Nejdražší plácačka na komáry? Za tisíc dolarů je sestřeluje laserem
Photon Matrix
Nejdražší plácačka na komáry? Za tisíc dolarů je sestřeluje laserem
Vypadá jako rekvizita ze sci-fi, princip je ale překvapivě přímočarý. Čínský startup Photon Matrix začal sériově vyrábět zařízení, které pomocí LiDARu, radaru a počítačového vidění sleduje drobný létající hmyz a následně na něj vyšle laserový paprsek. Výrobce slibuje automatické ničení komárů až na vzdálenost šesti metrů bez insekticidů, kouře nebo chemických náplní. První série má zamířit k zákazníkům po dlouhém crowdfundingovém vývoji. Vedle technologického wow efektu ale zůstává zásadní otázka: nakolik bude „laserová PVO proti komárům“ skutečně fungovat mimo demonstrační videa a zda dokončí potřebné bezpečnostní certifikace.
šéfredaktor
Představa, že v zahradě postavíte malou protivzdušnou obranu a necháte ji automaticky sestřelovat komáry, už není jen internetový vtip.
Společnost Photon Matrix oznámila na crowdfundingové platformě Indiegogo, že v srpnu zahájila sériovou výrobu svého laserového systému. Ještě koncem června počítala nejprve s produkcí několika stovek až tisícovky kusů a následně s výrobní kapacitou zhruba 3000 až 5000 zařízení měsíčně.
Zájem rozhodně není zanedbatelný. Photon Matrix ve svém FAQ uváděl, že měl už v červnu ve frontě přibližně 4500 objednávek. Projekt přitom vznikal především jako crowdfundingová záležitost a jeho cesta k sériové výrobě trvala déle, než vývojáři původně plánovali.
Ruský Starlink vzniká rychleji, než se čekalo. Ukrajina se obává útoků dronů
LiDAR najde komára, laser má dokončit práci
Zařízení připomíná malou věžičku. Nečeká, až komár usedne, ale má ho vyhledat přímo za letu.
Základem je kombinace LiDARu, milimetrového radaru, obrazového systému a laseru řízeného galvanometrickým mechanismem. LiDAR průběžně měří vzdálenost okolních objektů a sleduje prostor před zařízením. Pokud se v něm objeví malý pohybující se objekt odpovídající nastaveným parametrům, systém vypočítá jeho polohu a nasměruje na něj paprsek. Laser má zasáhnout hmyz přímo za letu a poškodit mu křídla.
Výrobce uvádí dosah šest metrů v horizontálním poli 90 stupňů. Systém má rozpoznávat létající objekty o velikosti dva až 20 milimetrů pohybující se rychlostí maximálně jeden metr za sekundu. Nejde přitom technicky jen o komáry – podle samotného Photon Matrix může zařízení zasahovat i další drobný létající hmyz odpovídající těmto parametrům.
Na trhu jsou dvě varianty.
Modrý laser pracuje na vlnové délce 450 nanometrů a při zásahu vytváří viditelný modrý záblesk. Výrobce jej doporučuje především pro zahrady, terasy nebo další venkovní prostory. Infračervená verze používá 976nanometrový paprsek, který lidské oko nevidí, a firma ji propaguje zejména pro ložnice a další interiéry.
Technika přitom není žádný obří průmyslový stroj. Současná verze váží podle výrobce kolem 1,2 kilogramu, má rozměry přibližně 20 × 9,2 × 8,4 centimetru a spotřebu maximálně 20 wattů. Modrá varianta stojí v oficiálním obchodě 1088 dolarů, infračervená 988 dolarů. Obě jsou ale stále vedené jako předobjednávky.
Právě spojení běžně dostupných senzorů, výpočetní techniky a přesně řízené optiky je na projektu nejzajímavější. Laserové hubení komárů totiž samo o sobě nové není.
Americká společnost Intellectual Ventures ukazovala svůj Photonic Fence už na TEDu v roce 2010. Zařízení dokázalo sledovat hmyz za letu a ničit jej laserem a projekt původně vznikal mimo jiné jako možné řešení pro oblasti postižené malárií.
Rozdíl je v ambici Photon Matrix dostat podobný princip z experimentálního zařízení do krabice, kterou si zákazník objedná domů.
Z komára se stal technologický problém
To zní možná jako poněkud extravagantní způsob, jak si zajistit klidné grilování. Komáři jsou ale v globálním měřítku mnohem vážnější problém.
Malárie měla podle nejnovějšího World Malaria Report WHO v roce 2024 na svědomí odhadovaných 610 tisíc úmrtí a 282 milionů případů onemocnění. Další druhy komárů přenášejí například dengue, proti níž je podle WHO ohrožena přibližně polovina světové populace.
To ale neznamená, že by Photon Matrix bylo možné považovat za novou zbraň proti malárii nebo dengue.
Takové použití zatím doložené není. Zařízení přichází na trh jako spotřební prostředek proti hmyzu a veřejně dostupné informace o jeho účinnosti pocházejí především od samotného výrobce. Ani současné materiály nedokládají rozsáhlé nezávislé terénní testy, které by ukázaly, kolik komárů systém dokáže zachytit v reálném prostředí nebo jak spolehlivě odlišuje jednotlivé druhy hmyzu. Také původní zpráva o zahájení výroby upozorňuje, že deklarovaný výkon zatím nebyl plně nezávisle ověřen.
To je podstatný rozdíl mezi působivou technickou demonstrací a skutečně masově použitelným výrobkem.
Další velké téma představuje bezpečnost. Samotný výrobce uvádí, že uvnitř zařízení používá laserovou diodu třídy 4 podle IEC 60825-1, tedy technologii, která vyžaduje důsledná ochranná opatření. Photon Matrix tvrdí, že laser obklopuje několika bezpečnostními vrstvami: zařízení má poznat člověka či větší zvíře, kontrolovat vzdálenost pozadí a při nebezpečné situaci střelbu zablokovat.
Jenže právě tady je potřeba oddělit tvrzení výrobce od hotové certifikace.
Na firemním webu je stále uvedeno, že CE certifikace zatím nebyla dokončena, testování podle normy IEC 60825-1 pokračuje, proces FCC je rozpracovaný a americká registrace FDA je ve fázi přípravy. FDA přitom u laserových výrobků upozorňuje, že produkty uváděné na americký trh podléhají konkrétním bezpečnostním a registračním povinnostem.
To je u zařízení, které má automaticky mířit laserem na pohybující se objekty v místnosti nebo na zahradě, poměrně podstatný detail.
Sci-fi je ve výrobě. Teď musí přežít realitu
Photon Matrix se tak dostal přes hranici, na níž ztroskotá velká část crowdfundingových gadgetů. Z virálního prototypu se podle vývojářů stává sériově vyráběný produkt.
Jeho skutečná zkouška ale teprve začíná.
Vývojáři už termíny několikrát posunuli. Ještě na konci roku 2025 hovořili o zahájení dodávek v březnu 2026, v únoru harmonogram přesunuli na červenec až srpen a nyní oznámili srpnové spuštění výroby. Oficiální obchod navíc u nových objednávek stále upozorňuje na možnost expedice až do 120 dnů od zaplacení.
Sériová výroba proto zatím není totéž jako tisíce přístrojů fungujících v domácnostech.
Pokud ale technologie obstojí, může jít o zajímavý příklad toho, jak se řešení kdysi vyvíjené v drahých výzkumných laboratořích posouvá do spotřební elektroniky. LiDAR byl ještě před několika lety spojován hlavně s autonomními automobily a průmyslovým mapováním. Tady má jeho úkolem být najít několikamilimetrového komára v ložnici.
