Přesné částky pro příští rok zatím vláda definitivně nestanovila. Nynější návrh nařízení, z nějž se odvody odvíjí, totiž pracuje s údajem o průměrné mzdě za první pololetí letošního roku, který se bude pravděpodobně upravovat. Český statistický úřad na to upozornil až v připomínkovém řízení. V návrhu se uvádí průměrná měsíční mzda za první pololetí ve výši 50 894 korun. ČSÚ však požadoval údaj upravit, protože data za druhé čtvrtletí tehdy ještě zpracovával a výsledek za celé pololetí nebyl znám.

Podle údajů zveřejněných 3. září dosáhla průměrná mzda za první pololetí 50 650 korun. Současný návrh počítá s průměrnou mzdou rozhodnou pro rok 2027 ve výši 51 947 korun. Tento výpočet ale vychází právě z údajů, které se budou pravděpodobně upravovat. Nová data ČSÚ zároveň ukazují meziroční růst průměrné mzdy za první pololetí o 6,2 procenta, čemuž odpovídá srovnatelná hodnota za první pololetí 2025 kolem 47 693 korun. Z těchto údajů vychází průměrná mzda pro účely roku 2027 přibližně na 51 932 korun. Jde však stále o orientační hodnotu. Konečná hodnota se ještě pravděpodobně může změnit podle definitivní podoby vládního nařízení, které vláda musí schválit.

Při takové výši průměrné mzdy by pro živnostníky s hlavní samostatnou výdělečnou činností vycházela minimální záloha na sociální pojištění přibližně na 5308 korun měsíčně, oproti nynějším 5005 korunám. Minimální zdravotní pojištění by se mohlo zvýšit z 3306 na zhruba 3506 korun.

Celkem by tak živnostník platící minimální zálohy odváděl přibližně 8814 korun měsíčně, tedy asi o 503 korun více než nyní. Za celý rok by rozdíl činil zhruba 6036 korun.

Růst bude mírnější než v předchozích letech. Konsolidační balíček bývalé vlády Petra Fialy (ODS) původně počítal s postupným zvýšením minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění OSVČ z 25 až na 40 procent průměrné mzdy. Poslední krok však nynější vláda Andreje Babiše (ANO) letos zarazila a základ se vrátil na 35 procent průměrné mzdy. Proto také letošní minimální sociální záloha klesla z původně stanovených 5720 na 5005 korun.

Stejná změna se promítla i do paušální daně. Finanční správa od července snížila zálohu v prvním pásmu z původních 9984 na 9162 korun, přičemž změna platí zpětně od začátku roku. Ani paušální daň se však od ledna růstu nevyhne. Pokud by se její parametry počítaly z průměrné mzdy kolem 51 932 korun, mohlo by první pásmo v roce 2027 vyjít přibližně na 9710 korun měsíčně. Proti letošním 9162 korunám by šlo asi o 548 korun měsíčně, tedy přibližně 6576 korun za rok navíc.

EET může části živnostníků platby dál zvýšit

U části menších živnostníků by však mohla pravidelná měsíční platba následně vzrůst podstatně výrazněji. Vláda totiž prosazuje návrat elektronické evidence tržeb v podobě EET 2.0. Návrh je nyní znovu ve sněmovně poté, co ho s úpravami vrátil Senát.

Podle sněmovní verze má pro fyzické osoby v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do milionu korun vzniknout možnost označovaná jako EET OFF. Podnikatelé, kteří nebudou chtít tržby evidovat, by místo toho mohli platit dodatečnou přirážku 1400 korun měsíčně nad rámec standardní paušální zálohy.

Pokud by návrh prošel v této podobě a paušální záloha pro rok 2027 skutečně vyšla kolem 9710 korun, živnostník využívající EET OFF by platil přibližně 11 110 korun měsíčně.

Proti letošní paušální záloze 9162 korun by to znamenalo rozdíl kolem 1948 korun měsíčně, tedy zhruba 23 376 korun za rok. Přibližně 550 korun by z toho představoval samotný růst paušální zálohy a dalších 1400 korun navrhovaná přirážka za možnost tržby neevidovat.

EET OFF má být podle nynějšího návrhu dobrovolný. Podnikatel by se tedy dodatečné platbě mohl vyhnout tím, že bude své tržby podle nových pravidel evidovat.

Definitivní výše odvodů bude záviset na konečné podobě vládního nařízení. Hodnoty potřebné pro rok 2027 mají být stanoveny do 30. září.