Hliník
Shutterstock.com
Kdepak Humpolec
Obchodní střet USA a Kanady zasáhne průmysl. Hliník může Americe citelně zdražit
Obnovená obchodní válka mezi USA a Kanadou ohrožuje průmysl, který je na dodávkách přes společnou hranici silně závislý. Největší problém představuje hliník. Kanada dodává většinu surového hliníku dováženého do USA, zatímco americká výroba nedokáže domácí spotřebu pokrýt.
šéfredaktor
Obnovená obchodní válka mezi USA a Kanadou komplikuje dodavatelské řetězce, na nichž závisí severoamerický průmysl. Zvlášť citlivé jsou ocel, hliník a automobilový sektor, kde materiály a součástky často překračují hranici několikrát.
Po krachu obchodních jednání USA uvalily cla na kanadské zboží v hodnotě 20 miliard dolarů. Kanada odpověděla od 8. září protiopatřeními na řadu odvětví včetně oceli a hliníku. U těchto kovů zvýší sazby z 25 na 50 procent, tedy na úroveň amerických cel.
Důsledky ale nemusejí být tak jednoduché, že by jedna země na sporu vydělala a druhá prodělala. Podle analytiků mohou firmy na obou stranách hranice platit cla opakovaně.
Materiály a výrobky totiž během výroby několikrát putují mezi USA a Kanadou. To je výrazný problém především pro automobilový průmysl.
„U automobilového sektoru cla nezasáhnou jen zemi, na kterou jsou namířena, ale také vlastní zemi,“ upozornila Atsi Shethová, hlavní úvěrová analytička Moody's Ratings.
Podle ní tak v automobilovém průmyslu vítězové nejsou. Americký ocelářský sektor může mít určitou výhodu, protože je větší než kanadský.
Amerika bez kanadského hliníku zatím nedokáže fungovat
Mnohem složitější situace je u hliníku. Spojené státy se dlouhodobě snaží omezit závislost na dovozu, samotná cla ale domácí výrobu rychle nezvýší.
Kanada v prvním pololetí letošního roku dodala zhruba 60 procent veškerého surového hliníku dovezeného do USA. Spojené státy přitom ročně vyrábějí jen kolem 750 tisíc tun primárního hliníku a z dovozu pokrývají přibližně 85 procent domácí spotřeby.
Trh s hliníkem zažívá největší šok od roku 2000, Evropa může pocítit tvrdý nedostatek
Podle Ewy Mantheyové, komoditní analytičky ING, může obnovení provozu některých starších hutí a jejich rozšíření tento rozdíl postupně zmenšit. Nové kapacity se ale nedají postavit během měsíců. Jejich povolování, financování, výstavba a náběh výroby mohou trvat roky.
Do té doby budou američtí výrobci kanadský hliník potřebovat – a při současných pravidlech za něj budou platit clo. Výsledkem může být vyšší cena kovu a následně i výrobků, které jej využívají.
Cla sama nestačí
Situaci navíc komplikuje boom datových center a umělé inteligence. Hliník se používá v elektrických kabelech, chlazení, serverových skříních i samotných budovách. Datová centra zároveň soutěží s hliníkárnami o dostupnou elektřinu.
Spojené státy tak mohou chtít prostřednictvím cel přivést výrobu zpět domů, ale samotná obchodní politika k tomu nestačí. Pokud má Amerika skutečně snížit závislost na dovozu, bude potřebovat také levnou elektřinu, infrastrukturu, dlouhodobé investice a především stabilní podmínky pro podniky.
Obchodní válka s Kanadou proto zatím nepřináší jednoduché vítězství. Spíš zvyšuje náklady a nejistotu v průmyslu, který je na obou stranách hranice mimořádně propojený.
