Parkinson může začínat úplně jinde, než jsme si mysleli. Stopa vede do střev
Shutterstock.com
Parkinson může začínat úplně jinde, než jsme si mysleli. Stopa vede do střev
Parkinsonova nemoc nemusí být jen problémem mozku. Přibývá důkazů, že do jejího vzniku a průběhu může zasahovat také prostředí ve střevech. Dvě klinické studie nyní ukázaly, že změna střevního mikrobiomu pomocí transplantace od zdravých dárců dokázala u části pacientů zmírnit motorické potíže i zácpu. Jiný výzkum zároveň objevil u nemocných narušenou schopnost střevních bakterií vytvářet vitaminy B2 a B7. Na jednoduchý recept v podobě vitaminových tablet je ale ještě brzy – výsledky klinických studií nejsou jednotné a žádná z nich zatím neprokázala, že by vitaminy dokázaly Parkinsonovu nemoc léčit.
šéfredaktor
Spojení Parkinsonovy nemoci a střev není nové. Zácpa, poruchy trávení nebo některé problémy se spánkem se mohou u pacientů objevit roky před typickým třesem, zpomalením pohybu a svalovou ztuhlostí. V posledních letech se proto vědci stále více zabývají takzvanou osou střevo–mozek a rolí bilionů mikroorganismů, které lidský trávicí trakt obývají.
Výraznou stopu přinesl v roce 2024 tým Hirošiho Nišiwakiho z Nagojské univerzity. Výzkumníci analyzovali vzorky 94 Japonců s Parkinsonovou nemocí a 73 zdravých lidí a výsledky porovnali s dalšími daty z USA, Německa, Číny a Tchaj-wanu. Přestože se konkrétní bakterie mezi zeměmi lišily, opakoval se stejný problém: u nemocných bylo méně bakteriálních genů podílejících se na tvorbě riboflavinu neboli vitaminu B2 a biotinu neboli vitaminu B7. Původní studie v npj Parkinson’s Disease
Současně měli pacienti méně některých mastných kyselin s krátkým řetězcem a polyaminů. Tyto látky se podílejí na udržování střevní bariéry. Autoři proto vyslovili hypotézu, že její oslabení může usnadňovat zánětlivé procesy a změny související s bílkovinou alfa-synuklein, jejíž patologické shlukování je jedním z charakteristických znaků Parkinsonovy nemoci. Jde však stále o navrhovaný mechanismus, nikoli o důkaz, že nedostatek vitaminů nemoc vyvolává.
Od vitaminů k transplantaci mikrobiomu
Výsledky vedly japonské výzkumníky k poměrně lákavé myšlence: u pacientů, kteří mají konkrétní deficit, by jednou mohlo být možné zkusit doplnit B2 či B7.
„Mohli bychom identifikovat pacienty se specifickými nedostatky a podávat riboflavin a biotin těm, u nichž jsou jejich hodnoty snížené,“ uvedl Nišiwaki při zveřejnění studie. Nagojská univerzita popsala vitaminovou léčbu pouze jako možný budoucí směr
Právě zde je ale nutné odlišit zajímavou hypotézu od léčby použitelné v ordinaci. Studie z roku 2024 nebyla klinickou zkouškou vitaminu B2 ani B7. Neověřovala, zda jejich podávání pacientům zpomaluje Parkinsonovu nemoc nebo zlepšuje její příznaky.
Mnohem dále se mezitím dostal jiný způsob zásahu do střevního prostředí – transplantace fekální mikrobioty (FMT). Při ní pacient dostane zpracovanou střevní mikrobiotu pečlivě vybraného zdravého dárce. Cílem je změnit složení jeho vlastního mikrobiomu.
Belgická randomizovaná studie GUT-PARFECT zahrnovala 46 pacientů s mírnou až středně těžkou Parkinsonovou nemocí. Část dostala mikrobiotu zdravého dárce, kontrolní skupina vlastní stolici jako placebo. Po roce se motorické skóre v dárcovské skupině zlepšilo v průměru o 5,8 bodu, v kontrolní skupině o 2,7 bodu. Největší rozdíl se objevil mezi šestým a dvanáctým měsícem. Studie GUT-PARFECT v eClinicalMedicine
Autoři mluvili o mírném, ale dlouhodobějším příznivém efektu a zdůraznili potřebu větších studií.
