Evropa mění věc, kterou používáme každý den. Některé známé obaly postupně zmizí
Shutterstock.com
Evropa přepisuje pravidla pro obaly. Zmizí minilahvičky v hotelech, e-shopy budou muset omezit prázdné krabice
V Evropské unii se od 12. srpna začalo obecně uplatňovat nové nařízení o obalech a obalových odpadech PPWR. Pro spotřebitele to ale neznamená, že přes noc zmizí plastové sáčky, krabičky nebo malé lahvičky šamponu. Změny jsou rozložené do několika let. Už nyní se zpřísňují pravidla pro takzvané věčné chemikálie v obalech na potraviny, od roku 2028 přijde jednotnější označování a kolem roku 2030 budou mnohem viditelnější změny v e-shopech, restauracích, hotelech i supermarketech. Česko přitom ještě letos žádalo část povinností odložit kvůli nejasným prováděcím pravidlům. Evropská komise ale potvrdila, že základní režim se od letošního srpna rozbíhá podle plánu.
msk
Obal je jedna z věcí, které si zákazník při nákupu často všimne až ve chvíli, kdy je musí vyhodit. Evropská unie se teď pokouší změnit jeho celý životní cyklus – od množství materiálu použitého při výrobě přes chemické složení a recyklovatelnost až po to, kolik prázdného prostoru může zůstat v krabici z internetového obchodu.
Nové nařízení PPWR vstoupilo v platnost už 11. února 2025, ale obecně se začalo používat až 12. srpna 2026. Vztahuje se prakticky na všechny obaly bez ohledu na materiál nebo původ.
Evropská komise změnu zdůvodňuje především rostoucím množstvím odpadu. Jeden obyvatel EU vytvořil v roce 2022 v průměru 186,5 kilogramu obalového odpadu. Přibližně 40 procent plastů a polovina papíru používaných v Unii končí právě v obalech.
Co se mění už teď a co až za několik let
První změna je poměrně nenápadná, ale týká se přímo potravin.
Od 12. srpna nesmějí být na evropský trh nově uváděny potravinové obaly, které obsahují PFAS nad stanovenými limity. Jde o skupinu mimořádně odolných chemických látek používaných například kvůli odpuzování tuku nebo vody. V minulosti se objevovaly mimo jiné v některých obalech rychlého občerstvení, papírech na pečení, sáčcích na popcorn nebo krabicích na pizzu.
Mnohem viditelnější změny ale přijdou postupně.
Od roku 2028 má být v celé EU zaveden harmonizovaný systém označování obalů. Spotřebitel by z etikety měl snadněji poznat materiálové složení a způsob správného vytřídění. Smyslem je omezit současnou situaci, kdy se značení a instrukce mezi jednotlivými státy liší.
Změnit se má také svět jídla s sebou. Restaurace a kavárny poskytující takeaway budou muset zákazníkům umožnit přinést si vlastní nádobu bez dodatečného poplatku a následně rozšiřovat nabídku opakovaně použitelných obalů.
Nejviditelnější zásah přijde od roku 2030.
EU začne omezovat některé typy jednorázových plastových obalů, u nichž podle ní existuje zbytečně odpadová alternativa. Mezi nimi jsou například malé jednorázové lahvičky šamponu a tělového mléka v hotelech, jednotlivě balené porce omáček, cukru či smetany v gastronomii nebo některé plastové obaly na čerstvé ovoce a zeleninu. Výjimky zůstávají tam, kde je obal potřeba například kvůli hygieně, bezpečnosti nebo omezení plýtvání potravinami.
Neznamená to tedy, že v roce 2030 přestane existovat kečup v restauraci nebo šampon v hotelu. Spíš zmizí část malých jednorázových balení a nahradí je větší dávkovače, opakovaně použitelné nádoby nebo jiné formy distribuce.
Obří krabice s malým výrobkem mají mít utrum
Změna, kterou pravděpodobně pocítí téměř každý zákazník internetových obchodů, se týká prázdného prostoru v zásilkách.
Od roku 2030 budou muset firmy u skupinových, přepravních a e-commerce obalů zajistit, aby prázdný prostor nepřekročil 50 procent. Do výpočtu se započítává i prostor vyplněný například papírem, bublinkovou fólií či jiným výplňovým materiálem.
