Argumentují tím, že gastronomie čelí úbytku hostů i dlouhodobému poklesu spotřeby v hospodách. „Příjmy z prodeje nápojů tvoří významnou část celkových příjmů hospod i restaurací,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko. Reakci ministerstva financí se zatím nepodařilo získat.

Hospody mizí, spotřeba se přesouvá domů

Zásadní změna nastala v tom, kde lidé pivo pijí. Zatímco ještě v roce 2011 byla spotřeba v hospodách a mimo ně vyrovnaná, dnes se zhruba tři čtvrtiny odehrávají mimo gastronomická zařízení. To podle pivovarníků dopadá především na podniky v regionech, kde se kvůli poklesu tržeb omezuje provoz nebo dochází k uzavírání hospod.

Alkohol už netáhneAlkohol už netáhne

České pivovary vaří méně. Produkce piva loni klesla o 4,3 procenta

„Žádáme, aby vláda pivovarnictví vnímala jako strategický sektor, který má nejen ekonomický, ale i společenský význam,“ uvedl Slunečko. Podle něj nejde jen o podnikání, ale i o udržení pivní kultury a komunitního života v menších obcích.

Ekonomika versus společenský dopad

Pivovarnický řetězec podle svazu každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a zaměstnává více než 60.000 lidí. „Zavřená hospoda nepřináší žádné daně do státního rozpočtu,“ upozorňuje Slunečko. Podpora sektoru tak podle něj není podporou konzumace alkoholu, ale ekonomiky a zaměstnanosti.

Snížení zdanění podporuje i Hospodářská komora. „Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích,“ říká předseda její gastronomické sekce Luboš Kastner.

ByznysByznys

Znojemský pivovar v konkurzu, dluží přes 40 milionů

Spotřeba piva v Česku přitom dál klesá. Loni dosáhla 121 litrů na obyvatele, meziročně o 3,2 procenta méně. Produkce pivovarů klesla o 4,3 procenta na 19,96 milionu hektolitrů. Navzdory tomu se pivní kultura dostala na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR a přiblížila se možnosti zápisu na seznam UNESCO.