Polský premiér Donald Tusk
Shutterstock.com
Levnější benzín v Polsku pomáhá řidičům, ale zhoršuje stav veřejných financí
Růst cen ropy po omezení dopravy v Hormuzském průlivu nutí vlády reagovat. Polsko sáhlo k razantnímu snížení daní a cenovým stropům, což zlevnilo paliva a přilákalo i české řidiče. Opatření sice tlumí inflaci, zároveň ale zhoršují stav veřejných financí.
Jan Čermák
Zablokovaný Hormuzský průliv má první konkrétní makroekonomické důsledky pro střední Evropu. Polská levicově-liberální koalice nedokázala nečině sedět a přihlížet, kterak rostoucí ceny ropy roztočí inflaci, a přijala sérii cenově-restriktivních a fiskálních opatření, jež mají ceny benzínu a nafty udržet v blízkosti úrovní, jež byly v Polsku pozorovány na počátku války v Perském zálivu. Okamžitý nárůst přeshraniční turistiky z ČR do Polska za účelem nákupu levnějších pohonných hmot je přitom důkazem, že opatření začínají fungovat, neboť ceny u našich severních sousedů jsou v případě benzínu nižší o téměř 17 %. Co tedy přesně vláda premiéra Tuska přijala?
Bleskově přijatý zákon umožnil snížit, jak spotřební daň na minimální úroveň povolenou v EU, tak redukci sazby DPH z 23 % na 8 %. Kromě toho ministerstvo financí začalo vyhlašovat na denní bázi maximální cenové stropy pro ceny benzínu a nafty. Výše uvedená opatření mají platit do konce června, ale vzhledem k fiskální flexibilitě polské politické reprezentace lze počítat s tím, že v případě nutnosti (přetrvávajícímu nedostatku ropy) budou jistě prodloužena.
Pozitivní stránkou výše uvedených opatření bude nepochybně to, že by mělo dojít k potlačení inflačního šoku. Včera byla zveřejněna v Polsku březnová inflace, která meziměsíčně vzrostla o 1 %. Za zrychlením samozřejmě stojí nárůst cen pohonných hmot, který ovšem nebyl možná tak agresivní, jak by se dalo čekat (+15,4 % m/m).
Dá se očekávat, že by ceny nafty a benzínu díky nižším daním mohly být v dubnu nižší, což by mělo zajistit, že se současná meziroční inflace zřejmě nedostane nad tři procenta. To je dost možná dobrá zpráva pro polské domácnosti a zřejmě i NBP, která již skrze své komentáře dává najevo, že je s úrovní oficiálních úrokových sazeb (3,75 %) spokojena a nehodlá na novou makroekonomickou situaci nijak reagovat.
Odvrácenou tváří nižších nepřímých daní bude zcela nepochybně zhoršení fiskální situace v Polsku. Pokud dotyčné daňové změny vydrží (a rychle se nezavede daň z nadbytečných zisků rafinérií), tak by výpadek na výdajové straně rozpočtu mohl činit téměř 5 mld. zlotých. To sice není nijak mnoho, pokud to vyjádříme v poměru k HDP, avšak vše je nutné ho zasadit do celkové rozpočtové situace Polska, která se nevyvíjí vůbec příznivě. Loni schodek činil téměř 7 % HDP a letos měl být jen 0,5 % HDP nižší. S nižšími daněmi však fiskální konsolidace není myslitelná.
Pokud pak vezmeme v úvahu zhoršení běžného účtu (z titulu drahé ropy), tak Polsko bude patřit k zemím s nejvyšším dvojím deficitem v Evropě. Aneb to vůbec nemusí být dobré zprávy pro zlotý, který navíc bude čelit zužujícímu se úrokovému diferenciálu (za předpokladu, že by ECB zvedla sazby a NBP nikoliv).
Hormuzská inflace vstoupila do dveří a s ní i nutnost zvedat úroky
Autor je analytik pro ČSOB
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