Zná to prakticky každý, kdo někdy objednal malou elektroniku, kosmetiku nebo jednu knihu a dorazila mu krabice, do které by se vešel několikanásobně větší nákup.
Právě podobný overpackaging chce evropské nařízení omezit. Výrobci a dovozci mají obecně minimalizovat také hmotnost a objem obalu, pokud přitom zůstane zachována jeho ochranná funkce.
Současně mají od roku 2030 začít platit minimální podíly recyklovaného materiálu v některých plastových obalech a všechny obaly uváděné na evropský trh mají postupně splňovat přísnější požadavky na recyklovatelnost. Cílem EU je, aby byly všechny obaly do roku 2030 recyklovatelné ekonomicky životaschopným způsobem.
To může mít dopad i na podobu výrobků, které dnes používají kombinace několika obtížně oddělitelných materiálů. Obal, který vypadá efektně na regálu, ale prakticky se nedá recyklovat, bude pro výrobce postupně stále problematičtější.
Česko třídí hodně. Přesto nové předpisy řeší i nás
Česká republika vstupuje do nového režimu s poměrně rozsáhlou sítí tříděného odpadu.
Podle auditovaných údajů EKO-KOM vzniklo v Česku v roce 2025 přes 1,32 milionu tun obalového odpadu. K recyklaci bylo předáno 78 procent použitých obalů a dalších 11 procent skončilo v energetickém využití. U plastových obalů dosáhla míra recyklace 55 procent.
Každý obyvatel podle stejné statistiky vytřídil v průměru 90,5 kilogramu papíru, plastu, skla, kovů a nápojových kartonů. V zemi je přes 1,2 milionu barevných kontejnerů a menších nádob na třídění a možnost třídit má podle EKO-KOM 99 procent obyvatel.
Ani český systém se ale evropským změnám nevyhne.
PPWR například stanovuje, že do roku 2029 musí členské státy dosáhnout 90procentního odděleného sběru jednorázových plastových lahví a kovových nápojových obalů. Jedním z hlavních nástrojů mají být zálohové systémy, existuje ale možnost výjimky pro země, které dosáhnou dostatečně vysokého sběru jinými prostředky a předloží plán k dosažení devadesátiprocentního cíle.
V Česku je zavedení záloh na PET lahve a plechovky stále samostatnou politickou otázkou. K 13. srpnu 2026 není nový český systém schváleným zákonem. Poslanecký návrh novely zákona o obalech prošel v červenci prvním čtením, nyní čeká na projednání ve výborech a další postup je možný nejdříve od 1. října.
Nové evropské nařízení tedy samo o sobě neznamená, že Češi od letošního srpna začnou okamžitě nosit PET lahve do automatů.
Česká vláda navíc patří mezi ty, které proti způsobu zavádění části evropských pravidel protestovaly. Ministerstvo životního prostředí letos na jaře požadovalo odklad některých povinností alespoň do konce roku 2028. Praha upozorňovala především na nedokončená pravidla pro označování obalů, posuzování recyklovatelnosti a prokazování limitů PFAS.
Česko, Bulharsko, Itálie, Lotyšsko, Rumunsko a Slovinsko ještě v červnu společně upozorňovaly Evropskou komisi, že některé metodiky a prováděcí akty nejsou hotové a podnikům podle nich chybí dostatečná právní jistota.
Komise ale 11. srpna potvrdila, že PPWR se začne obecně uplatňovat 12. srpna. Jednotlivé povinnosti jsou ovšem rozložené do dalších let, takže spotřebitel bude nový režim poznávat postupně.
A právě to je nejdůležitější informace pro běžného zákazníka.
12. srpen 2026 není den, kdy ze supermarketů zmizí současné obaly. Je to začátek několikaleté proměny.
Nejprve půjde hlavně o pravidla, která řeší výrobci, dovozci a obchodníci. Postupně ale změna doputuje až ke spotřebiteli: přes srozumitelnější etikety, menší krabice z e-shopů, méně jednorázových miniobalů, větší podíl recyklovaného plastu a častější možnost použít jeden obal opakovaně.
