Podle úřadu vlády je dosavadní řád zastaralý, ne úplně přehledný a některá ustanovení jsou nadbytečná. Jedná se spíše o úplně přepracování současného řádu než o jeho novelu. Podle navrhovaných pravidel by materiál k připomínkám měli dostávat členové vlády a vedoucí úřadu vlády. Pokud by se týkal České národní banky, obdržel by ho i guvernér. Jiné úřady, ombudsman, dětský ombudsman, Národní rozpočtová rada, kraje a Praha by svá stanoviska mohli poskytovat jen tehdy, pokud by návrhy souvisely s jejich působností.

Premiér by mohl případně připomínkové řízení i zrušit, omezit počet připomínkových míst či změnit lhůty. Pokud by na návrzích nebyla shoda, vláda by se zabývala těmi rozpory, které mají koncepční charakter. U unijních záležitostí by se připomínkové řízení mohlo nahradit projednáním ve Výboru pro EU, u bezpečnostních věcí v Bezpečnostní radě státu.

Podle návrhu je oprávněn na zasedání vlády chodit prezident republiky. Omluvené ministry by mohl zastupovat náměstek či ředitel sekce, hlasovat by ale za šéfa resortu nemohli. Přítomna na jednání by mohla být vedoucí úřadu vlády, šéfové statistického úřadu, ČNB, Národní rozpočtové rady, zástupce prezidentské kanceláře, ředitel sekce vládní legislativy či některé další osoby, které by určil premiér. Ten by mohl jednání také uzavřít a osoby, které nejsou ve vládě, vyloučit. Materiály pro jednání vlády by nově mohla předkládat i šéfka úřadu vlády. Svůj případný střet zájmů podle daných zákonů u projednávaného bodu by člen vlády oznámil nejpozději před hlasováním. Koaliční poslanci připravili novelu o konfliktu zájmů se zmírněním pravidel.

Předseda vlády by měl podle nového řádu koordinovat politiku a pozice Česka vůči EU. Dosud měl mandát vlády. Z jednání kabinetu se mají pořizovat písemné záznamy. O výsledcích vládní schůze by mluvčí informovala v tiskové zprávě. Zvukový záznam ze zasedání by byl jen pro potřeby kabinetu. Podle návrhu by ho nebylo 30 let možné získat podle informačního zákona. Rozšířit by se měl seznam materiálů, které se mohou přijímat bez vládní rozpravy. Nemusela by se vést u věcí, které budou bez rozporů a které nemají podle návrhu Barthy zásadní význam ekonomický, politický či sociální.

Úřad vlády odmítá některá kritická nařčení ze strany médií a opozičních politiků, že změna jednacího řádu povede ke snížení transparentnosti jednání vlády. „Některá média bohužel podávají velmi zkreslené informace o chystané změně jednacího řádu vlády, proto je musíme uvést na pravou míru. Současný jednací řád je starý bezmála 30 let a aktuální nutná úprava byla připravována už za předchozí vlády. Návrh byl nyní předložen k meziresortnímu připomínkovému řízení,“ uvádí na sociálních sítích úřad vlády.

V souvislosti s utajováním informací úřad uvedl, že skutečnost, že záznamy z vlády nelze poskytnout po dobu 30 let od jejich pořízení, vyplývá z tzv. kompetenčního zákon. „Tato úprava byla schválena na základě návrhu předloženého vládou Petra Fialy. Jednací řád vlády se zde pouze uvádí do souladu se zákonem, žádné omezení nezavádí, a ani by nemohl, protože pravidla stanovuje zákon,“ vysvětluje úřad.

Ke změnám připomínkového řízení dále úřad sdělil, že možnost, aby předseda vlády udělil výjimku z připomínkového řízení, je součástí jednacího řádu vlády už od roku 1998, kdy byl přijat, a aktuální návrh tuto úpravu tedy pouze přebírá. „Připomínková řízení k nelegislativním materiálům vlády, rozsah připomínkových míst se nijak nemění. Připomínková řízení jsou navíc jednacím řádem upraveny pouze pro nelegislativní procesy,“ vysvětlil úřad vlády.

Pokud by šlo o návrhy právních předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky), připomínkové řízení proběhne podle legislativních pravidel vlády, kde aktuálně jediná navržená změna naopak přináší rozšíření okruhu připomínkových míst o dětského ombudsmana. „Žádná z navrhovaných úprav nijak neposiluje pravomoci předsedy vlády, jde naopak o úpravy, které mají za cíl sladit jednací řád se současnou podobou zákonů a ustálenými zvyklostmi jednání vlády. Největší navrhovanou změnou je změna obálky materiálu v souladu s novým Jednotným vizuálním stylem státní správy,“ brání se kritice úřad vlády.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 řekl, že vláda musí reagovat na to, co připravil předchozí kabinet. „Protože schválila zákon v roce 2024, a ten toto jasně definuje, tak teď už je to pouze prováděcí režim. To znamená: pokud se cokoliv komukoli nelíbí, nechť zavolá minulé vládě a zeptá se jich, proč tento zákon připravili. Navíc, když se do toho začtete a podíváte se, tak zjistíte, že se prakticky nemění vůbec nic. Je to technická záležitost. V pondělí se budou ještě schvalovat poslední zákony před prázdninami. Máme tam některé technické náležitosti, třeba z toho mého dvorku tam dáváme úplně do souladu a do finále převod všech kosmických aktivit z ministerstva dopravy na ministerstvo průmyslu, takže nevím, co všechno se tam ještě třeba otevře, co bude na stole. Ale předpokládám, že toto ne, protože tohle je naprosto banální technická novela připravená minulou vládou, kterou pouze uvádíme v život,“ uvedl Havlíček.