Evropská unie se dostala do neobvyklého sporu se Spojenými státy kvůli plánovanému plynovodu v Bosně a Hercegovině. Brusel varoval Sarajevo, že způsob zadání zakázky může ohrozit nejen jeho snahu o vstup do EU, ale i transatlantické vztahy, uvedl deník The Guardian.

Projekt Southern Interconnection má propojit Bosnu s terminálem na zkapalněný zemní plyn v Chorvatsku a umožnit dovoz plynu ze Spojených států. Země je přitom dosud plně závislá na ruských dodávkách, od nichž se chce EU po roce 2022 postupně odstřihnout.

Kontroverzi vyvolal způsob, jakým má být vybrán dodavatel. Bosenský parlament v březnu schválil zákon, který přiděluje kontrakt bez veřejné soutěže firmě AAFS Infrastructure and Energy. Ta vznikla teprve na konci roku 2025, nemá prokazatelné zkušenosti s podobnými projekty a neuvádí ani své vlastníky.

Společnost zastupují lidé blízcí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, včetně právníka Jesseho Binnalla a Joea Flynna, bratra jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost. Podle nich jde o projekt podporovaný americkou administrativou, který má posílit energetickou bezpečnost regionu.

Impérium peněz a mociImpérium peněz a moci

„KryptoBarron“ Trump: devatenáctiletý syn prezidenta vydělal miliardy na digitálních měnách

Evropská unie však postup Bosny ostře kritizuje. Zástupce EU v Sarajevu Luigi Soreca v dopise vyzval místní představitele, aby své kroky koordinovali s Bruselem a dodržovali pravidla transparentního zadávání zakázek. Varoval, že současný postup může ohrozit další integraci země do EU.

Kritiku přidala i organizace Transparency International, která označila přidělení kontraktu bez tendru za nebezpečný precedent.

Situace má i širší geopolitický rozměr. Do Sarajeva v dubnu přijel Donald Trump mladší a projekt podle dostupných informací podporují i další lidé z prezidentova okolí.

Plynovod, který má snížit závislost regionu na ruském plynu, se tak stal dalším zdrojem napětí mezi dvěma klíčovými spojenci.

S využitím ČTK

Tajná jednáníTajná jednání

Trumpův bizarní plán pro Záporoží: elektrárna má po válce sloužit k těžbě kryptoměn