Exministr spravedlnosti Pavel Blažek
Michal Čížek, Hrot24
Bitcoinová kauza míří k soudu. Žalobkyně žádá pro Blažka 6,5 roku vězení
Státní zástupkyně obžalovala v bitcoinové kauze čtyři lidi včetně bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Přijetí kryptoměny v hodnotě téměř miliardy korun bylo podle obžaloby součástí legalizace výnosů z trestné činnosti. Blažkovi a jeho někdejšímu náměstkovi Radomíru Daňhelovi navrhuje žalobkyně 6,5 roku vězení. O jejich vině a případných trestech teprve rozhodne soud.
msk, čtk
,
Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podala 31. července 2026 obžalobu v případu souvisejícím s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Jedna ze čtyř stíhaných osob zůstává ve vazbě, ostatní jsou stíhány na svobodě.
Oficiální tisková zpráva obžalované nejmenuje. Podle České televize a Hospodářských novin jde o někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho bývalého náměstka Radomíra Daňhela, advokáta Kárima Titze a dárce kryptoměny Tomáše Jiřikovského.
Blažkovi a Daňhelovi klade obžaloba za vinu, že se podíleli na legalizaci výnosů pocházejících z darknetového tržiště a při darování bitcoinů ministerstvu záměrně porušili své povinnosti úředních osob. Jejich jednání žalobkyně právně posoudila jako zneužití pravomoci úřední osoby a legalizaci výnosů z trestné činnosti, zčásti dokonanou a zčásti ve stadiu pokusu.
Pro oba navrhuje shodně trest 6,5 roku vězení a peněžité tresty v řádu jednotek milionů korun. Návrh žalobkyně není pro soud závazný a neznamená, že už byli obžalovaní uznáni vinnými.
Jiřikovskému žalobkyně navrhuje dva vysoké tresty
Nejpřísnější návrhy se týkají Tomáše Jiřikovského. Podle obžaloby v letech 2014 až 2016 provozoval darknetové tržiště, na němž se uskutečňovalo větší množství obchodů s omamnými a psychotropními látkami. Zároveň je obžalován z legalizace výnosů z tohoto tržiště v rozsahu přibližně 12 milionů korun.
Za tyto skutky a za další trestné činy, za které byl odsouzen v letech 2017 a 2019, navrhuje státní zástupkyně souhrnný trest dvacet let vězení, propadnutí majetku a propadnutí věci.
Samostatná část obžaloby se týká darování 468,468 bitcoinu ministerstvu spravedlnosti. Kryptoměna měla v době převodu hodnotu přes 960 milionů korun. Žalobkyně tuto operaci považuje za součást legalizace výnosů pocházejících z darknetového tržiště a navrhuje za ni Jiřikovskému další devítiletý trest.
Neznamená to automaticky, že Jiřikovský dostane 29 let vězení. Jde o návrhy vztahující se k různým částem obžaloby a konečnou podobu případného trestu stanoví až soud.
Advokáta Kárima Titze obžaloba označuje za organizátora legalizace výnosů spojené s porušením povinností úředních osob. Vedle hlavního bitcoinového daru mu klade za vinu také podíl na legalizaci dalších 40 bitcoinů v hodnotě přibližně 74 milionů korun v březnu a dubnu 2025.
Pro čtvrtého obžalovaného navrhuje žalobkyně osm let vězení, peněžitý trest v řádu desítek milionů korun a osmiletý zákaz činnosti. Média tuto osobu identifikují jako Jiřikovského advokáta Karíma Titze.
Politická kauza se mění v soudní spor
Podání obžaloby je dosud nejvýznamnějším trestněprávním posunem v případu, který v roce 2025 vedl k Blažkově rezignaci z funkce ministra spravedlnosti. Stát tehdy přijal od Jiřikovského přibližně 468,5 bitcoinu a část kryptoměny následně prodal v aukcích.
Blažek po vypuknutí kauzy tvrdil, že neměl důvod považovat darované bitcoiny za výnos z trestné činnosti. „Nemám vůbec nic relevantního k tomu, abych si myslel, že to je z nelegální trestné činnosti,“ uvedl podle rekapitulace České televize. Při oznámení rezignace zároveň prohlásil, že si není vědom žádného nezákonného jednání.
Pro soud bude klíčové, zda se podaří prokázat nejen nelegální původ kryptoměny, ale také vědomost a úmysl jednotlivých obžalovaných. Žalobkyně tvrdí, že Blažek a Daňhel své povinnosti porušili záměrně. Obhajoba může naopak zpochybňovat důkazy o tom, co o původu bitcoinů věděli a zda si byli vědomi, že svým postupem napomáhají legalizaci výnosů.
Nejvyšší státní zastupitelství už v červnu zamítlo stížnosti obviněných proti zahájení trestního stíhání. Dospělo k závěru, že stíhání bylo zahájeno důvodně a v souladu se zákonem. Toto rozhodnutí ale nepotvrzuje vinu obžalovaných, pouze zákonnost zahájení jejich stíhání.
Dalším krokem bude rozhodnutí Krajského soudu v Brně o dalším procesním postupu a případném nařízení hlavního líčení. Navrhované tresty nejsou pro soud závazné. Pro všechny čtyři obžalované nadále platí presumpce neviny.
