského července. Novela přijatá za bývalé vlády Petra Fialy (ODS) zavedla také například čtvrtletní výplatu peněz místo pololetní.

Předloha poslanců ANO také posouvá o další dva roky na leden 2029 povinnost používání atestované elektronické spisové služby pro ústřední správní úřady a o tři roky pro ostatní úřady. Výjimku z povinnosti mají nově mít také bezpečnostní sbory včetně Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a také Vojenská policie. Podle dnešních informací z výboru je možné, že posun se pozměňovacím návrhem sjednotí na dva roky a výjimku dostanou nejmenší původci dokumentů, jako jsou domovy pro seniory a další sociální zařízení, knihovny a muzea.

Dvouletý odklad na polovinu ledna 2029 navrhli poslanci ANO pro spuštění poslední části systému eLegislativa, která se týká projednávání novelizací zákonů. Setrvání na nynějším termínu v polovině ledna 2027 by podle nich znamenalo nasazení systému, který neumí pracovat s pozměňovacími návrhy, tak jak vyžaduje nynější parlamentní praxe. Předloha posouvá z ledna 2027 na červenec 2028 také spuštění matričního informačního systému.