Hlavonožky na lodním trupu tankeru
Shutterstock.com
Lodě v Perském zálivu obrůstají mořskými korýši. Krize v Hormuzu začíná ochromovat i samotné posádky
Obchodní lodě uvězněné v Perském zálivu začínají doplácet na konflikt na Blízkém východě způsobem, který je méně viditelný než samotná geopolitická krize, ale pro námořní dopravu může mít stejně vážné důsledky. Stovky plavidel, které zůstávají týdny bez pohybu, obrůstají mořskými korýši, řasami a dalšími organismy. Vedle rostoucích technických problémů sílí i tlak na posádky, jež na lodích tráví dlouhé týdny v podmínkách stále více připomínajících izolaci.
msk
V oblasti po vypuknutí bojů 28. února nejméně 800 obchodních lodí a na jejich palubách zůstává přibližně 20 tisíc námořníků. Hormuzský průliv, klíčová tepna světové námořní dopravy, je od začátku března pro většinu provozu prakticky uzavřený. Lodě tak týdny stojí na kotvě nebo jen pomalu driftují v teplých a mělkých vodách Perského zálivu.
Právě kombinace vysokých teplot, písčitého dna a dlouhé nečinnosti vytváří ideální podmínky pro takzvaný fouling — usazování mořských organismů na trupech a technických částech lodí. „Když se lodě nepohybují a jen driftují v teplé vodě, začnou rychle obrůstat,“ popsal situaci šéf společnosti Wallenius Wilhelmsen Lasse Kristoffersen. Jeho firma má v oblasti stále jedno plavidlo.
Podobnou zkušenost popsal i generální ředitel Hapag-Lloyd Rolf Habben Jansen. Jedna z lodí společnosti, které se podařilo Hormuzský průliv opustit, musela podle něj plout výrazně pomaleji kvůli odporu způsobenému nánosy mořských organismů. „Největším překvapením bylo množství nánosů na lodi,“ uvedl. Plavidlo strávilo šest až osm týdnů ve vodě o teplotě kolem třiceti stupňů a mořské organismy následně pokryly celý lodní šroub, většinu boků i značnou část spodní části trupu.
Nejde přitom jen o estetický problém. Nánosy zvyšují odpor lodí, a tím i spotřebu paliva. Lodní společnosti zároveň začínají řešit, jak náročné a drahé bude čištění plavidel, až se provoz v oblasti obnoví. Hapag-Lloyd už připouští, že bude muset počítat s rozsáhlou údržbou i u dalších lodí, které v Zálivu zůstávají.
Vyhlídky na rychlé uklidnění situace navíc slábnou. Donald Trump minulý týden označil íránský návrh mírové dohody za „nepřijatelný“ a prohlásil, že příměří je „na přístrojích“. Podle lodních poradců a manažerů dnes mohou plavidla Hormuzským průlivem proplout pouze tehdy, pokud jejich vlády vyjednají s Íránem speciální dohodu, případně pokud provozovatelé zaplatí poplatek Revolučním gardám.
Technická krize se mezitím stále víc mění v problém humanitární. S příchodem letních veder a písečných bouří, které do oblasti přinášejí severozápadní větry šamál, roste tlak na posádky. Britská komora lodní dopravy upozornila, že kombinace počasí, nejistoty a problémů s údržbou vytváří „bezprecedentní tlak na plavidla, systémy i námořníky“.
Posádky navíc čelí nedostatku náhradních dílů. Manoj Yadav z indického odborového svazu námořníků popsal případ lodi s nefunkčním GPS systémem, která čekala patnáct dní na součástku, jež by za normálních okolností dorazila během jednoho či dvou dnů. „Majitelé lodí se necítí komfortně při hledání charterových člunů, které by materiál dopravily k lodím na kotvišti,“ uvedl.
Psychologická zátěž posádek podle odborů i charitativních organizací rychle narůstá. Někteří námořníci jsou na lodích bez možnosti vystřídání déle než sedmdesát dní, části z nich vypršely pracovní certifikáty a mnozí mají omezený přístup k internetu. „Jen sedí v kabině, vyjdou ven, chybí práce i dostatek jídla. Je to pro ně druh vězení,“ popsal situaci Yadav.
Některým provozovatelům se sice podařilo část posádek vystřídat, podle šéfa společnosti TORM Jakoba Meldgaarda ale zůstává situace složitá. Habben Jansen z Hapag-Lloyd dodal, že mnoho námořníků dnes o práci na lodích mířících do Perského zálivu nestojí kvůli nejistotě a nejasnému výhledu dalšího vývoje.
