Z front na mouku k AI a elektrobusům. Polsko píše jeden z největších příběhů Evropy
Shutterstock.com
Polský ekonomický zázrak: jak země přídělů vyrostla mezi 20 největších ekonomik světa
Ještě na přelomu 80. a 90. let stáli Poláci fronty na cukr a mouku a jejich mzdy dosahovaly zlomku západoněmecké úrovně. Dnes je země s ročním výkonem přes bilion dolarů dvacátou největší ekonomikou světa. Během jedné generace tak prošla proměnou, kterou Evropa dlouho neviděla.
šéfredaktor
Síla této změny je vidět i na jednotlivých příbězích. Inženýrka Joanna Kowalska se po pěti letech ve Spojených státech vrátila do Poznaně. Po práci pro Microsoft zamířila do tamního superpočítačového a síťového centra, které rozvíjí první polskou továrnu na umělou inteligenci a propojuje ji s kvantovým počítačem financovaným z evropského programu.
Právě tento posun je pro dnešní Polsko příznačný. Z někdejší ekonomiky levné práce se stává země, která už nechce jen montovat, ale také vyvíjet. Kowalska říká, že měla pocit mise a že v některých oblastech je dnes Polsko před Spojenými státy. Ještě před pár lety by taková věta zněla jako nadsázka. Dnes působí spíš jako sebevědomé shrnutí nových ambicí.
Instituce, Evropa a jasný směr
Za polským růstem nestojí jeden zázračný recept. Ekonom Marcin Piątkowski připomíná, že klíčové bylo rychlé vybudování funkčního institucionálního rámce pro podnikání: nezávislé soudy, antimonopolní pravidla i regulace bank. Právě to zemi uchránilo před scénářem, kdy by ekonomiku ovládly korupční sítě a oligarchové, jak se stalo jinde v postkomunistickém prostoru.
Druhým pilířem byly miliardy eur z Evropské unie a přístup na jednotný trh po vstupu do EU v roce 2004. Polská ekonomika od té doby rostla v průměru o 3,8 procenta ročně, zatímco evropský průměr činil 1,8 procenta. Stejně důležitý byl ale i politický a společenský konsenzus: Polsko vědělo, kam chce patřit, a podle Piątkowského si stáhlo západní instituce, pravidla i část kulturních norem, které se na Západě formovaly po staletí.
Vzdělaní, levnější a podnikaví
Proměna stála také na vzdělání a ochotě riskovat. Postkomunistický boom vysokých škol způsobil, že dnes má titul polovina mladých lidí. Piątkowski tvrdí, že mladí Poláci jsou lépe vzdělaní než mladí Němci, ale vydělávají polovinu. Pro investory téměř ideální kombinace.
Vedle zahraničního kapitálu hrálo roli i domácí podnikání. Symbolickým příkladem je Solaris, poznaňský výrobce autobusů založený v roce 1996 Krzysztofem Olszewským. Firma dnes drží zhruba patnáctiprocentní podíl na evropském trhu s elektrobusy. Podle Mateusze Figaszewského dala vstup do EU společnosti důvěryhodnost i přístup na obrovský otevřený trh. Zásadní byl ale také risk z roku 2011, kdy Solaris vsadil na elektrické autobusy v době, kdy většina velkých hráčů ještě vyčkávala. Právě opatrnost zavedených firem vytvořila prostor pro technologický náskok.
Východní štít: Polsko uzavřelo dohodu o pořízení protidronové obrany
Třetí vlna teprve začíná
Polsko však ještě není v cíli. Země stárne, porodnost je nízká, mzdy zůstávají pod průměrem EU a z malých a středních firem se jen výjimečně stávají globální značky. Vedle toho přetrvávají rozdíly mezi městy a venkovem, tlak na dostupnost bydlení i otázka, jak podpořit mladé rodiny.
Starosta Poznaně Jacek Jaśkowiak mluví o třetí vlně ekonomické transformace. Po éře zahraničních továren a následném příchodu sofistikovanějších oborů, jako jsou finance, IT či inženýrství, má přijít fáze domácích inovací. Ekonomka Katarzyna Szarzec říká, že Polsko už není jen dodavatelem náhradních dílů a dál stoupá po žebříku přidané hodnoty. Právě v tom je podstata polského příběhu: nejde už jen o dohánění Západu, ale o snahu definovat vlastní místo v evropské ekonomice.
