Ministryně financí Alena Schillerová
Michal Čížek, Hrot24
Vláda chce více prostoru pro obranu a stavby. Prezident odmítl účet bez pevného stropu
Prezident Petr Pavel vrátil Sněmovně novelu, která by vládě rozšířila možnosti financovat obranu a strategickou infrastrukturu mimo běžné výdajové rámce. Ministryně financí Alena Schillerová označila veto za názorový veletoč a oznámila, že koalice se jej pokusí přehlasovat.
msk, čtk
,
Spor není jen o tom, zda má Česko více investovat do armády, jaderných zdrojů nebo dopravní infrastruktury. Vláda a prezident se rozcházejí především v tom, zda mají být tyto výdaje dlouhodobě vyjmuty z hlavních rozpočtových omezení a jak velkou kontrolu nad jejich navyšováním má mít Poslanecká sněmovna.
Pavel novelu rozpočtových zákonů vetoval ve středu 22. července. Podle Hradu by vládě umožnila půjčovat si podstatně více než podle současných pravidel a rozšířila by její možnost zvyšovat některé výdaje bez předchozího souhlasu poslanců.
Obrana nad dvě procenta by vypadla z rámce
Vládní návrh vedený jako sněmovní tisk 90 mění několik zákonů upravujících veřejné rozpočty. Jednou z nejdůležitějších částí je prodloužení zvláštního režimu pro obranné výdaje až do roku 2036. Část obranných výdajů nad dvě procenta HDP by se nezapočítávala do běžných výdajových rámců.
Podobný prostor by vláda získala pro vybrané strategické infrastrukturní projekty. Praktickým důsledkem by bylo, že by stát mohl financovat větší objem investic dluhem, aniž by musel stejnou částku ušetřit v jiných rozpočtových kapitolách nebo zvýšit příjmy.
Ministerstvo financí změnu hájí tím, že stávající pravidla neodpovídají bezpečnostní situaci ani potřebě financovat dlouhodobé projekty. Schillerová ve svém vyjádření na síti X uvedla, že prezident vetoval hospodářský růst, vyšší obranyschopnost, výstavbu jaderných bloků a rozpočtovou transparentnost. Veto označila za veletoč a slíbila jeho přehlasování.
Prezident argumentuje opačně. Výjimky podle něj nejsou jen účetním zpřehledněním investic, ale skutečným rozšířením prostoru pro dluh. Pokud stát vytvoří mechanismus, který dovolí některé výdaje navyšovat snáze než dnes, náklady se podle Pavla přenesou na budoucí rozpočty a daňové poplatníky.
Pavel už rozpočet kritizoval kvůli dluhu i slabé obraně
Tvrzení o názorovém veletoči má politickou sílu, skutečný postoj Hradu je ale složitější. Pavel v březnu podepsal státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun, současně však otevřeně kritizoval jak jeho odchýlení od fiskálních pravidel, tak nedostatečné výdaje na obranu.
V prohlášení k podpisu rozpočtu Hrad uvedl, že obranné výdaje sotva překonávají dvě procenta HDP a neodpovídají aliančním závazkům. Ve stejném textu ale prezident sdílel znepokojení Národní rozpočtové rady nad schodkem, růstem dluhu a porušením národních fiskálních pravidel.
Pavel tak dlouhodobě zastává dvě pozice současně: Česko má vydávat více na obranu, nemá ale rezignovat na pravidla, která nutí vládu ukázat, kde na vyšší výdaje vezme. Z tohoto pohledu není nynější veto automaticky odmítnutím obranných investic, ale odmítnutím způsobu jejich financování.
Rozdíl je také mezi podpisem jednoho ročního rozpočtu a schválením dlouhodobé změny systému. Prezident březnový rozpočet podepsal s vysvětlením, že rozpočtová politika je především odpovědností vlády. Nynější novela by ale změnila pravidla i pro další kabinety a rozpočtové roky.
Bez novely nejde jednoduše mluvit o schodku 150 miliard
Schillerová tvrdí, že bez změny zákona by Česko muselo v roce 2027 hospodařit se schodkem přibližně 150 miliard korun, což by podle ní poškodilo ekonomiku i obranyschopnost. Číslo vychází z výdajového rámce podle současných fiskálních pravidel, není však úplným popisem možného rozpočtu.
Národní rozpočtová rada pro rok 2027 odvodila základní hotovostní schodek ve výši 156 miliard korun. Po přičtení návratné finanční výpomoci na nové jaderné zdroje by přípustný deficit dosáhl 190 miliard. Dále jej může zvýšit již existující výjimka pro obranné výdaje nad dvě procenta HDP.
Současná pravidla tedy neznamenají, že by konečný rozpočet musel mít schodek přesně 150 miliard korun. Stanovují výdajový rámec a maximální strukturální deficit, k nimž se připočítávají zákonné výjimky. Skutečný hotovostní schodek závisí také na příjmech, makroekonomickém vývoji, obranných výdajích a financování jaderných projektů.
Národní rozpočtová rada přitom už při schvalování rozpočtu na rok 2026 uvedla, že jeho deficit 310 miliard překračuje podle jejího výpočtu zákonný strop o 64 miliard korun. Vládní novela vznikla bezprostředně po tomto střetu a mění pravidla, podle nichž se budou výdajové limity v dalších letech určovat.
Po prezidentově vetu se zákon vrací do Poslanecké sněmovny. K jeho přijetí je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů. Schillerová tvrdí, že koalice veto přehlasuje. Pokud potřebnou většinu získá, zákon bude přijat bez prezidentova podpisu; pokud ne, současná rozpočtová pravidla zůstanou v platnosti. Postup stanovuje článek 50 Ústavy.
