Rádi vás přivítáme tam, odkud jsme vás předtím vyhodili
Shutterstock.com
Paradox digitální revoluce. Firmy ve velkém propouštěly kvůli AI, teď zaměstnance zoufale nabírají zpět
Mnoho firem v posledních dvou letech propouštělo zaměstnance s argumentem, že jejich práci zvládne umělá inteligence. Praxe ale ukazuje, že technologie často nenahradí lidský kontakt ani složitější rozhodování – a firmy tak nyní potichu nabírají lidi zpět.
editor
Vlna propouštění, která v posledních dvou letech provázela nástup umělé inteligence, začíná mít nečekané pokračování. Některé firmy, které zaměstnance nahradily technologiemi, nyní zjišťují, že automatizace nedokáže plně nahradit lidskou práci – a začínají lidi znovu nabírat.
Symbolickým příkladem je švédská fintechová společnost Klarna. Její šéf Sebastian Siemiatkowski ještě před dvěma lety tvrdil, že umělá inteligence dokáže vykonávat prakticky všechny úkoly, které dříve dělali lidé. Firma proto výrazně omezila nábor a postupně se zbavila stovek zaměstnanců zákaznické podpory.
Chatboty a automatizované systémy podle firmy dokázaly v prvních měsících vyřídit miliony zákaznických dotazů a výrazně snížit náklady. Z investorského pohledu šlo o úspěch: rychlejší reakce, nižší náklady a vyšší produktivita.
Postupně se ale ukázalo, že realita je složitější.
Automatizované systémy sice zvládly rutinní otázky, ale selhávaly v komplikovanějších situacích. Zákazníci si stěžovali na generické odpovědi, nekonečné cykly komunikace s chatbotem nebo nutnost vysvětlovat problém znovu lidskému operátorovi. Spokojenost zákazníků začala klesat a firmy si uvědomily, že úspory mohou být jen zdánlivé.
Podle průzkumů dnes přibližně 55 procent firem, které rychle nahradily zaměstnance umělou inteligencí, svého rozhodnutí částečně lituje. Úspory na mzdách totiž často vyvážily jiné náklady – například ztráta zákazníků, poškozená reputace nebo nutnost složitých dodatečných úprav systémů.
Klarna proto oznámila, že znovu začne nabírat lidi. Nejde však o návrat ke starému modelu zaměstnání. Firma plánuje spíše flexibilní pracovníky nebo kontraktory, kteří budou doplňovat práci automatizovaných systémů.
Podobné příběhy se objevují i u dalších technologických gigantů. Amazon, Microsoft, Salesforce nebo Workday v posledních letech propustily desetitisíce zaměstnanců s odkazem na reorganizaci a větší využití umělé inteligence.
Jen v roce 2025 bylo podle poradenské společnosti Challenger, Gray & Christmas téměř 55 tisíc pracovních míst zrušeno přímo s odkazem na AI.
Mnohé firmy přitom investovaly do technologie velmi rychle – často ze strachu, že zaostanou za konkurencí. Průzkum IBM mezi dvěma tisíci generálními řediteli ukázal, že téměř dvě třetiny z nich investují do nových technologií ještě dříve, než mají jasnou představu o jejich skutečné hodnotě.
Mizí šance pro mladé
Problém se navíc netýká jen lidí, kteří o práci přišli. Technologie změnila i strukturu pracovního trhu. V technologickém sektoru výrazně klesl počet náborů juniorních pozic. Některé studie uvádějí, že firmy po zavedení AI najímají méně mladých programátorů či analytiků než dříve.
To vytváří další paradox: firmy sice experimentují s automatizací, zároveň ale postupně přicházejí o generaci mladých pracovníků, kteří by měli zkušenosti do budoucna získávat.
Úroveň poznání z posledních let tak ukazuje, že umělá inteligence sice dokáže výrazně zvýšit efektivitu, ale často funguje spíše jako doplněk než náhrada lidské práce. Největší chybou mnoha firem nebyla samotná technologie, ale rychlost, s jakou ji chtěly proměnit v úspory.
A právě proto se dnes stále častěji objevuje nový paradox digitální éry: firmy nejdříve propustí zaměstnance kvůli umělé inteligenci – a o pár měsíců později zjistí, že je potřebují zpátky.
