Odbory varují před novým švarcsystémem. Spor o platformovou práci může zasáhnout statisíce lidí
Shutterstock.com
Odbory varují před novým švarcsystémem. Spor o platformovou práci může zasáhnout statisíce lidí
Česko musí do 2. prosince převzít evropská pravidla pro práci prostřednictvím digitálních platforem. Spor se však vede o změnu, kterou samotná směrnice nevyžaduje: nové vymezení závislé práce v zákoníku práce. Odbory tvrdí, že zaměstnavatelům usnadní převádění lidí na IČO, zatímco zástupci byznysu varují před ztrátou flexibility.
msk
Českomoravská konfederace odborových svazů odmítla navrhovanou změnu definice závislé práce, která je součástí připravovaného zákona o platformové práci. Podle odborů může oslabit ochranu pracovníků a rozšířit švarcsystém i mimo kurýry nebo řidiče taxislužeb. „Požadujeme zachování současné definice závislé práce, řádnou transpozici evropské směrnice o platformové práci a důsledné vymáhání platných pravidel,“ uvedla ČMKOS. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza naopak upozorňuje, že plošné převádění platformových pracovníků do zaměstnaneckého poměru by mohlo omezit možnost rozhodovat se, kdy, kde a pro koho budou pracovat.
Nejde jen o kurýry a řidiče
Současný zákoník práce vymezuje závislou práci prostřednictvím osobního výkonu, vztahu nadřízenosti a podřízenosti, práce podle pokynů a práce jménem zaměstnavatele. Návrh chce ponechat jako hlavní znaky výkon práce jménem zaměstnavatele a vztah nadřízenosti a podřízenosti. Ten by se posuzoval podle toho, zda zaměstnavatel pracovníkovi dává pokyny, organizuje a kontroluje jeho práci a určuje pracovní dobu. Jednotlivé podmínky mají být posuzovány společně.
Ministerstvo práce změnu vysvětluje snahou zpřesnit zákon podle dosavadní soudní praxe a tvrdí, že by neměla zásadně změnit okruh lidí považovaných za zaměstnance. Důvodová zpráva ale současně výslovně uvádí, že úprava definice závislé práce jde nad rámec evropské směrnice a bude se vztahovat obecně, nikoli pouze na platformovou práci. Právě to je jádrem sporu: ČMKOS se obává, že pokud firma některý z rozhodujících znaků smluvně nebo fakticky potlačí, člověk může zůstat ekonomicky závislý na jediném zadavateli, ale formálně bude vystupovat jako podnikatel.
Dopad by proto nemusel skončit u rozvážkových aplikací. Digitální platformy zprostředkovávají také práci programátorů, grafiků, administrativních pracovníků, lektorů, pečovatelů nebo dalších specialistů. Rozhodnutí, zda je konkrétní člověk zaměstnancem, nebo skutečně samostatným podnikatelem, přitom ovlivňuje právo na placenou dovolenou, ochranu při výpovědi, odstupné, náhradu příjmu při nemoci i výši sociálních a zdravotních odvodů. Odbory proto tvrdí, že nejde pouze o technickou úpravu pro několik zahraničních aplikací, ale o zásah do fungování celého trhu práce.
Půl milionu pracovníků je zatím jen horní odhad
Podklady používané při přípravě normy odhadují, že prostřednictvím digitálních platforem může v určitém rozsahu pracovat až 546 tisíc lidí. Přibližně 139 tisíc z nich má touto cestou pracovat více než 20 hodin týdně nebo získávat více než polovinu svých příjmů. Dalších 257 tisíc lidí má platformy využívat pravidelně v menším rozsahu a 150 tisíc pouze příležitostně. Čísla je však nutné číst jako odhad, nikoli jako přesný počet platformových pracovníků. Studie CETA například uvádí přibližně 145 tisíc lidí, kteří si prostřednictvím platforem vydělávají alespoň jednou měsíčně. Český statistický úřad teprve v průběhu roku 2026 provádí podrobnější šetření, které má přinést přesnější a mezinárodně srovnatelná data.
Samotná evropská směrnice 2024/2831 požaduje především vyvratitelnou domněnku pracovněprávního vztahu v případech, kdy platforma práci řídí a kontroluje. Zavádí také pravidla pro algoritmické rozhodování, informování pracovníků a lidský přezkum například při zablokování účtu nebo odepření odměny. Český návrh je zatím pouze zařazen ve vládní evidenci, nemá stanovený termín jednání kabinetu ani číslo sněmovního tisku. Transpoziční lhůta však skončí 2. prosince 2026. Při opožděném nebo nesprávném převedení směrnice může Evropská komise zahájit s Českem řízení o porušení unijního práva.
Spor může skončit u soudů
Výsledná podoba zákona bude hledat hranici mezi dvěma legitimními požadavky. Prvním je ochrana lidí, kteří formálně podnikají, ale jejich práci ve skutečnosti řídí jediná firma nebo algoritmus. Druhým je zachování možnosti skutečně nezávislých živnostníků pracovat pružně pro více klientů bez povinného přechodu do zaměstnaneckého poměru.
Pokud zákon tuto hranici nenastaví dostatečně jasně, lze očekávat více správních kontrol a soudních sporů o skutečnou povahu pracovních vztahů. Zařazení návrhu na jednání vlády po letní přestávce je zatím pouze možným scénářem. Rozhodující bude konečné znění definice závislé práce a vypořádání připomínek odborů, zaměstnavatelů i dalších institucí.
