Spojené státy rozšiřují vliv i na další producenty v Latinské Americe
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Moc Bílého domu
Nový ropný řád? USA využívají chaos na Blízkém východě k posílení vlivu
Válka mezi USA, Izraelem a Íránem narušila dodávky ropy a plynu z Blízkého východu na měsíce až roky. Washington mezitím využívá situace k budování nového energetického bloku na západní hemisféře.
šéfredaktor
Obnova ropných a plynových dodávek z Blízkého východu po nedávném konfliktu nebude rychlá. Poškozená infrastruktura, výpadky pracovní síly i narušená lodní doprava znamenají, že návrat k běžné produkci může u ropy trvat šest až dvanáct měsíců, u plynu ještě déle. Některá klíčová zařízení, například katarské naleziště North Field, mohou potřebovat roky.
Právě tato situace mění globální energetickou mapu. Spojené státy se stávají jedním z hlavních dodavatelů ropy a LNG pro světové trhy, zároveň ale rozšiřují vliv i na další producenty v Latinské Americe. Cílem je vytvořit nový stabilní zdroj surovin mimo rizikový Perský záliv.
Největší pozornost budí Venezuela. Země má největší prokázané zásoby ropy na světě, přesto kvůli sankcím, slabé infrastruktuře a kolapsu státního sektoru těží jen zlomek svého potenciálu, zdůrazňuje analýza webu Oilprice.com
Pokud by se podařilo obnovit rafinerie, logistiku a investice, mohla by se podle expertů vrátit k produkci kolem tří milionů barelů denně, tedy na úroveň z roku 2008.
Silnější pozici zde získává Chevron, který rozšiřuje podíly v těžebních projektech a plánuje během dvou let zvýšit produkci o polovinu. Aktivní jsou také evropské firmy Repsol, Shell nebo ENI. O venezuelskou ropu navíc projevuje zájem Indie, která ji již v minulosti ve velkém nakupovala.
Dalším vítězem může být Argentina. Země prezidenta Javiera Mileie získala finanční podporu USA a láká investice do obří břidlicové formace Vaca Muerta.
Ta bývá přirovnávána k americké Permské pánvi. Americké společnosti zde posilují přítomnost a Argentina má letos dosáhnout těžby jednoho milionu barelů denně, meziročně výrazně více.
Může vzniknout nový energetický řád, v němž bude větší část světových dodávek řízena z amerického kontinentu a pod silnějším vlivem Washingtonu.
Roste i význam Brazílie, připomíná web Oilprice.com. Ta už nyní těží rekordní čtyři miliony barelů ropy denně a celková produkce uhlovodíků přesahuje 5,3 milionu barelů ropného ekvivalentu.
Díky hlubokomořským projektům a investicím firem jako Petrobras, ExxonMobil či Chevron může Brazílie do roku 2030 patřit mezi pět největších producentů světa.
Zpomalená obnova Blízkého východu je tak jen částí příběhu. Druhou je rychlost, s jakou Spojené státy přesouvají těžiště dodávek do západní hemisféry. Venezuela nabízí obří zásoby, Argentina růst těžby z břidlic a Brazílie stabilní expanzi z offshore polí.
Pokud tento trend vydrží, nepůjde jen o dočasnou náhradu výpadků z Perského zálivu. Může vzniknout nový energetický řád, v němž bude větší část světových dodávek řízena z amerického kontinentu a pod silnějším vlivem Washingtonu.
