Sněmovna schválila novelu zákona o podpoře bydlení, která přesouvá část pravomocí z obcí na úřady práce.
Shutterstock.com
Pomoc s bydlením se přesune na úřady práce. Sněmovna schválila spornou změnu zákona o podpoře bydlení
Sněmovna schválila novelu zákona o podpoře bydlení, která přesouvá část pravomocí při pomoci lidem v bytové nouzi z obcí na úřady práce. Podle vlády má změna zabránit vzniku duplicitní struktury. Část opozice ale varuje, že úřady práce jsou už dnes přetížené a obce znají místní situaci lépe.
Hrot24, msk
,
Systém pomoci lidem ohroženým ztrátou bydlení se má změnit ještě před plným náběhem zákona o podpoře bydlení. Sněmovna schválila novelu, která přesouvá část pravomocí z obcí na úřady práce. Ty mají nově mimo jiné rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření.
Předloha nyní míří do Senátu. Pokud projde i horní komorou a podepíše ji prezident, bude to znamenat výraznou změnu v nastavení systému, který měl původně více stát na obcích a jejich znalosti místního prostředí.
Jádro sporu je jednoduché: zda má pomoc lidem v bytové nouzi organizovat spíše stát přes úřady práce, nebo obce, které znají konkrétní lokality, domácnosti a dostupné byty. Vláda a část poslanců argumentují efektivitou a tím, že není vhodné budovat paralelní strukturu. Kritici se obávají, že agenda skončí u instituce, která už dnes obtížně zvládá své stávající úkoly.
Úřady práce místo obcí
Novela počítá s tím, že úřady práce převezmou část pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí. Budou rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření a v nezbytných případech budou moci provádět také prověřování bytové situace žadatele a členů jeho domácnosti.
Počet poradenských kontaktních míst se má zároveň rozšířit. Původní systém počítal se 115 místy, novela je rozšiřuje na všech 205 obcí s rozšířenou působností.
To na první pohled znamená dostupnější poradenství. Prakticky ale bude záležet na tom, jak se rozdělí odpovědnost mezi obce a úřady práce a zda budou mít úřady dost lidí, času a odbornosti na novou agendu.
Právě zde míří hlavní kritika Pirátů a části STAN. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová upozornila, že úřady práce „nezvládají už dnes svoji agendu“. Eliška Olšáková ze STAN zase zdůrazňovala, že obce se na povinnosti podle zákona připravovaly a místní prostředí znají lépe.
Ministr práce Aleš Juchelka z ANO oponoval, že bez změny by vznikala duplicitní struktura. Úřad práce se podle něj na převzetí agendy připravuje.
Kdo má mít na pomoc nárok
Sněmovna se nezabývala jen tím, kdo bude pomoc administrovat, ale také tím, kdo na ni dosáhne.
Za lidi bez vyhovujícího bydlení se mají vždy považovat například oběti domácího násilí, rozvádějící se osoby nebo lidé rušící partnerství. Pomoc má mířit i k těm, kteří si vyhovující bydlení nemohou opatřit vlastním přičiněním.
Původně se mělo pracovat s hranicí příjmu domácnosti ve výši 1,6násobku životního minima. Sněmovna ji ale podle návrhu pirátské poslankyně Veroniky Kovářové zmírnila na dvojnásobek životního minima. Tím se okruh potenciálně podpořených domácností rozšiřuje.
Na její návrh poslanci také snížili částku, která musí domácnosti zbýt po zaplacení nákladů na bydlení. Místo celého životního minima má jít o jeho polovinu. Cílem je podle důvodové zprávy zaměřit podporu skutečně na nejzranitelnější a nejchudší domácnosti.
Schválená pirátská úprava také umožní, aby podpůrná opatření v bydlení poskytovaly městské obvody a městské části.
Vazba na region se vypustila
Původní vládní novela chtěla zacílit pomoc na lidi ohrožené bytovou nouzí, kteří mají k danému regionu vazbu. Sněmovna ale tuto část vypustila.
Přijala úpravu Elišky Olšákové, podle které bude mít k poradenství přístup kdokoli. To odpovídá současnému znění zákona.
