Petr Borkovec, hlavní tvář Partners a Partners Banky
koláž Hrot24 / Canva / Shutterstock.com / Partners Banka / Berenika Slánská
Index Partners ukazuje obrat: fondy pod tlakem ropy
Energetický šok z Blízkého východu zasáhl finanční trhy napříč třídami aktiv. Investoři přehodnocují výhled inflace, sazeb i firemních zisků.
bac
Podle tiskové zprávy Partners a dat jejich indexu fondů březen otočil vývoj na trzích. Zisky z úvodu roku zmizely a většina fondů skončila v minusu.
Akciové fondy odepsaly 5,7 %, dluhopisové 2,1 % a smíšené 4 %. Od začátku roku jsou všechny hlavní kategorie rovněž v záporných hodnotách, což ukazuje, jak rychle se změnil sentiment.
Geopolitika vrací nákladový šok
Klíčový impuls přišel mimo finanční trhy. Napětí v Perském zálivu a růst cen ropy přesměrovaly pozornost investorů. Zatímco začátek roku stál na očekávání levnějších peněz a technologického růstu, březen přinesl návrat drahých energií jako hlavního faktoru.
Dražší energie se okamžitě propsaly do nákladů firem i očekávání dalšího vývoje ekonomiky. Rostou ceny dopravy, výroby i vstupů, což tlačí na marže. Trhy tak přecházejí z režimu optimismu do režimu opatrnosti.
Akciové trhy reagovaly rychle. Globální index MSCI ztratil zhruba 6,6 %, evropské trhy přes 9 %. Nejvíce zasažené jsou ekonomiky závislé na dovozu energií, zejména v Asii.
Přesto zůstávají akciové fondy meziročně stále v plusu kolem 8,7 %, což zatím ukazuje spíše korekci než dlouhodobý obrat.
Inflace zasáhla dluhopisy i diverzifikaci
Růst cen ropy se promítl i do dluhopisů. Vyšší inflační očekávání oddalují snižování sazeb, což znamená růst výnosů a pokles cen dluhopisů. Výsledkem byla ztráta 2,1 % za měsíc a jen omezený roční výnos kolem 1,2 %.
„Centrální banky by na tento typ inflace neměly reagovat zbrklým zvyšováním sazeb, protože by tím ekonomiku dorazily,“ upozorňuje Martin Mašát z Partners. Drahé energie podle něj fungují jako přirozená brzda ekonomiky.
Smíšené fondy tentokrát nepomohly. Pokles zasáhl současně akcie i dluhopisy, což vedlo ke ztrátě kolem 4 %. Nepodržely je ani komodity – zlato po předchozím růstu prošlo korekcí přes 10 %.
Meziročně sice zůstávají v zisku kolem 6 %, ale vývoj ukazuje, že diverzifikace v prostředí nákladového šoku funguje hůř.
Další vývoj bude záviset především na cenách energií a délce krize v Perském zálivu. Čím déle potrvá, tím větší tlak vytvoří na inflaci, zisky firem i měnovou politiku. Geopolitika se tak znovu stává hlavním faktorem, který řídí trhy.
