Nový rival Ozempicu: Pilulka v přímém srovnání porazila orální semaglutid
Shutterstock.com
Nový rival Ozempicu: Pilulka v přímém srovnání porazila orální semaglutid
Nový perorální lék orforglipron dosáhl v klinické studii fáze 3 lepších výsledků v kontrole hladiny cukru v krvi i v redukci hmotnosti než tablety se semaglutidem, dosud nejznámější orální forma léků třídy GLP-1. Vyplývá to z dat zveřejněných mezinárodním týmem výzkumníků, jejichž práci financovala společnost Eli Lilly.
msk
Studie zahrnovala 1 698 pacientů s diabetem 2. typu ze 131 výzkumných center, kteří byli sledováni po dobu jednoho roku. Účastníci užívající orforglipron zaznamenali výraznější zlepšení glykemické kontroly a vyšší průměrný úbytek hmotnosti než pacienti léčení tabletovým semaglutidem.
Průměrná redukce hmotnosti dosáhla u orforglipronu 6 až 8 procent oproti 4 až 5 procentům u semaglutidu v tabletách.
„Společně s předchozím výzkumem výsledky studie ACHIEVE-3 naznačují, že orforglipron představuje důležitý posun v orální léčbě diabetu 2. typu,“ uvedli autoři ve zveřejněné práci.
Důležitý milník před schvalováním
Studie fáze 3 představují klíčový krok před podáním žádosti o regulační schválení. Zahrnují rozsáhlejší skupiny pacientů než dřívější fáze, sledují přínosy i rizika léčby a často porovnávají nový přípravek přímo s existující terapií.
Semaglutid, známý především pod obchodními názvy Wegovy a Ozempic, je široce využíván v léčbě diabetu i obezity. Ačkoli je dostupný také v tabletové podobě, největší účinnosti dosahuje při injekčním podání.
Orforglipron by podle výzkumníků mohl představovat konkurenceschopnou perorální alternativu. Oproti semaglutidu v tabletách navíc nevyžaduje užívání nalačno, což může zjednodušit každodenní režim pacientů.
Lék je rovněž hodnocen z hlediska potenciálních přínosů pro kardiovaskulární zdraví. Vývojáři plánují jeho další testování také v indikaci obezity.
Vyšší výskyt nežádoucích účinků
Bezpečnostní data však ukazují i na rizika. Ve skupině léčené orforglipronem přerušilo terapii 9 až 10 procent pacientů, zatímco u semaglutidu v tabletách to bylo 4 až 5 procent. Hlavním důvodem byly gastrointestinální obtíže.
„Ačkoli bezpečnostní profily obou léků byly obecně v souladu s třídou agonistů receptoru GLP-1, výskyt gastrointestinálních příhod, ukončení léčby z důvodu nežádoucích účinků a průměrné zvýšení tepové frekvence byly u orforglipronu vyšší než u orálního semaglutidu,“ uvedli autoři studie.
Léky třídy GLP-1 byly v minulosti spojovány i s vážnějšími nežádoucími účinky. Například Wegovy byl dříve dáván do souvislosti s psychickými obtížemi a poškozením slinivky.
Regulační orgány budou muset před případným uvedením orforglipronu na trh posoudit poměr přínosů a rizik. Autoři studie v závěru uvádějí, že perorální orforglipron byl „non-inferiorní a zároveň superiorní“ vůči semaglutidu z hlediska účinnosti, se „smysluplným zlepšením glykemické kontroly a redukce hmotnosti“ a s jednodušším způsobem podání.
