Podle pátého rychlého hodnocení škod a potřeb Ukraine Fifth Rapid Damage and Needs Assessment (RDNA5), vypracovaného Světovou bankou, vládou Ukrajiny, Evropskou komisí a OSN, přijde obnova a rekonstrukce Ukrajiny na 587,7 miliardy dolarů (přes 12 bilionů Kč) v horizontu příštích deseti let. Autoři odhadu dodávají, že jde o částku „téměř třikrát“ vyšší, než je ukrajinský HDP za rok 2025.

RDNA5 pracuje se třemi oddělenými pojmy: škody, ztráty a potřeby. Škody jsou přímé náklady na zničená či poškozená fyzická aktiva a infrastrukturu. Ztrátami se myslí změny ekonomických toků způsobené invazí, například přerušené služby, vyšší provozní náklady nebo výpadky příjmů, a potřeby jsou náklady na opravu, obnovu a rekonstrukci včetně přirážky „build back better“, tedy modernizace, energetické účinnosti a dalších standardů.

Válka na UkrajiněVálka na Ukrajině

Rusko a Ukrajina si vyměňují údery na energetiku, jednání řízená USA by mohla proběhnout do tří týdnů

Od prvního hodnocení z února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se účet za obnovu Ukrajiny prakticky nepřetržitě zvyšuje. V úplně prvním odhadu RDNA1, který pokrýval období od začátku invaze do 1. června 2022, autoři vyčíslili potřeby obnovy na 349 miliard dolarů. S prodlužující se válkou a širším časovým záběrem částka dál rostla. Druhé hodnocení RDNA2, zveřejněné po roce konfliktu, zvýšilo odhad potřeb obnovy na 411 miliard dolarů, do konce roku 2023 už třetí hodnocení RDNA3 pracovalo s potřebami obnovy ve výši 486 miliard dolarů, a předposlední hodnocení RDNA4 posunulo odhad potřeb na obnovu na 524 miliard dolarů.

Makroekonomický dopad války

Válka zanechala ukrajinskou ekonomiku výrazně menší, než byla před rokem 2022. Po dramatickém propadu se ekonomická aktivita částečně stabilizovala v letech 2023 a 2024, především vlivem mimořádných opatření státu a zahraniční podpory. Klíčovou roli sehrály vysoké veřejné výdaje, zejména na obranu a sociální podporu, které zabránily kolapsu domácí poptávky.

Šance při poválečné obnověŠance při poválečné obnově

Bez Ukrajinců by se stavby v Česku zastavily. Oboru hrozí nedostatek 75 tisíc lidí

Významný stabilizační efekt měla také rozsáhlá zahraniční finanční pomoc, jež umožnila státu financovat základní provoz, vyplácet mzdy a důchody a udržet chod klíčových institucí.

Obranné výdaje a válečné potřeby zvedly roční fiskální deficity na úroveň kolem 25 procent HDP, což RDNA5 označuje za mimořádně vysokou hodnotu i v mezinárodním srovnání. Veřejný dluh se zvýšil z méně než poloviny HDP před válkou na více než 100 procent dnes. Inflace po vypuknutí války vystřelila nad 26 procent, poté prudce zpomalila, aby se v roce 2025 znovu dostala k úrovním kolem šestnácti procent.

Mrazivý snímekMrazivý snímek

Čaroděj z Kremlu: film o muži, který stvořil Vladimira Putina, jde do kin na konci února

Ekonomika se postupně adaptovala na válečné podmínky. Firmy i domácnosti se přizpůsobily omezením na trhu práce, výpadkům energie i narušené logistice. Část výroby se geograficky přesunula, podniky se naučily fungovat s vyšší mírou rizika a investice do oprav a rané rekonstrukce se staly jedním z mála zdrojů růstu.

Co bude Ukrajina potřebovat

Pokud bude válka pokračovat, účet za obnovu dál poroste. Odhad 587,7 miliardy dolarů má pokrýt návrat základních veřejných služeb, opravu poškozených aktiv i dlouhodobou rekonstrukci infrastruktury způsobem, který má Ukrajinu posunout dál než jen zpět do stavu před rokem 2022.

Ukrajinská vláda už pro rok 2026 počítá s konkrétními investičními projekty a programy v objemu přes 15 miliard dolarů (přibližně 308,5 miliardy Kč) a od začátku invaze bylo napříč ekonomikou financováno více než 20 miliard dolarů (zhruba 411 miliard Kč) v rámci urgentních oprav a rané obnovy.

EkonomikaEkonomika

Ukrajinci v Česku: vláda projedná zvláštní dlouhodobý pobyt i podmínky pro rok 2026