Dostat se v Evropě k lékaři nebo na plánovanou operaci může být otázkou týdnů, měsíců, ale někdy i let
Shutterstock.com
Zdraví
Operace kyčle za 667 dní. Kde se na lékaře čeká nejdéle? V Evropě rozhodují i roky
Objednat se ke specialistovi nebo na operaci může v některých evropských zemích znamenat čekání dlouhé měsíce i roky. Nejnovější data OECD ukazují, že pacienti ve Velké Británii čekají na odborná vyšetření i déle než rok a ve Slovinsku trvá cesta k nové kyčli v průměru téměř dva roky. Zdravotní systémy napříč Evropou narážejí na nedostatek kapacit, stárnutí populace i rostoucí poptávku po péči.
šéfredaktor
Dostat se v Evropě k lékaři nebo na plánovanou operaci může být otázkou týdnů, měsíců, ale někdy i let. Ukazuje to nejnovější zpráva Health at a Glance 2025 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která porovnává stav zdravotnictví v jednotlivých zemích.
Podle OECD představují dlouhé čekací doby jeden z největších problémů evropských zdravotních systémů. Odkládání léčby znamená, že pacienti déle žijí s bolestí nebo omezením a v některých případech se může zhoršit i konečný výsledek léčby. Píše o tom web Euronews.
Problém začíná už u praktického lékaře
Ani cesta k praktickému lékaři není vždy rychlá. Ve Švédsku čeká více než týden na návštěvu praktika nebo zdravotní sestry 23 procent pacientů. Ve Francii a Německu je to shodně 20 procent a ve Velké Británii 18 procent.
Pokud se započítají i lidé čekající šest až sedm dní, podíl stoupá na 30 procent ve Švédsku, 28 procent ve Francii a 27 procent ve Spojeném království.
Ještě výraznější rozdíly panují u specialistů. Ve Velké Británii uvedlo 11 procent pacientů, že na odborné vyšetření čekali déle než rok. Ve Francii a Německu šlo o dvě procenta.
Ani kratší čekání však není zanedbatelné. Ve Francii čeká mezi dvěma měsíci a jedním rokem 43 procent pacientů, v Británii 32 procent a ve Švédsku 29 procent.
Operace šedého zákalu: rekord drží Norsko
U operací šedého zákalu sleduje OECD podíl pacientů čekajících déle než tři měsíce od stanovení diagnózy. Nejhorší situace byla v roce 2024 v Norsku, kde čekaly více než tři měsíce čtyři pětiny pacientů. Následovalo Finsko se 71 procenty. Nadpoloviční podíl vykázaly také Británie, Portugalsko a Španělsko.
Naopak výrazně lépe dopadly Polsko, Maďarsko, Švédsko nebo Itálie. Analýza zároveň ukazuje, že v řadě zemí se situace od pandemie covidu-19 zhoršila. V Británii se podíl pacientů čekajících déle než tři měsíce zvýšil z 22 na 58 procent.
Nejvýraznější čísla přináší srovnání čekacích dob na náhradu kyčelního kloubu. Ve Slovinsku činila mediánová čekací doba loni 667 dní, tedy téměř dva roky.
Následovalo Polsko s 343 dny, Maďarsko s 209 dny a Velká Británie se 174 dny. Medián přitom znamená, že polovina pacientů čekala ještě déle.
Proč jsou rozdíly tak velké?
Podle OECD vznikají čekací listiny především tehdy, když poptávka po zdravotní péči převyšuje kapacity systému. Roli hraje financování zdravotnictví, počet zdravotníků i stárnutí populace.
Odborníci upozorňují, že tlak na zdravotní systémy bude v příštích letech dál růst. Delšího věku se dožívá více lidí a současně přibývají nové léčebné postupy, které zvyšují poptávku po péči.