Letos k nim přibyl čínský experiment s 72 nově diagnostikovanými pacienty, kteří ještě nezačali užívat léky na Parkinsonovu nemoc. Polovina dostávala v opakovaných cyklech mikrobiotu dárců, druhá vlastní mikrobiotu.
Po 35 týdnech se motorické skóre v dárcovské skupině zlepšilo v průměru o 3,8 bodu, zatímco u kontrolní skupiny se prakticky nezměnilo. Klinicky významného zlepšení dosáhlo 45,5 procenta pacientů po dárcovské transplantaci oproti 21,2 procenta v kontrolní skupině. Výrazněji ustoupila také zácpa. Čínská randomizovaná studie fáze 2
Výzkumníci současně zaznamenali změny samotného mikrobiomu, posílení střevní bariéry, více dopaminu ve stolici a nižší množství agregovaného alfa-synukleinu ve střevní tkáni. Výsledky tak podle nich podporují možnost, že změna střevního prostředí může zasahovat i do mechanismů spojených s Parkinsonovou nemocí.
Výsledky ale nejsou jednoznačné
Bylo by však předčasné z transplantace mikrobiomu dělat nový lék na Parkinsona.
Jiná randomizovaná studie publikovaná v JAMA Neurology v roce 2024 sledovala 45 pacientů a klinicky významné zlepšení proti placebu neprokázala. Transplantace změnila složení střevních bakterií, motorické příznaky ale nezlepšila více než kontrolní léčba. Finská randomizovaná studie v JAMA Neurology
Rozdílné výsledky mohou souviset s tím, jak byli vybíráni dárci a pacienti, jak byla mikrobiota připravována, zda se aplikovala jednou nebo opakovaně a jestli ji pacient dostal při kolonoskopii, sondou, nebo jiným způsobem.
To potvrzuje i letošní systematický přehled v časopise npj Parkinson's Disease. Autoři prošli pět randomizovaných studií a několik menších pozorování s celkem 236 účastníky. Nejkonzistentnějším výsledkem bylo zlepšení zácpy, zatímco dopad na motorické příznaky se mezi studiemi výrazně lišil. Přehled klinických studií FMT z roku 2026
Červencová metaanalýza v časopise Neurology byla o něco optimističtější. Po spojení osmi studií s 220 pacienty zjistila statistické zlepšení motorických příznaků i zácpy. Její autoři ale zároveň upozornili na malé počty pacientů, rozdíly mezi studiemi a krátké sledování. Gastrointestinální nežádoucí účinky byly po transplantaci častější, většinou však mírné nebo středně závažné. Metaanalýza publikovaná v Neurology
Střevo se dostává do centra výzkumu Parkinsona
Z dosavadních prací tak zatím nevychází jednoduché doporučení, co mají pacienti dělat. Ukazují ale, že střevo přestává být v Parkinsonově nemoci považováno jen za místo vedlejších příznaků.
Mikrobiom může ovlivňovat zánět, střevní bariéru, produkci biologicky aktivních látek a dokonce i způsob, jakým organismus zpracovává léky. Současný výzkum proto míří nejen k transplantacím, ale také k přesnějším probiotikům, metabolitům nebo kombinacím bakterií, které by mohly být podávány mnohem jednodušeji.
Belgický tým například počítá s tím, že konečným výsledkem nemusí být transplantace stolice vůbec. Cílem je určit konkrétní bakterie, které příznivý efekt vytvářejí, a případně z nich vytvořit cílenou terapii – například „bakteriální pilulku“.
Podobně je třeba číst i hypotézu s vitaminy B2 a B7. Pokud se ukáže, že určitá skupina pacientů skutečně trpí konkrétní poruchou mikrobiálního metabolismu, mohla by být cílená suplementace velmi jednoduchým zásahem.
Dnes ale neexistuje důkaz, že běžné užívání B2 nebo B7 Parkinsonově nemoci zabrání nebo ji léčí.
To nejzajímavější na současném výzkumu proto není vitaminová tableta ani transplantace sama o sobě. Je to možnost, že se část procesu, který nakonec poškodí neurony hluboko v mozku, odehrává mnohem dříve a na úplně jiném místě – ve střevě.