Tato změna je prakticky důležitá. U lidí v bytové nouzi se často řeší, zda mají nárok na pomoc v místě, kde aktuálně žijí, nebo kde mají trvalý pobyt, rodinné vazby či pracovní historii. Příliš striktní regionální vazba může některé domácnosti z podpory vyloučit, příliš volný režim zase může zvyšovat tlak na obce a úřady v atraktivnějších nebo dostupnějších lokalitách.
Sněmovna se přiklonila k širší dostupnosti poradenství.
Zákon, který nevytváří nové byty
Část pravicové kritiky mířila na samotnou filozofii zákona. Poslanec Vojtěch Munzar z ODS upozorňoval, že zákon si vyžádá náklady, ale nevytvoří žádný nový byt. Vítězslav Schrek z ODS zase zdůraznil, že pomoc má mířit k lidem, kterým skutečně hrozí ztráta bydlení nebo kteří žijí v neúnosných podmínkách.
Tato námitka ukazuje dlouhodobé napětí v české bytové politice. Zákon o podpoře bydlení neřeší hlavní příčinu krize, tedy nedostatek dostupných bytů, pomalou výstavbu a vysoké ceny nájmů. Snaží se spíše vytvořit systém, který zabrání tomu, aby nejzranitelnější domácnosti propadaly do bezdomovectví, ubytoven nebo nevyhovujícího bydlení.
Součástí zákona účinného od ledna s postupným náběhem je také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením. Stát má zároveň finančně motivovat obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Smyslem je dostat část domácností z krizového nebo nevyhovujícího bydlení do standardních bytů. Úspěch ale bude záviset na tom, zda se do systému zapojí majitelé bytů a obce — a zda stát dokáže administraci zvládnout.
Politický střet o bydlení
Závěr sněmovního projednávání se změnil také v politický střet o bytovou politiku a osobní kauzu ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové z ANO. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib jí v narážce na její někdejší využívání obecního bytu v Bílině položil na stůl klíčenku a poznamenal, že vláda vyřešila bydlení jednoho člověka.
Minulý týden jí Hřib přinesl QR kód na převod dvou milionů korun městu, podle něj na dorovnání nájemného. Mrázová tehdy papír zmačkala a odhodila. Tentokrát nereagovala, ale Hřibův výstup vyvolal kritiku poslanců ANO, Motoristů a dalších.
Poslanec Vojtěch Krňanský za Motoristy označil jednání za trapné a vyzval Hřiba k omluvě. Berenika Peštová z ANO mluvila o teatrálnosti, ministr životního prostředí Igor Červený z Motoristů obvinil Piráty, že si ze Sněmovny dělají „televarieté“. Helena Válková z ANO oznámila, že chce, aby dolní komora přijala poslanecký etický kodex.
Epizoda sice zastínila část věcné debaty, ale zároveň vystihla politickou citlivost tématu. Bydlení se stalo jedním z nejviditelnějších sociálních i generačních konfliktů české politiky. Spor už se nevede jen o dávky, obce a úřady práce, ale i o osobní příběhy, symboly a důvěryhodnost politiků.
Riziko je v provedení
Schválená novela nemění fakt, že Česko potřebuje systém, který lidem v bytové nouzi pomůže dřív, než přijdou o bydlení úplně. Prevence bývá levnější než následné řešení bezdomovectví, dluhů, ubytoven nebo krizových služeb.
Otázka je, zda bude zvolený model fungovat. Přesun části agendy na úřady práce může administraci sjednotit a zabránit duplicitám. Stejně tak ale může vytvořit další zátěž pro instituci, která už dnes nese značnou část sociální agendy státu.
Obce přijdou o část přímé rozhodovací role, přesto zůstanou pro řešení bytové nouze klíčové. Mají místní znalost, vlastní bytový fond, kontakty na sociální služby a přehled o konkrétních lokalitách. Úřady práce zase disponují daty o příjmech a dávkách.
Úspěch proto nebude záviset jen na tom, kdo má formální pravomoc. Rozhodující bude, zda spolu tyto instituce dokážou prakticky spolupracovat.
Zákon žádné nové byty sám nepostaví. Může ale rozhodnout o tom, zda se stát naučí lépe pracovat s těmi, které už existují — a zda pomoc lidem v bytové nouzi nebude jen další dobře míněnou agendou, která se ztratí mezi úředními přepážkami.
