Výstavba nízko a středně radioaktivního úložiště odpadu (LILW) ve Vrbině u Krška, Slovinsko. Stavební místo vedle Jaderné elektrárny Krško
Shutterstock.com
Hlubinné úložiště v Česku: novela může zrychlit povolení a omezit odvolání obcí
Rozsáhlá novela stavebního zákona může výrazně zrychlit povolování českého hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Dotčené obce a spolky varují, že změny zkrátí lhůty, omezí možnost odvolání a umožní průzkumné práce na soukromých pozemcích i bez dohody s jejich majiteli.
msk
Poslanecká sněmovna schválila novelu stavebního zákona 10. července a o necelé dva týdny později ji postoupila Senátu, který má na projednání čas do 22. srpna. Ministerstvo pro místní rozvoj celý návrh prezentuje jako cestu k rychlejšímu povolování staveb, nižší administrativní zátěži a jasnější odpovědnosti úřadů. Do rozsáhlé úpravy se ale dostaly také změny, které mohou ovlivnit přípravu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.
Podle Platformy proti hlubinnému úložišti má být sklad a úložiště radioaktivního odpadu nově zařazeno mezi stavby pro energetickou bezpečnost státu. Platforma vykládá schválené znění tak, že proti povolení hlubinného úložiště nebude možné podat odvolání, dotčené úřady budou mít na stanovisko pouze dvacet dnů a případnou správní žalobu bude nutné podat do jednoho měsíce. Úložiště se má zároveň stát veřejně prospěšnou stavbou, což může usnadnit vyvlastňování potřebných pozemků. Jde o výklad kritiků návrhu, nikoli o nezávislé právní posouzení všech dopadů novely.
Spor se přesouvá na soukromé pozemky
Největší odpor vyvolává část týkající se geologických průzkumů. Platforma tvrdí, že investor nebo jím pověřená firma by po změně zákona mohli vstupovat a vjíždět na dotčené pozemky a provádět průzkumné práce i bez předchozí dohody s vlastníkem. „Připravované změny zákona razantně omezují vlastnická práva občanů nejen při povolování úložiště, ale již při vyhledávání lokality,“ uvedl Michael Forman, mluvčí platformy a starosta Horažďovic. Postup státu označil za „salámovou metodu“, která podle něj postupně oslabuje postavení obcí a majitelů nemovitostí.
Kritika přichází také od senátorů z Plzeňského kraje, kde leží jedna ze čtyř zvažovaných oblastí. Miroslav Kroc, senátor zvolený za STAN, podle serveru RegionPlzen.cz nechce předloženou podobu zákona podpořit a zvažuje jeho vrácení Sněmovně. Plzeňský senátor Lumír Aschenbrenner z ODS zase uvedl, že bezpečné řešení pro jaderný odpad je nutné najít, tak významnou stavbu ale podle něj nelze prosadit proti vůli obcí a místních obyvatel. Stát by podle něj měl regionům nabídnout dlouhodobé investice do dopravy, škol, zdravotnictví a dalších služeb, nikoli pouze jednorázové kompenzace.
Stát vybírá ze čtyř lokalit
Česko v současnosti prověřuje čtyři možné lokality: Březový potok na Klatovsku, Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u Temelína. Vláda tento užší výběr schválila v roce 2020 a SÚRAO má finální a jednu záložní lokalitu vybrat do roku 2030. Při hodnocení má rozhodovat především dlouhodobá bezpečnost, geologické podmínky, technická proveditelnost a dopady na životní prostředí i místní regiony.
Správa úložišť v červnu oznámila, že na zkoumaných lokalitách zahájila první monitorovací hydrogeologické vrty, které mají zpřesnit informace o podzemní vodě a geologické stavbě území. Další průzkum má státu pomoci vybrat místo, kde by v budoucnu mělo být trvale uloženo vyhořelé palivo z českých jaderných elektráren a další vysokoaktivní odpad. Spor v Senátu tak nebude pouze debatou o rychlosti stavebního řízení, ale také o tom, kolik pravomocí má stát získat vůči obcím a vlastníkům ještě před samotným výběrem lokality.
