Střechy, parkoviště, baterky: nový stavební zákon dělá z průmyslu energetického hráče
Shutterstock.com
Solární Temelín na firemních střechách: novela zákona rozhýbala fotovoltaiku v areálech
Ještě loni dokázal jeden nejasný výklad zákona zastavit investici za desítky milionů. Dnes se stejný projekt vrací do hry. Novela stavebního zákona, platná od začátku roku, zásadně mění podmínky pro firemní fotovoltaiku.
šéfredaktor
Zásah je přitom koncepčně jednoduchý. Elektrárny určené pro vlastní spotřebu už nejsou posuzovány jako nová zástavba. Pro průmyslové a logistické areály to znamená jediné: střechy hal, manipulační plochy i parkoviště lze využít bez složitých změn územních plánů. Administrativní brzda, která projekty často zdržovala o měsíce, někdy i roky, povolila.
Konec právní mlhy
„Novela stavebního zákona firmám výrazně rozšiřuje možnosti, jak efektivně vyrábět vlastní elektřinu přímo v jejich areálech,“ říká obchodní ředitel Greenbuddies Dan Štajner. Fotovoltaické elektrárny pro vlastní spotřebu podle něj už nejsou považovány za novou zástavbu, takže podniky mohou bez zbytečných překážek využít nejen střechy výrobních a logistických hal, ale také parkoviště či manipulační plochy.
Právě nejasnosti v předchozí úpravě přitom dokázaly projekty zastavit. V roce 2024 musela společnost Ferona kvůli rozdílným výkladům tehdejší legislativy přerušit instalaci fotovoltaiky ve svém areálu v Liberci. Nová pravidla teď umožňují projekt znovu otevřít a elektrárna může vzniknout.
Pro investory je podstatná především předvídatelnost. Jednodušší a jasnější rámec znamená menší riziko, že se projekt zasekne v interpretačním sporu. To je v době kolísavých cen energií silný argument.
Solární Temelín bez záboru půdy
Debata o fotovoltaice se často stáčí k otázce zabírání krajiny. Tento případ je jiný. Mluvíme o plochách, které už existují – o střechách a zpevněných areálech, kde se dnes energie nevyrábí, ale spotřebovává.
Podle dat společnosti Greembuddies, které má redakce k dispozici, by při využití alespoň poloviny dostupných ploch bylo možné instalovat panely s celkovým špičkovým výkonem až 1 000 MW. To odpovídá výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Nejde o jeden megaprojekt, ale o součet stovek a tisíců menších instalací, které elektřinu vyrábějí přímo v místě spotřeby.
Greenbuddies už má za sebou několik konkrétních realizací. Ve výrobním areálu Foxconn v Pardubicích instalovala střešní elektrárnu na bázi lehkých panelů. V logistickém parku P3 v Olomouci dodává solární energie nájemcům jako Raben Logistics, PPL CZ či Kaufland.
Štajner připomíná, že v řadě zemí EU, kde firma působí, byla legislativa jednodušší už dříve nebo k jejímu zjednodušení státy přistoupily rychleji než Česko. Tuzemský trh se teď podle něj dostává do fáze, kdy může začít dohánět náskok.
Parkoviště jako zdroj i ochrana
Vedle střech se prosazují také solární carporty – přístřešky nad parkovacími místy osazené fotovoltaickými panely. Kombinují dvě funkce: chrání vozidla před počasím a současně vyrábějí bezemisní elektřinu pro nabíjení elektromobilů, provoz budov nebo dodávky do sítě.
Greenbuddies má s těmito řešeními zkušenosti i ze zahraničí. V Rakousku realizovala pro společnost Verbund carporty v obcích Lannach a Ilz o celkovém výkonu 4,67 MWp. Projekt v Lannachu s výkonem 3,35 MWp je podle zdroje největším solárním parkovištěm v zemi. V Česku firma stojí mimo jiné za jedním z prvních solárních parkovišť v areálu Coca-Cola HBC Česko a Slovensko v pražských Kyjích.
Jasná pravidla i pro baterie
Novela přináší přehlednější režim také pro bateriová úložiště energie (BESS). Ta jsou nově rozdělena podle výkonu a způsobu připojení.
Zařízení do 100 kW jsou považována za drobné stavby a nevyžadují stavební povolení ani kolaudaci. U výkonu od 100 do 250 kW je nutné stavební povolení, nikoli však kolaudace. Větší projekty, včetně těch připojených do přenosové soustavy, podléhají jak stavebnímu povolení, tak kolaudaci.
Novinkou je i možnost umisťovat bateriová úložiště do nezastavěného území, pokud to územní plán výslovně nezakazuje. Úložiště s výkonem nad 100 kW jsou navíc nově definována jako stavby ve veřejném zájmu.
Výsledkem je jasnější mapa pravidel pro firmy, které chtějí energii nejen vyrábět, ale i ukládat. A pokud se očekávání naplní, může se z firemních střech a parkovišť stát infrastruktura s výkonem srovnatelným s jedním jaderným blokem – rozprostřená napříč republikou, bez jediného nového záboru půdy.
