Deník Echo24 opakovaně upozorňuje na případy, kdy německá policie vyšetřuje lidi kvůli kritice politiků na internetu. Například v červnu loňského roku podnikla proti autorům nenávistných příspěvků na internetu rozsáhlou razii. Podle agentury DPA zasahovala na více než 170 místech po celé zemi. Zátah byl namířený proti lidem podezřelým mimo jiné z urážení politiků a štvaní lidu, tedy trestného činu spojeného s nenávistí vůči určitým skupinám osob.

Echo také psalo o tom, že německá policie v říjnu provedla domovní prohlídku u mediálního teoretika a komentátora deníku Die Welt Norberta Bolze. Důvodem byl Bolzův ironický komentář v příspěvku na síti X, kde komentoval článek listu Die Tageszeitung (taz). Tento levicový deník zveřejnil text o odporu proti AfD a jejímu politikovi Björnu Höckemu s popiskem:„Deutschland erwacht“ („Německo se probouzí“). Bolz na to odpověděl: „Dobré přeložení slova ‚woke‘: ‚Deutschland erwache.‘“

Jedno „e“ navíc měl však být oproti verzi deníku taz problém. „Deutschland erwache“ („Německo, probuď se“) je totiž nacistický slogan, který pochází z jejich bojové písně Sturmlied. Bolz prý jen ironicky reagoval na titulek deníku – a chtěl poukázat na význam anglického slova „woke“, tedy „probuzený“. V rozkazovacím tvaru, vysvětluje Bolz, to pak jednoduše zní „erwache“ („probuď se“).

„Ta smutná, despotická realita, kterou jsem v posledních letech vždy jen popisoval, mě dohnala – děsivé,“ uvedl tehdy Bolz podle Bildu. Proti policejnímu zásahu se ohradil například i šéfredaktor deníku Welt Jan Philipp Burgard. „Welt stojí na straně svobody slova. Podle všech informací, které v tuto chvíli máme, se postup úřadů jeví jako naprosto přehnaný,“ uvedl pro Bild (více jsme psali zde).

Podobný případ se podle serveru Politico objevil i u novináře Jana Fleischhauera, kterého policie vyšetřovala, protože si utahoval z Alternativy pro Německo (AfD). Fleischhauer v jednom podcastu naznačil, že mládežnická organizace strany známá jako „Generace Německo“ by se možná měla spíše jmenovat „Generace Německo, probuď se“, opět v narážce na nacistický slogan.

Fleischhauer v reakci na vyšetřování varoval, že takové případy mohou vést k omezení svobody projevu. „Pocházím z generace roku 1968. Myslel jsem si, že hnutí z roku 1968 jednou provždy vyčistilo cestu svobodě projevu. Jak ale vidíme, všechno se dá zvrátit,“ uvedl Fleischhauer.

Německý historik Rainer Zitelmann zase sdílel fotografii Adolfa Hitlera, aby podle svých varoval před ustupováním ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Nečekal, že to vyvolá policejní vyšetřování. Podle policie byl problémem samotný obrázek. Hitler byl na něm zobrazen s náramkem s hákovým křížem – symbolem zakázaným podle německého trestního zákoníku, který zakazuje veřejné vystavování nacistických a jiných extremistických znaků. Zitelmann byl v únoru informován, že úřady případ prošetřují.

Zitelmannův případ je jen jedním z několika dalších nedávných vyšetřování týkajících se projevů na internetu, která vyvolala otázky o tom, jak daleko jsou německé úřady ochotny zajít při prosazování přísných zákonů o projevu – a zda se snahy o potlačení extremismu nedostávají do konfliktu se satirou a politickou kritikou.

Kritici nyní tvrdí, že úřady zacházejí příliš daleko. Wolfgang Kubicki, místopředseda strany Svobodných demokratů, požaduje zrušení nebo zúžení působnosti tohoto zákona. „Pokud ho chceme zachovat, musel by se striktně omezovat na výslovné schvalování nacistické ideologie. V současné době je jeho znění vágní a nejasné. Zákonodárci to musí neprodleně změnit,“ uvedl Kubicki.

Kontroverzi nedávno vyvolalo také samostatné ustanovení německého trestního zákoníku, které urážení nebo znevažování politika označuje za trestný čin. V lednu byl vyšetřován důchodce poté, co na Facebooku zveřejnil komentář k návštěvě kancléře Friedricha Merze v jeho městě. „Pinocchio přichází,“ napsal a přidal emoji s dlouhým nosem symbolizujícím „lhaní“.

Tento případ upoutal pozornost i administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a vyvolal reakci náměstkyně ministra zahraničí pro veřejnou diplomacii Sarah Rogersové, která zaujímá tvrdý postoj proti evropským zákonům regulujícím projevy na internetu. „Většina Němců, se kterými jsem mluvila, nechce, aby se jejich zákony uplatňovaly tímto způsobem. Když regulujete projev v takovém měřítku, na platformách se sídlem v Americe (jejichž američtí uživatelé si obzvláště zaslouží ochranu podle prvního dodatku), vytváří to problémy, které stojí za to řešit,“ řekla Rogersová.

Německé úřady zastavily vyšetřování Fleischhauera a emodži Pinocchia. Vyšetřování Zitelmanna bylo v pátek stále otevřené.